To je tak, když někdo napíše špatně desetinnou čárku. Stalo se to v roce 1870, kdy jistý doktor E. von Wolf napsal a vydal práci, v níž měl špenát omylem přisouzeno desetkrát víc železa. Prostě při analýze špenátu a výpočtu obsahu železa v něm napsal blbě desetinnou čárku a jen díky téhle chybě vznikl Pepek námořník.
V roce 1870 vznikla ta chybně napsaná čárka, vědcům ale trvalo 67 let, než si toho všimli. Až v roce 1937 škarohlídští Němci čárku posunuli a od té doby neměl špenát 30 mg železa, ale jen 3 mg. Jenže to už to nikoho nezajímalo.
Evropu zachvátila špenátová mánie. Ve 30. letech dvacátého století Disney nakreslil Pepka námořníka a jeho obří špenátové svaly, a desetinná čárka nikoho nezajímala.
Co je o špenátu pravdivé?
- špenát není zvlášť dobrým zdrojem železa
- obsahuje hodně betakarotenu, který ochrání naší pleť před škodlivým sluncem
- obsahuje vitaminy A, B a C
- na svalstvo ale nemá zázračné účinky jako u Pepka námořníka
- je užitečným zdrojem kyseliny listové, která je doporučována těhotným ženám jako prevence rozštěpu páteře u dětí
- pomáhá při vysokém krevním tlaku, při anémii a zácpě
Mrkev je dobrá na oči: taky mýtus
Mýtus o mrkvi a skvělém zraku vznikl během druhé světové války. Na trhu byl nedostatek potravin, ale mrkve bylo dost. Britské královské letectvo používalo super tajný radar, díky kterému vidělo nepřítele i ve tmě. Veřejnosti to ale tajili. Jak ale vysvětlit to skvělé noční vidění? Nápad byl na světě. Může za to mrkev. Jejich piloti po ní vidí i ve tmě. Anglání ji začali konzumovat jak šílení. No a většina lidí téhle fámě věří dodnes.
Tohle mě baví. Znáte ještě nějaké mýty, kterým věří lidstvo dodnes? Napište mi o nich.