Na Halloweena nevydlabávám dýni, neběhám v masce po ulici, na vánoce nevzývám Santu a na dům si nepřidělávám obří svítící soby, na Den díkůvzdání nepeču krocana, to všechno ať zůstane za velkou louží. To ale neznamená, že mě ty svátky nezajímají, jejich původ ráda znám a podělím se s vámi.
Na svatého Valentýna nečekám dárky, sladkosti ani květiny, protože lásku slavím na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Jsem totiž Češka a jsem na to hrdá, mám své kořeny, mám své zvyky, nepotřebuju přijímat cizí sváteční zvyky. Ale zajímá mě, jak který zvyky vznikly, a proč se ten který svátek začal slavit. Třeba zrovna Valentýn a jeho historie mě pobavil.
Svatý Valentýn a pakostničky
Svatý Valentýn toho podle legend stihl hodně, skoro to vypadá, že ve stejné době žili minimálně dva Valentýni později prohlášení za svaté. Určitě to ale byl původně urozený Říman, později kněz, biskup nebo tak něco. Žil v Římské říši ve 3. století po Kristu. Než se jeho jméno spojilo se zamilovanými, léčil zázračně pakostnici a padoucnici. To by mu asi ale světový věhlas nepřineslo. Neumím si představit, že by se 14. února, v den výročí jeho mučednické smrti, rozdávaly pakostničky, kartičky s vyobrazením lidí s pakostnicí. Holky ve škole by netrpělivě čekaly, kteří kluci jim pakostničky pošlou, a kdo na ně hodí bobek…
Valentýnky brejlovým písmem
Podle dalších legend uměl Valentýn navrátit zrak slepým. Když totiž seděl v base za svou víru, modlil se za obrácení na víru kde koho včetně svého soudce, který měl slepou dceru. Soudce v Boha nevěřil, ale navrhl Valentýnovi, že si jeho Boha vyzkouší, když prej vrátí slepé dceři zrak, uvěří v něj i on. A stalo se. Soudce Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Křesťané se radovali, pohani byli nasratí a zaútočili na soudcův dům. Valentýna pak vyvlekli z vězení a usekli mu hlavu mečem… Ale to ještě furt nebyla ta legenda, z týhle by se v den výročí jeho stětí mohl slavit jedině svátek všech slepých a dávaly by se Valentýnky s brejlovým písmem. A to taky není sexy.
Jenže podle další legendy nechal Valentýna 14. února 269 popravit římský císař Claudius II. za to, že přes zákaz oddával zamilované. Tehdy vládce nechtěl, aby se lidi brali, protože potřeboval svobodné chlapy, kteří by za něj bojovali ve válce a nechtěli zůstávat doma se ženou a dětmi. Tak tady už by ta láska byla. Umřít pro lásku, to bylo vždycky v kurzu. No a když byl Valentýn v base, prý mu vděční snoubenci tajně nosili lístečky s poděkováním, že jim umožnil, aby se sobě navždy oddali. Takhle prý vznikly ty slavné Valentýnky.
Den velké tmy a bankrotující výrobce přáníček
Dobře, je to docela romantický, ale u nás se to stejně nikdy neslavilo. Tedy ne komerčně, jen křesťansky. Svatý Valentýn byl uctíván v mnoha kostelích, chrámech a kapličkách, kde dodnes leží jeho ostatky. Na Pražském hradě, na Karlštejně nebo třeba nedaleko Jihlavy, kde mu je zasvěcena malá kaplička, kam se každý rok věřící vydávají na Svatovalentinskou pouť. V Americe se Svatý Valentýn jako den zamilovaných až do začátku 20. století taky neslavil. Pak se jeden krachující výrobce vánočních přáníček rozhodl zachránit si živnost. Walter Scott se jmenoval. Nejdřív to zkusil se slepeckými přáníčky na Den velké tmy s oslavou všech slepců. Tenhle svátek se mu vážně podařilo prosadit do kalendáře. Ale jen na chvíli. Ale další jeho výmysl „Den všech zamilovaných“ se hned ujal, a tak ho od roku 1902 Američani slaví a rozesílají si Valentýnky. Společnost Waltera Scotta do dvou let ztrojnásobila zisky. Přeju mu to. Ale ani jeho úspěšnej podnikatelskej záměr mě nedojal natolik, abych rozesílala nebo dychtivě čekala na Valentýnky. Mně je prosím nikdo neposílejte…
naprosto souhlasím. Užívejme si políbení pod rozkvetlou třešní a nechme komerci v obcháďáku.
Dobré sobotní poledne, jmenuji se Anna, jen tak náhodně jsem si klikla, přečetla vaše dva články, a náramně jste mně padla do oka, budu se občas u vás zastavovat, věřím, že časem si i popovídáme? Anna
Tak to mě těší a klidně zas napište:) Když vás baví můj blog, nechcete jeden z posledních mých diářů, který ještě mám?
https://maminator.wordpress.com/2012/12/07/maminatorskej-diar-na-rok-2013-je-v-prodeji/
Jsou tam moje postřehy a rady a tak:) T mě jen tak napdlo, protože mi jich prá zbejvá. JInak mi klidně písněte na mail lilivelden@seznam.cz
Hezkej den
Lili
Děkuji, zatím se neorientuji o co jde, podívám se. Jsem „stará„ paní, a váš blog mě zaujal z jednoho prostého důvodu, chci více porozumět mladým lidem, mám s tím totiž problém? A u vás se dočítám, jaké jsem asi dělala chyby, s výchovou, jak u svých, nyní již také „starých„ dětí, vnoučat, již dospělých a jak se jich vyvarovat u pravnoučků, na které teprve čekám. Hezkou neděli přeji, vaše názory jsou mně blízké. Anna
Téééda, vy jste mě dostala, to jste naprosto úžasná, že máte ve svých letech takovou sebereflexi, smekám… Fakt. Já na tom dělám obousměrně, dolu směrem k dětem se snažím být lepší, nahoru směrem k rodičům taky hledám cesty a snažím se odpouštět chyby a tolerovat jejich způsob výchovy, který se zas oni naučili od svých rodičů.. Já to chci zlomit a vychovávat své děti líp, ale je to tedy pěkná dřina… Ale vy jste super, fakt, držím palce, aby se to zdařilo:)
Výborný nápad, už jsem v obraze, jen se mě to už netýká?
Ahoj, já jsem taky Češka, ale žiji v zahraničí a slavím úplně všechno a něco i dvakrát! 🙂 Smírou a hlavně podle nálady. Letos jsem dokonce poprvé dlabala dýně, protože se mi halloween jednoduše zalíbil.Na druhou stranu nutím manžela slavit Mikuláše, na Vánoce jíme 24. prosince kapra, velikonoce bez pomlázky neexistují…
Vánoční stromeček k nám do Čech taky přišel jako novinka z Německa a dnes už si tyto svátky bez stromku ani nedovedeme představit.. Svět je krásný, protože je barevný a bránit se všemu jen ze zásady pro mě osobně nemá smysl. 😉
Máte to hezky ložený. Jj, tohle jsem psala před lety a dnes už na Halloween taky dávám dětem masky, protože to přišlo k nim do školky a kolem děcka i dospělý choděj v maskách, takže se tomu vlastně taky nebráním. Jen se mi kvůli tomu nechtělo přepisovat článek:):):)