Masopust čili maso-půst

Masopust 2016 v pražské Liboci v archeologickém parku

Začíná masopust, ke kterému patří masky a veselí, setkání sousedů. Dneska už je masopust vlastně jen maškarní, ale i tak je to super, oživí to město. Jak tenhle svátek vznikl a proč se mu říká masopust?

Tučný čtvrtek 28. února 2019 (tzv „tučňák“ je před Popeleční středou, začíná příprava před Masopustní nedělí, hodně se jí a pije, abyste byli celý rok při síle)
Masopustní neděle 3. března 2019 (říkalo se jí tak „taneční neděle“, protože lidi chodili tancovat, v Praze pořádali boháči v 18. století dokonce masopustní plesy, kterým se říkalo „reduty“)
Masopustní úterý 5. března 2019 (tzv „maškarní úterý“ s průvody masek bylo vyvrcholením masopustu)
Popeleční středa 6. března 2019 (tzv. „škaredá středa“ je hned po maškarním úterku, začíná půst)

Něco z historie Masopustu

Ačkoli nejde o církevní svátek, termín masopustu se určuje podle data Velikonoc. Karnevalové období zvané masopust se slaví od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy (každý rok jinak, letos 6.3.2019), vrcholem je tzv. masopustní úterý – den před popeleční středou (letos 5.3.2019). Masopust je svátkem hodování, během kterého se pořádně jedlo u nejchudších stejně tak jako u boháčů, protože pak přišel předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Na masopust se konaly tancovačky, chlastalo se, byly vepřové hody, mnohými městy i vesničkami kráčel průvod masek. Masopustní masky bývaly vždy stejné, každá něco znamenala a nějak se chovala. I tance o masopustu byly speciální a lišily se region od regionu. Vybírala se kořalka a dobrůtky, což se vše později konzumovalo v hospodě.