My jsme kakali…

Standardní

Dcera Berta

Je to divný, jak si cizí ženy vyprávějí o svých porodech, kojení a nemocech jen proto, že mají shodou okolností dítě jako já. Ale když jsem měla psa, taky mě každý, kdo měl alespoň vodítko, neustále oslovoval. Často ještě ty ženy MYKAJÍ, hovoří v množném čísle i o věcech, které rozhodně vykonalo jen a jen mimino.

„My jsme kakali, my jsme ale vyrostli, my jsme byli u pana doktora, my jsme se poblili,…“ To nesnáším a snažím se jim alespoň naznačovat otázkami typu: „Vy jste taky blinkala?“

Nebo se mě zeptala kamarádka, která by dřív množným nemluvila: „Kolik vážíte?“ Tak jsem odpověděla: „Asi 70 kilo“. Kamarádka se cítila dotčená…

Jenže si prostě nemůžu pomoct, přijde mi divný, když dospělá osoba vypráví, že kakala, papala, blinkala a hlála si klásně… Čeština je čeština a takhle ji prznit jen proto, že jsou děti roztomilý, to je malej lingvistickej zločin. Tak rači nosím černý brejle a v MHD se k lidem otáčím zády, aby se nezeptali: „A kolipa vážíte a kolipa vám je?“, protože to už se v mým věku přeci cizejm lidem jen tak neříká…

2 responses »

  1. Čau Pruženko!

    Cha, porody a kojení, asi jak baba vidí kočárek s hlubokou korbou, tak to tělo spustí nějakou brutální chemickou reakci – celkem by mě zajímalo, kdy matky přestanou bejt sjetý vlastníma drogama. Předpokládám, že když půjdu s puberťačkou na nákup, tak už nebudu atraktivní cíl.
    A to mykání… Když pošlu SMS: spaly jsme, tak tím vytvořím mexickou vlnu radosti, protože překlad mé holé věty znamená, že spánek mimina jsem využila i pro svoje totální vypnutí. Jinak nějaký to běžný mykaní úplně cizí tazatelka obvykle zkazí dodatkem je to chlapeček, že jo. Dokonce jsou případy, kdy nám ani růžovej textil nepomůže.
    Článek mě pobavil a díky, že tu máš tohle kec okno :).

    • Kec okno? To mě pobavilo:) Jako u novomatky je mykání v rámci infa o spaní dobrá zpráva a chápu to tak, že jste opravdu spaly obě:) Hele, já si před prvním porodem říkala, jak pro nedětný zůstanu zajímavá a udržím si v hledáčku hromadu témat, po půl roce mě muž něžně upozornil, že mluvím jen o miminu… Ale dnes už chemický reakce skoro nemám, pokud někde nezačne brečet dítě, to tam skoro hned utíkám zachraňovat…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s