Zdroj: prozeny.cz
Celý seriál vo hovně:
- Seriál vo hovně, 1.díl (4.11.2012) Když dítěti nefungují střeva (odkaz zde)
- Seriál vo hovně, 2.díl (21.11.2012) Zácpa aneb hovno jako další člen rodiny (odkaz zde)
- Seriál vo hovně, 3.díl (2.10.2013) Chronická zácpa: 8 doktorů nepomohlo, čekáme na zázrak (odkaz zde)
- Seriál vo hovně, 4.díl (27.12.2013) Otázky na hovno a rady k posrání (odkaz zde)
- Seriál vo hovně, 5.díl (3.1.2014) Fotíme si hovníko a rozesílám šťastné a posrané (okdaz zde)
- Seriál vo hovně, 6.díl (3.4.2014) 50 odstínů hnědi: jsme z toho venku!!! (odkaz zde)
- Seriál vo hovně, 7.díl (11.3.2015) Never hovning story (odkaz zde)
- Seriál vo hovně, 8.díl (26.7.2015) „Já už umím kakat, mami!“ (odkaz zde)
OBSAH:
- Je to psychický problém, že nechce kakat?
- Nepomáhaly ani osvědčené rady
- Nenávidím slovo „vláknina“
- Běžní doktoři nepomohli
- Diagnóza „nefunkčnost střev“
- Je libo klystýrek?
- Horská hovnodráha
- Je zdravá
- Jak na klystýr?
O běžné zácpě a boji s ní píšu v jiném článku (okdaz zde), tohle je o komplikovanější zácpě, kterou naše dcera trpěla a dodnes trpí.
Pomůže psycholog?
Někde jsem přečetla na netu, že možná „nechce dát hovno“, což je psychickej blok, tak jsme chtěli jít k dětský psycholožce. Psychický blok potvrzovalo prohnutí do luku, vypadalo to vždy, že se dceři chce, ale stojí tak a kroutí se, aby to udržela vevnitř. Byli jsme zmatení, protože jsme nevěděli, co jí je, jestli jí něco je, jestli si jen kvůli mému těhotenství a brzkému příchodu sourozence na svět nevynucuje pozornost, což nám po telefonu psycholožka potvrdila.
Chtěli jsme k ní jít, abychom věděli, jak se k dceři máme chovat. Takhle to byl chaos, jeden týden jsme jí litovali a hladili, druhej jí nadávali, třetí jí říkali, že se prostě musí vyto… Nepomáhaly ani osvědčené rady:
- změna stravy
- hodně vlákniny
- dostatek tekutin
- dostatek pohybu
Nenávidím slovo „vláknina“
Slovo „vláknina“ jsem začala nenávidět, každý, kdo měl (zácpou neroztrhanou) díru víte kam, se mě ptal, jestli máme „dostatek vlákniny“… Ale zatímco vláknina zabírala většinu prostoru v našem bytě, ho.. stále ne a ne ven. Jedině za pomoci glycerinových čípků to většinou šlo, ale ty jsou návykové a nemají se používat v jednom kuse.
Běžní doktoři nepomohli
Já měla v té době taky strašné zácpy, až mě jednou odvezla rychlá, abych předčasně neporodila. Ale to bylo z těhotenství a to už jsem měla i s prvním mimi. Ale u dcery nám to nedávalo smysl. Prostě jednou na podzim měla zácpu a pak už se jí ne a ne zbavit. Nepomohl dětský lékař ani opakované návštěvy na chirurgii v nemocnici, kde ječící dítě končilo se strašlivou kolikou a my už nevěděli, jak jí pomoci. Nakonec nás nějaká hodná paní doktorka začala brát vážně a neposlala nás domů s tím, že dcera jen potřebuje „vlákninu“…
Dostali jsme kontakt na specializovanou ordinaci zabývající se zácpami a problémy trávicího traktu. Kromě toho tam řešej i reflux a další problémy. Nevím, jestli něco podobného funguje i v jiných městech, ale v Praze je to ordinace PROKTOLOGA Alexandra Kučery (telefon:725077172, adresa: Opatovská 1763/11). No a tam jsme se dozvěděli diagnózu: nefunkčnost střev.
Diagnóza „nefunkčnost střev“
Prý tím děti trpívají a nejpozději do 4 let věku to samo přejde. Je to nevyzrálost střev, která se projevuje chronickou zácpou. Stačí jedna zácpa na začátku, dítě se nevykaká, hovínko tvrdý jako koule zacpe východ a nad ním se hromadí další a další a nic nejde ven. Maximálně tekutý srajdy, který se hromaděj nad koulí a obtékají ji.
Takových špinění měla dcera denně třeba i 20, tak jsme nejdřív mysleli, jestli nemá průjem třeba… Jenže dokud se nedostala ven ta koule, dítě se kroutilo třeba co každých 5 minut bolestí. Protože nevyprázdněná střeva se roztahují do stran a nakonec jsou vytahaná jako pytel. Doktor to popisoval jako vytahané tričko S, do kterého se narve někdo s velikostí XXL…
Když takto střeva přestanou pracovat, nepomůže ani vláknina, ani dostatek pohybu, ale mechanicky se prostě hovínka musejí dostávat ven, protože jinak zůstávají v dítěti a škodí, místo aby ty humusy, co v exkrementech máme, odcházely z těla, zůstávají tam a dostávají se krví do těla a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Je libo klystýrek?
Na jednu stranu jsme byli rádi, že konečně víme, co dceři je, na druhou stranu se nám protáčely panenky z představy, že dceři budeme každý druhý den dávat doma klystýr. Když jsme poprvé slyšeli tuhle diagnózu, byly dceři 2 roky, takže do těch 4 let, kdy měla nemoc sama odeznít, před námi byl ještě pořádný klystýrový maratón.
Takže jsme z ní začali klystýrama pravidelně ty dělový koule dostávat, bylo to strašný, pak držet aspoň 20-30 minut v leže a držet půlky, aby to zapracovalo vevnitř a jen nevytekla voda, pak nočník a řev, dělový koule lezly ven… Za dva dni to samý… Trvalo to snad dva měsíce, aby se střeva smrskla a mohla zas sama začít posouvat hovínka v trubici.
Horská hovnodráha
Za nějaký čas to šlo a fungovalo to samo, sice do plen, ale fungovalo. Pak třeba když bylo vedro, zas se vše zadrhlo a zas se v ní začaly vyrábět dělový koule, až jí náš dr Bobo, jak mu říkáme, objednal na uspání do Motola, kde jí v nakróze měli dělovou kouli vyndat. Asi to slyšela a nějak zabojovala a medicinbal šel ven…
Projímadlem bychom ji zabili, protože dr Bobo říkal, že ta dělová koule jí tam tak bolí, že kdyby po projímadle přiletělo ze shora vše měkké a narazilo do té koule, byla by to neskutečná bolest podobná porodu. Šli jsme na kontrolu a dr Bobo nám řekl, že je zdravá, střeva fungují, už je to prý jen problém v její hlavě…
Je zdravá a hurá k psycholožce?
Tak super. Od té doby to někdy jde dobře třeba i celý měsíc. Jenže teď v září a říjnu jsme se zas vrátili o světelné roky zpět a pojem „je zdravá“ nám nějak hlava nebere. Ani 10 klystýrů v řadě z ní bobek nedostalo, ani čípky, ale dcera „je zdravá“… Jen nekaká třeba 3 týdny a pak je to třeba hodinovej porod…
Takže naší „zdravé“ dceři pomáháme a ty porody jako normální věc. Třínedělní zácpa se zkracuje na 5-7 dní a i hovínka se zmenšují.
Každý bobek šťastně zapisujeme do kalendáře, který si na povel doktora Boba vedeme už od ledna. I babičky vzorně hlásí, protože hovínko je náš nový člen rodiny. Když se dcera vykaká, je to sláva a smskuju si se všemi členy rodiny a myslím, že tolik lidí najednou se nad žádným dětským hovínkem nerozplývalo.
Jak na klystýr?
V lékárně jsme si koupili takovej hnědej gumovej balonek na klystýr, z kterýho vede trubička, uvaříte 1l vody, do toho dáte lžíci soli, promícháte a vlažný odvar stříkačkou nastříkáte do balonku, pak si vezmete chirurgickou rukavici, namažete trubičku rybilkou, dítě ve vaně ležící na podložce či ručníku podržíte, strčíte trubičku do prdky opatrně a vymáčknete celý obsah balónku. Zmáčknutý balónek držíte, dokud ho nevytáhnete ven. Nesmíte ho pustit dřív, jinak natáhne vzduch či i tu vodu zpět…
Musí se to dělat ve dvou, sama jsem to dokázala asi jen 2x… Pak je potřeba podržet dítě v leže aspoň 15 minut a pak by se mělo vykakat…Když je nejhůř, dávali jsme před klystýrem ještě i glycerinový čípek a jednou i trojkombinaci zakončenou yallem…
Maminátor 
Když to člověk čte v téhle koncetrované podobě je to děsivější než většina hororů 😦
Přesně, řekla bych, že je to k posrání, ale to bohužel není:):) Fakt peklíčko, ale zlepšuje se to, takže vidím světlo na konci tunelu… Už jsem potkala holku, co čekala fakt asi 2 roky do těch 4 let, kdy to prostě vážně samo přestalo… My to měli rok a ještě ted máme…
To je fakt masakr.Mam 3leteho chlapecka a placame se v tom uz dva roky.Ted to konecne nekdo zacal resit..jen to co maleho ceka,bych neprala ani nepriteli.
Pokud se to do 4let upravi,tak by to bylo fajn.To by nam zbyvalo cca 9mesicu trapeni..
Klystyry doma zatim nedelame,ale myslim,ze x nich skoncime taky.Nemuzeme byt kazdy tyden v nemocnici..ten kluk se z toho zblazni.
Radost cele rodiny nad jednim hovinkem znam moc dobre,taky u nas hned litaji smsky a celi stastni volame..vykakal se!
Drzim moc palce,at to zvladnete a dcerka se uzdravi driv nez ve 4letech..
Je to fakt na palici,to muzu potvrdit..
Ahoj, tak to jste (či jsi) druhá, kdo zažívá to samé, ještě jedna paní na hřišti si o tom se mnou povídala, ve 4 letech se jí dítě uzdravilo… Naše je podle doktora už zdravá někdy od června… Ale bez klystýru jí to stejně skoro nejde, ale prej je to jen v hlavě, tak jsem šla k dětské psycholožce a ona začala mluvit se mnou a prej, až dá do kupy mě, malá bude kakat:) Tak se dávám do kupy a malá někdy kaká, ale teď zas 11 dní třeba nic… Ale dělám na tom a zkouším nové věci, do školky chodí bez plen a denně peru spodky, ale je to lepší a lepší, což neznamená, že to je dobrý… Jsme z toho s manželem na palici, ale už o tom ani s nikým nemluvím a dělám, že je to ok, protože už jen diskuse o tom mě uvádí do depky…Tak moc dobře vím, jaký to je, a držím palce. Kdybych mohla přispět nějakou radou, zkušeností, moc ráda:) Můžem si klidně mailnout a poradit si něco:) Mail na mě je lilivelden@seznam.cz
Ahoj maminy. Tak koukám, že nejsem jediná, kdo řeší klystýry apod. Mám šestiletého chlapečka. A už přes 4 roky dělám klystýr každý třetí den. Nejdříve jsem z toho byla vynervená. Postupně jsem si zvykla, že jinak to možná už nikdy nebude. Považuji za úspěch, když malý u toho nebrečí a vše jde hladce. Bohužel někdy se stává, že stolice je tvrdá a nejde rukou vyndat. Pak je to i s trochou krve a to mám obavy, aby jsme opět neskončili v nemocnici. Navíc je mi malého hrozně líto. Pláče a já už nevím, co zkusit. Lékaři mi moc neporadili. Pořád něco zkouším. Buďte rády, že máte naději, že ve 4 letech bude dobře. Nebráním se ničemu novému. Zkusím ráda vše. Pokud máte nějaký nápad, můj email je MonikaKovarova@seznam.cz
Tak to je mi tě taky líto… Já tento týden prožila peklíčko, někdo mi doporučil PPP:psychologicko-pedagogickou poradnu, že jsou tam dobří a je to zadara, repsk. hradí to pojišťovna, ale tam mi řekli, že tak dlouho trvající zácpa už je na ně moc a že mám zkusit psychioatrii, že jedna výborná je v Krči v Thomayerově nemocnici v Praze, tak jsem tam byla a Přelet nad kukaččím hnízdem hadr… Dr ji ani nechtěla vidět a hned by ji tam chtěla na 6 tejdnů zavřít, dát medikaci a pak prej možná se to zlepší… Když jsem řekla, že to ne, řekla mi, že jsem divná a měla bych žrát léky na uklidnění… Že moje tempo není normální a měl by mě někdo diagnostikovat, tak jsem odešla a už se tam nikdy nevrátím… Dnes jsem byla u psychoterapeutky a ta byla moc príma, jakej to s ní bude mít vývoj, o tom zas napíšu… Ale pychiatrie vyhlášená na pomoc dětem s problémy s vylučováním byl totalitní ústav, kde byla magor i ta doktorka… Jak vtipně podotkl můj kamarád, ta se asi hrůzou posere každej, ale není to přesně to řešení, co hledáme:) Klystýry už celý měsíce neděláme, protože pak dítě nesralo ani po deseti v řadě… Je to podle nás v hlavě, tak teď řešíme už jen hlavu, doktory přes tělo už nenavštěvujeme…A je to stejný, ne-li lepší… Kaká aspoň jednou tejdně a to je velkej pokrok. Specialista, co jí diagnostikoval nefunkční střeva, v červnu loni ale řek, že je zdravá, ale nevidíme změnu, nevěřil, že ani po deseti klystýrech z ní nic nedostanem a nekadí třeba 3 neděle, protože to prostě v sobě udrží…. Takže seru na doktory tělesný a hledám dobrýho mozkodlaba… Já sama chodila 3 měsíe k psychologovi, ten řek, že dořeší mě a dá mě do pohody a pak se srovná i dítě, já se cejtim hodně v pohodě, ale dítě nesere a nesere, fascinuje mě, že dosud žádný mozkodlab ani psychiatr nechtěli inkriminovaného malého pacienta vidět ani s n ním mluvit, až dnes ta strašně milá psychoterapeutka dr Markéta. Jdu zas v květnu, podám info pak, jak to jde… Říkala, že se těmto dětem říká „zadržovači“, byla jsem nadšená, že aspoň někdo tyhle problémy zná a nepovažuje je za zácpy obyčejný. Prej dítě z toho musí mít nějaký plusy, výhody, že nekakaá, větší pozornost rodičů, okolí, hračky, víc pohádek, prostě něco nebo že rodiče jsou víc spolu, no a proto to dělá, protože tím získá něco, co si myslí, že by bez zácpy nemělo… Tak nad tím budu dumat…Mám prej si hodně užívat s dcerou hezkejch chvilek mimo problémy s kakáním, o což se snažím, prostě aby její mimokakací život byl totálně uspokojivý, že by už nepotřebovala získávat něco tím, že bude držet bobek a nedá ho… Zatím jsem po první návštěvě, tak nevím, ale neměla jsem migrénu a neblila jsem jak amina a nebrečela jako po návštěvě psychiatrie… Byla to dnes hezká konzultace v milém tonu, prostě ono bejt platící pacoš nebo bejt jen někdo placenej VZP ve státním ústavu je velkej rozdíl… Tak držím palce a zas dám vědět, máte někdo ještě další pozitivní zkušenosti?
Pingback: S dětma furt zavostřuju na štěstí | Maminátor
Pingback: Chronická zácpa: 8 doktorů nepomohlo, čekáme na zázrak | Maminátor
Pingback: Otázky na hovno a rady k posrání | Maminátor
Pingback: Fotíme si hovínko a rozesíláme šťastné a posrané | Maminátor
Dekuji ze jsi to tady napsala. Me uz totiz z neceho podobneho ci spise stejneho hrabe. Nenavidim forlax ze ho kazdy den davam a hlavne ze jsem ho zkusila vysadit a tim to uplne podelala a muzeme zacit na NOVO
Nepsala jsem to ja? Ne! Ale to samy v jiným odstínu hnědé máme doma. Cyrilovi táhne na 5 rok a střídá se vlna zadržování v rohu, ukakavani a následně projimadlem vyprovokovanym porodem nejčastěji v noci do plíny. Umí zadržovat hovno az z toho zvrací a jak jsi uz psala, všichni kolem trpí. Od blokovala jsem sebe, řeším sourozenecke konstelace( Cyril je prostřední mezi dvěma segrama, nemá to easy) laktulosy, sona, doktori.. Rektoskopii jsem s díky odmítla, dieta a vláknina a rady porady jen slyším a vraždila bych… Jen se modlím, aby to přešlo nez půjde do skoly. Nejstarší dcera měla kvuli tomu samýmu odklad. Nechtěla jsem dovolit aby nastoupila a takovým ,, handicapem“ což bezpochyby tohle ,, srani“ je! Hovno nás ovládá, organizuje kdy se půjde kam, nebo spis nepůjde. Znám to znám a kdybych mohla , vymotam si střevo vlastní a namontuju ho do toho malýho telicka… HOVNU ZDAR !
Ahoj, vydrž, chystám článek o hovně, ale možná konečně o zázraku vyléčení. Nechci to zakřiknout, ale Berta je po letech ok. To vše díky několika faktorům, ale hlavně díky léku jménem FORLAX, fakt totální zázrak. Změkčil jí hovno, že jí to tak nebolelo, když lezlo ven, k tomu jsme přidali různý jiný přípravky a postupy a psychologii a je to. Vypadá to, že je konec s tím peklem v odstínu hnědi. FORLAX je základ.
Je to tu:
http://maminator.cz/2014/04/03/50-odstinu-hnedi-jsme-z-toho-venku/
Pingback: 50 odstínů hnědi: jsme z toho venku!!! | Maminátor
Pingback: Zácpa: aneb hovno jako další člen rodiny | Maminátor
Ahojte maminky, chtěla bych se podělit i o svou zkušenost. Problémy začaly také po narození druhého dítka. Nám nezabíraly čípky (měla tam třeba i tři pro dospělé a nic), Easylax také nic, Lactulosa už vůbec ne (možná trochu ze začátku) a navíc se po ní prý dost kazí zuby. Forlax ze začátku trochu zabíral, ale po pár týdnech malá chodila až každý 6-tý den. Homeopatika na psychiku a kakání zabíraly trochu (chodila cca po 3-4 dnech). Nakonec zabrala REHABILITACE v dětském denním stacionáři v Hradci Králové u paní Malé. Hnedka po první návštěvě dcerka začala kakat ještě tentýž den!! A od té doby chodí každý den pravidelně. Je to pro mě velký zázrak k neuvěření! Už jsem nevěděla kudy kam, i když chápu, že by za to některé maminky daly vše, aby si jejich dítko došlo aspoň jednou za týden. Nebylo to žádné cvičení, ale paní Malá dcerce (3 roky) prohmatala bříško a nějak tam chvíli držela ruce (musím se jí zeptat, co to je za metodu) a já mám za úkol každý den 50x kroužit kolem pupíku ve směru hodinových ručiček a to je vše!!
Tak to je jeden tip na vyzkoušenou, nás ale zachránil!! 🙂
Ahoj, to zní úžasně:) Super tip. Tak třeba to taky jednou zkusím:) FORLAX je jediný, co zabírá na naše dítko, ale už je s ním problém, že má opačný efekt, velký hovno nic, ale usírání hodně, 7 spodek denně i peru… Takže na pendrek a zas trochu problém…
Ahoj,mám stejný problém,snad ještě větší,syn už měl 7leta nastoupil do školy což je katastrofa.Od 2let do 4 jsme se trápili se zácpou tak jak píšete hovno jak koule a ne a ne ven,pak jsme začali užívat forlax a 3roky se trápíme z opačným efektem -neustále špinavé trenýrky,ze začátku to bylo jen tak čmárnuté ,ted už je to kdyby se to zeškráblo a dalo za cely den do kupy tak klasicke hovno.Ale syn vůbec necítí že z něho něco teče ven až když smrdí a bolí ho celá dupka tak pak se hlásí.nedělám nic jiného než utírám dupu a peru komplet vše protože totálně vše je načuchlé hovnama. Syn začal chodit do školy takže problém šílený.Unikájí mu hovína při každém pohybu,je totalně omezený cvičení,výlet prostě nic.Já jsem tak na skok pod vlak už to fakt nedávám,je mi ho líto a hrabat se 7let v hovnách je fakt už moc i na mě,mám pocit že už smrdime všichni. vyšetření máme všechny,lepek dobry,endoskopie tam zjistili že má delší střevo,má sníženou schopnost štítné žlázy, ded jsme byli na vyšetření svěrače(což jsem si musela vyřvat a vynutit) tak tam zjistili že řitní svěrač jje dobrý,ale že ve střevě vůbec nic necíti že se něco děje,čekáme na podrobnější vyjádření a zprávu. Mudr.nás neustále cpe Forlaxem,ale já už ani nevím co řeším jestli to že s něho nejde klasické hovno co druhy den a nebo spíše to že kadí neustále do trenek. někdy mám pocit že když měl tu zácpu a kadil jednou za 10dní bylo lepší než když je ted pokaděný neustále. mám pocit že ten forlax mu to střevo totálně zničilo. uvidím co se bude dít ted ale mám sto choti změnit lékaře a nebo to ještě konzultovat zněkým jiným ,jsme z Ostravy.
Ahoj, muž je taky Ostravák:) No, ale to je tak jediný zábavný… U nás je to stejně jako u vás. Jen jsem o tom už dlouho nenapsala na log, protože jsem podobně postiženejm rodinám nechtěla brát iluze. Jedem v tom 4 roky… Furt posraný dítě, smrad, v gaťkách i 1cm do vejšky nánosu odpředu dozadu. Přesně jako u vás. Dcera to teda má evidentně psychický, protože prostě nechce kadit ve velkým a zadržuje. Když o něco velkýho jde a má zájem jít na vejlet, do ZOO, k někomu, a je to pod podmínkou, že vykadí velký bobek, jde to. Takže je to psychický, ale stejně je nám to hovno platný, protože problém je skoro neustálý… Do košlky v prosinci nechodila skoro vůbec, protože fakt smrděla jak vepř… Je to peklo. Chápu vás… Je děs, že to trvá i do 7 let…Dcera forlax už dávno nebere, protože po něm po třeh měsících úplně protejkala…
Změnila bych doktora a zašla za někým, kdo řeší dítě komplexně, hlavu i tělo. My takhle přišli na psychosomatický klinice na to, že to má dcera psychický. Ne, že by byla vyléčená, ale už do ní nic necpem, klystýry, léky, projímadla. A někdy se daří, že je pár tejdnů dobrá a nemsrdí…A hlavně se kolem ní přestal točit celej náš svět a líp se nám všem dejchá. No a doma halt, hned jak přijde z mš, hurá přebalit, do plenky a chodí tu v pěti letech v plence, zatímco její dvouletej brácha už je dávno nenosí…
Taky vlastně vzpomínám na dobu totální zácpy abolestnýho kadění jednou za 2-3 tejdny jako na klídeček… Bez hoven, smradu… V týhle fázi bych nikdy nevěřila, že až půjdou hovna ven, budu je nenávidět… Je to fakt peklo. Kdybych přišla na řešení, dám vědět. Chystáme se ke kámošovi na speciální masáže „ROLFING“. Napravujou vady těla. Kámoška tam byla s klukem s velkejma problémama a byla nadšená a už tam chodí pravidelně.
No a my te´d jedem v NUTRABONĚ, strašně silný probiotikum s vitamínama a minerálama dohromady. Mělo by to stabilizovat stolici. Zatím teda stolice dál vytejká… Ale berem to všichni teprve 3 dny…Tak uvidíme. Pevný nervy a klidně si můžem někdy napsat, pslaa jsem si takhle léta s Rady, dneska už kamarádkou, která to taky prožívala s dcerou. Dneska už je z toho venku a to mi dává naději…
Lily
Dobrý den, jen bych se chtěla podělit o svoji zkušenost: zácpami moje dcera trpěla od té doby, co začala dostávat pevnou stravu až do téměř 4 let, na velkou po 7-9 dnech s velkým řevem, stolice tuhá, zatuchlý smrad… Když už jsme chtěli začít s klistýry a balonky, poradila nám paní, která provozuje jonášovskou medicínu, že je to netypická reakce na lepek. Zavedli jsme bezlepkovou dietu a byl klid jednou provždy, úleva do neuvěřitelných 5 dní!! Po 3 letech vláknin (na to slovo mám taky alergii), pitného režimu a všech možných dobrých rad, které byly nanic, to byl zázrak.Testy ukázaly, že dcera nemá celiakii, ale slabší alergii na lepek. Bezlepková dieta není tak náročná, jak si lidi většinou myslí – chleba i další pečivo se dá koupit, bezlepkové směsi na pečení apod. jsou k dostání a člověk si na to brzy zvykne, zásmažky se dají dělat z bezlepkové mouky pro celou rodinu… Ve školce i ted ve škole dostává v jídelně bezlepkový oběd, takže pohoda.a zácpy už 3 roky neřešíme – jen když občas někde něco bezlepkového nazobe, má bobečky jak králík, ale do zácpy, tak jak ji pamatujeme, to má daleko… 🙂 Přeju všem hodně štěstí, aby taky našli vlastní recept,pamatuju si velmi dobře dobu, kdy jsem plakala nad nočníkem…
Tak to vám moc přeju, že jste nalezli recept, u nás bohužel testy jakoukoli alergii vyloučili, takže je to furt o tý hlavě, což je složitější, zas se s tím potýkáme, dnes 11 dní… Čekáme na posranýho Godota:):)
Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat, protože u nás je to fakt taky stejné, už s tou bezlepkovou dietou taky koketuju. Ačkoliv už třikrát lepek z krve vyloučili.
Už jí budou brzo tři a je to pořád na nic. Zvažuji že jí zkusím taky nasadit. Měli jste i problém s nechutenstvím? Naše jí hrozně špatně, podle mě to nesouvisí, ani tak se zácpu, protože většinou přestane jíst, když to z ní konečně vyleze. Tak právě přemýšlím zda jí to ten lepek taky nedělá
Pingback: Sourozenci bez rivality (I.díl): nepotlačujte v dětech zlost a nemilujte je stejně | Maminátor
Pingback: Deník Maminátorky – Kapitola 2. „V kavárně před pracovním pohovorem“ | Maminátor
Pingback: Seriál vo hovně, 7.díl – Never hovning story | Maminátor
Velice děkuji za otevřenost autorky (maminky) už jsem si myslela že jsem máma tyran (nejednou jste mě při čtení souzněním rozplakala )…. maličká trpí na zacpu od miminka, klystýrů jsem se vždy hrozně bála a ted je malé 3 a půl a klystýr nám velice pomáhá…..( furt lepší než ji donekonečna prolívat projímadly atd.) ted si jej sama 1x za měsíc dělám i já ….
přeji nám všem které toto se svými poklady zažíváme mnoho sil a vytrvalost
helca
Přeju pevné nervy, jednou to skončí, tahle obtíž naštěstí trápívá jen menší děcka a i my se z toho časem dostali… Držím palce
Děkuji za otevřený článek! Když to čtu, tak jsem zjistila, že jsem na toto trpěla jako malinká. skončila jsem v nemocnici , kde mi dělali klistýry. Pak jsem z toho „vyrostala“. Mamce bylo řečeno, že jsem se narodila s dlouhými střevy a dorostu do nich. Nyní už od Vás vím, že to je jinak. Současně je děsivé jak píšete o těch bolestech a porodu. Mamka má z toho trauma, po tom co si se mnou tehdy zažila (kdy lžící se snažila ztvrdlý bobek u konečníku dostat ven). Moje 2,5 letá dcera to má v menší míře. Co 5min. ji měnit zašpiněný kalhutky… ale už to vypadá, že psychický blok z kakání, který jí vznikl po odplenkování, je za námi.
Děkuji. Přečetla jsem celý seriál, a je fajn vědět, že taky někdo ví. Synovi bude osm, netrpí zácpou, ale hnědo v kalhotách má několikrát denně, v dobré dny jednou – dvakrát (jo, jsou i dny, bývaly i týdny bez „nehody,“ ale kde že ty loňské sněhy jsou…), v horší i desetkrát. Jeho problém je nedozrálá CNS. Kdyby to tu četl někdo s obdobným problémem, prosím, ozvěte se mi, moc by mi pomohlo sdílení. zabkacarevna(at)seznam.cz
Ještě že to čtu až s odstupem. Dceři byly přesně 3 roky, když měla zácpu poprvé. Na její narozeniny dostala horečku, já jí na to dala sladký Panadol a už to bylo. Po první zácpě přišla další, ale už psychická. Nakonec jsem po měsíci šílenství velmi podobnému tomu, co popisuješ (hnědo v kalhotách, koule ve střevech, forlax, čípky, plíny, když to z ní náhodou s řevem vylezlo – tak hovna všude po bytě) zapojila psychologa. A do 3 měsíců bylo částečně vyhráno. Problémem bylo, že po té první zácpě zjistila, že tím na sebe umí dost strhnout pozornost a navíc nemusí do školky. Držela si to v sobě schválně, chodila po špičkách, půlky sevřený. Upravili jsme režim rodiny (vliv na to mělo i moje vyčerpání a manželova náročná práce) a dnes když vidím, že chodí po špičkách nebo má tvrdé břicho, hned na ní nastoupím a nic nesmí, dokud se nevykadí. To jediné pomáhá. Tak držím palce všem, co řeší „hovno“!