13.12. má svátek Lucie. Svatá Lucie žila ve třetím století v Itálii, tehdy bylo křesťanství hřích, ale ona se cítila prostoupena duchem svatým a rozhodla se mu zasvětit majetek, své tělo i život. To nakrklo všechny kolem. Co s ní bylo dál? A proč ji dodnes oslavujeme?
Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, ale nic to pro ni neznamenalo. Majetek rozdala, rodinu to rozlítilo. Našli jí bohatého starého ženicha, aby se vdala a dala pokoj. Ženich se zamiloval do jejích krásných očí, ale ona se za něj nechtěla vdát. A tak si ty krásné oči vydloubla a poslala mu je v misce. V noci se stal zázrak a panenka Marie jí znovu oči přičarovala do očních důlků.
Její zklamaný ženich ji udal, že je křesťanka, a byla odsouzena k tomu stát se nevěstkou ve veřejném domě. Ale když ji tam otec chtěl odvézt, ani s ní nehnul. Lucie stála na místě a ani pár volů, které tam přivedli, s ní nehnuli. A tak jí otec nakonec nechal zavraždit strážemi, kteří jí podřízli hrdlo mečem. Pro katolíky a protestanty se stala svatou. Pro Boha trpěla a i zemřela. V roce 304.
Lucky obcházely na svátek svaté Lucie stodoly a kontrolovaly pořádek a to, zda ženy nepracují. To bylo tehdy zakázané.
Lidové tradice
V předvečer svátku svaté Lucie chodily po vesnicích tzv. Lucky v bílých řízách a se zakrytými obličeji, buď přes ně měly bílou látku nebo zobák. Lucky kontrolovaly, zda mají lidé doma pořádek, a zda ženy nepracují. Nesmělo se prát prádlo, drát peří či tkát. To by vám rozzlobená Lucie hodila do světnice hromadu prázdných vřeten, která žena musela okamžitě napříst.
Lucie chránila ženy, aby se neupracovaly. A děti, aby se v době adventu nepřejídaly, jinak by jim Lucie nožem, který také nosívala u sebe, rozpárala břicho a nacpala ho kroupami. Lucie je ochránkyně přadlen, švadlen, nevidomých a slabozrakých, kočích, sklenářů a brousířů.
Lucky nosily nože na děti, které se o adventu přejídaly. Těm pak měly chtít rozpárat břicho a naplnit ho kroupami.
Za svého života chodívala do dolů mužům donést jídlo a pití a aby viděla na cestu, dávala si na hlavu jakousi korunu se zapálenými svícemi. Právě tak se nyní v kostelích při bohoslužbách za svatou Lucii Lucie zpodobňuje.
Lidé také věřili, že je svatá Lucie ochrání před čarodějnicemi, v některých krajích proto od svátku svaté Lucie až do Vánoc sbírali denně jedno poleno a pak tím dřívím o Vánocích zatopili. Pranostika LUCIE NOCI UPIJE, ALE DNE NEPŘIDÁ už dávno neplatí, tato pranostika totiž pochází ze 16.století, z doby před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář, tehdy měla Lucie svátek na zimní slunovrat. Teď je to dřív.
Lucie, noci upije, ale dnes nepřidá
Proč se tohle říká, vysvětlují na webu o českých tradicích: „Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den, ale okolo svátku svaté Lucie se čas západu slunce zastaví a slunce začíná zapadat později, jenže i východ slunce je den ode dne později, čili noc se jako by krátí, ale den se neprodlužuje. “
Maminátor 