Velikonoce aneb „velká noc“, kdy Ježíš vstal z mrtvých

Zdroj: terush-star.blog.cz

Recykluju článek o Velikonocích, protože info o podobných svátcích se hodí každej rok:)

OBSAH:

• Na který den připadají velikonoce?
• Kdy vznikly Velikonoce?
• Symboly Velikonoc
• Velikonoce ve světě

Velikonoce – nejvýznamnější křesťanský svátek – oslavují to, že Ježíš po třech dnech od svého ukřižování (kolem roku 30 či 33) vstal z mrtvých. Věřící slaví velikonoce často půstem a dalšími tradičními záležitostmi, pohani si velikonoce spojili s kalendářně blízkou jarní rovnodenností a udělali si z toho oslavy příchodu jara.

Na který den připadají Velikonoce?

Pravidla pro určení data Velikonoc byla stanovena roku 325 a velikonoční svátky podle nich připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23.března do 26.dubna.

Kdy vznikly Velikonoce?

přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není, Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost Zdroj: jenzeny.cz

• v užším pojetí se Velikonocemi míní slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“)
• nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50)
• slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese

Symboly Velikonoc:

Lidové zvyklosti a symboly spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší, vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara

Zdroj: Wiki

• BERÁNEK (v židovské tradici představoval beránek Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin, Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta, v křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa)
• KŘÍŽ (je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním, tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím)
• OHEŇ (bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí)
• PAŠKÁL – SVÍCE (od velikonočního ohně se zapaluje velikonoční svíce zvaná paškál, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života (odtud pochází „vzít si někoho na paškál“, tedy posvítit si na někoho)
• VEJCE (vajíčko je symbol nového života, plodnosti a vzkříšení, v lidových tradicích vznikl zvyk vejce malovat a hlavně je na velikonoce pojídat, protože před tím v době půstu se jíst nesměla)
• KOČIČKY (větvičky tzv. „kočiček“ symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista)
• ZAJÍC (křesťani v zajíci viděli Krista, pohani měli zajíce jako symbol oslavující příchod jara pocházející již z oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre, z jejíhož jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták)
• KOLEDA a POMLÁZKA (jeden výklad pomlázky je i ten, že pomlázka je odvozena od slova „pomlazení“ čili „omlazení“, podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev a třeba u nás je už tradičně slavíme pomlázkou, koledováním a hodováním. Která dívka či žena nedostane na zadek, prý uschne. A tak muži vyrážejí na velikonoční pondělí s košíčky a pomlázkou a koledují:

„Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám zase snese jiný…”)

Naše velikonoční výzdoba

Původní význam koledování byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a koleda se vlastně stala „lepší“ formou žebroty chudší části obyvatelstva.

Dnes se jdou chlapi vožrat a koledujou panáky, děcka místo košíčků nosej igelitky, já loni s dcerou marně chodila po Praze a na koledníka nenarazila. Ale to neva, my vajíčka vždy nabarvíme, doma to vyzdobíme a na zadek mi manžel dá šmigrustem (ostravsky pomlázka). Tradice jsou tradice.

 

Velikonoce ve světě:

Zdroj: Kaufland

• v USA je to náboženský svátek, rodiny chodí do kostela, společně se scházejí, v sobotu společně zdobí vajíčka, pak je poschovávají po domě, aby je v neděli ráno děti hledaly, prej je schoval nějakej králíček, nikdo neví, jakej a proč
• v Anglii přivazují ženy muže k židlím a za propuštění požadují peníze
• v Norsku je to období mordů, vraždy a hledání pachatelů je všude, na krabici od mléka, ve všech TV pořadech, vysílají se kriminální a detektivní příběhy, jako je například Hercule Poirot nebo příběhy od Agathy Christie, také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem
• na Ukrajině na Velký pátek pečou speciální chleba pascha, pro každého člena rodiny speciální velikost a jeden velký pro celou rodinu

Advertisement