Author Archives: maminator

4 Kavky: magazín o retrohrách

Standardní

Tady na Maminátoru to všechno začalo. Léta jsem sem dávala články o nejrůznějších hrách mého dětství, některé se hrají dodnes, některých mi bylo líto, protože byly skoro zapomenuté. Točila jsem videa a sháněla návody ve starých knihách. Bylo to mé hobby a ráda jsem se o to dělila. Netušila jsem, že mě to nakonec bude živit. Po mateřské, když jsem nemohla najít práci na půlúvazek, abych mohla být hodně i s dětmi, se ze mě stal výrobce her pod značkou 4 Kavky.

Jak k tomu došlo? Na jaře roku 2016 jsem s dcerou začala skákat gumu. Tady na blogu a na FB Maminator jsem poustovala o skákání gumy kde co. Jedno skákací video obletělo svět, viděly ho 2 miliony lidí a sdílelo přes 20 000 lidí. To mě nakoplo a vznikla Pruženka: skákací guma s vymazleným návodem (odkaz na koupi zde). Nezůstalo u jednoho produktu, zrodila se rodinná značka 4 Kavky (protože jsme 4 a jmenujeme se Kavkovi) a další výrobky jako cvrnkací hra Kuličník, kostková hra Cézarky a karetní hra Žralovci.Úplnou novinkou je čtyřkavčí magazín o retrohrách a hraní a o zajímavých lidech, kteří vyrábějí nebo dělají něco užitečného pro děti a rodiny s dětmi. Tam jsem odtransférovala z blogu Maminátor všechny články o hrách a hraní. Zasloužily si vlastní prostor. Co v magazínu 4 Kavek najdete?

  1. Pruženka: jak to všechno začalo (odkaz zde)
  2. Skákání gumy ve Snídani s Novou (odkaz zde)
  3. Lukáš Fibrich: Pruženka je moje srdeční záležitost (odkaz zde)
  4. Kavky ve Snídani s Novou představily retrohry (odkaz zde)
  5. Skákání gumy: jak se skáče základ (odkaz zde)
  6. Citát Miloš Zapletal: Jen při hře se dějí kouzla 
  7. Žralovci: karty na 8 různých karetních her (odkaz zde)
  8. Jak se hraje Čáp ztratil čepičku (odkaz zde)
  9. Žralovci: vychytávky a zlepšováky (odkaz zde)
  10. Skákání gumy: myška Miky (odkaz zde)
  11. Cézarky: dalších 10 her (odkaz zde)
  12. 4 Kavky o retrohrách v pořadu Víkend (odkaz zde)
  13. Jak se skáče školka se švihadlem (odkaz zde)
  14. Na cestách je rodina prostě spolu (odkaz zde)
  15. Skákání gumy: matematičky (odkaz zde)
  16. Skákání gumy: talíře (odkaz zde)
  17. Retrohřiště našeho dětství (odkaz zde)
  18. Trenažér na cvrnkání kuliček (odkaz zde)
  19. citát F. Schiller: Člověk je dokonale lidský, jen když si hraje
  20. 10 stolních her pro předškoláky (odkaz zde)
  21. Jak skákat přes gumu: zábava Husákových dětí (odkaz zde)
  22. Guma se skáče po celém světě (odkaz zde)
  23. Co možná nevíte o cvrnkání kuliček (odkaz zde)
  24. Jak se hraje Cukr, káva, limonáda (odkaz zde)
  25. Horizontální druhy skákání gumy (odkaz zde)
  26. Kostky jsou vrženy (odkaz zde)
  27. 4 Kavky ve zprávách na Nově: školka s míčem, švihadlem a gumou (odkaz zde)
  28. 4 Kavky ve zprávách na Nově: přebírání a tleskačky (odkaz zde)
  29. 4 Kavky ve zprávách na Nově: krvavé koleno (odkaz zde)
  30. citát M. Mc Luhan: Všechny hry jsou prostředkem k dorozumění mezi lidmi
  31. Skákání gumy: devítky na krku a desítky nad hlavou (odkaz zde)
  32. Kuličková dráha ve Zruči nad Sázavou (odkaz zde)
  33. Jak se skáče panák (odkaz zde)
  34. Skákání gumy: kouzlo (odkaz zde)
  35. Vertikální levely skákání gumy (odkaz zde)
  36. Jak se hraje Krvavé koleno (odkaz zde)
  37. Skákání gumy: roční období (odkaz zde)
  38. Skákání gumy: pekařky (odkaz zde)
  39. Jak se cvrnkají kuličky (odkaz zde)
  40. citát K. Lorenz: hra a výzkum jsou v podstatě totožné 
  41. Jak se skáče guma v Thajsku (odkaz zde)
  42. Cvrnkání gumy: hry na více důlků (odkaz zde)
  43. Jak se hází školka s míčem (odkaz zde)
  44. Skákání gumy: coca-coly (odkaz zde)
  45. Jak se hraje čára s céčkama (odkaz zde)
  46. Skákání gumy: jahody (odkaz zde)
  47. Jak se hraje Honzo, vstávej (odkaz zde)
  48. Cvrnkání kuliček: hry bez důlků (odkaz zde)
  49. Dětské tleskačky: umíte je ještě? (odkaz zde)
  50. Test skákacích gum od Chytré opičky (odkaz zde)

 

Velikonoce aneb „velká noc“, kdy Ježíš vstal z mrtvých

Standardní
terush-star.blog.cz

Zdroj: terush-star.blog.cz

Recykluju článek o Velikonocích, protože info o podobných svátcích se hodí každej rok:)

OBSAH:

  • Na který den připadají velikonoce?
  • Kdy vznikly Velikonoce?
  • Symboly Velikonoc
  • Velikonoce ve světě

Velikonoce – nejvýznamnější křesťanský svátek – oslavují to, že Ježíš po třech dnech od svého ukřižování (kolem roku 30 či 33) vstal z mrtvých. Věřící slaví velikonoce často půstem a dalšími tradičními záležitostmi, pohani si velikonoce spojili s kalendářně blízkou jarní rovnodenností a udělali si z toho oslavy příchodu jara.

Na který den připadají Velikonoce?

Pravidla pro určení data Velikonoc byla stanovena roku 325 a velikonoční svátky podle nich připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23.března do 26.dubna.

lidovky cz

Kdy vznikly Velikonoce?

jenzeny.cz

přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není, Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost Zdroj: jenzeny.cz

  • v užším pojetí se Velikonocemi míní slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“)
  • nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50)
  • slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese

Symboly Velikonoc:

Lidové zvyklosti a symboly spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší, vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara

529137_novy-cas-velka-noc-vajicka-sviatky-velkonocne-vajcia-farby-ozdoba

Zdroj: Wiki

  • BERÁNEK (v židovské tradici představoval beránek Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin, Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta, v křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa)
  • KŘÍŽ (je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním, tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím)
  • OHEŇ (bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí)
  • PAŠKÁL – SVÍCE (od velikonočního ohně se zapaluje velikonoční svíce zvaná paškál, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života (odtud pochází „vzít si někoho na paškál“, tedy posvítit si na někoho)
  • VEJCE (vajíčko je symbol nového života, plodnosti a vzkříšení, v lidových tradicích vznikl zvyk vejce malovat a hlavně je na velikonoce pojídat, protože před tím v době půstu se jíst nesměla)
  • KOČIČKY (větvičky tzv. „kočiček“ symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista)
  • ZAJÍC (křesťani v zajíci viděli Krista, pohani měli zajíce jako symbol oslavující příchod jara pocházející již z oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre, z jejíhož jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták)
  • KOLEDA a POMLÁZKA (jeden výklad pomlázky je i ten, že pomlázka je odvozena od slova „pomlazení“ čili „omlazení“, podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev a třeba u nás je už tradičně slavíme pomlázkou, koledováním a hodováním. Která dívka či žena nedostane na zadek, prý uschne. A tak muži vyrážejí na velikonoční pondělí s košíčky a pomlázkou a koledují:

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám zase snese jiný…”)

Read the rest of this entry

Letní čas a změna času? Dneska už nesmysl

Standardní
index

Dneska v noci se nám změnil čas na „letní“. Ve 2 byly 3.

Dnes v noci se změnil čas. Ve 2:00 byly 3:00. Změny „letního“ času jsme u nás zaváděli několikrát, za války Hitler, pak se to zas ujalo za ropné krize v roce 1979 a od té doby už víceméně zůstal „letní čas“ v dnešní podobě. Mělo to ušetřit elektriku za večerní svícení během léta. Dneska už je to nesmysl. EU stále uvažuje o jeho zrušení.

OBSAH:

  1. LETNÍ ČAS
  2. HISTORIE ZMĚNY ČASU
  3. HISTORIE U NÁS
  4. ZRUŠEJ TO UŽ?

Čas se mimo pohybu planet určuje i podle poledníků. To jsou ty pomyslné čáry spojující severní a jižní pól svisle zeshora dolů. Právě poledníky rozděluji naši planetu na časová pásma. Zdroj: specialforcesvdf.cz

čas

Tady jsou krásně vidět jednotlivá časová pásma. Posun času nás blbne stejně jako pčasový posun, když třeba letíme někam daleko letadlem. Musíme to pak dospat, dlouho si zvykat, někdo má i psychické problémy. Zdroj: simon22.blog.pravda.sk

1.LETNÍ ČAS

  • začíná poslední neděli v březnu, hodiny se ve 2:00 posunou na 3:00
  • trvá 7 měsíců
  • končí poslední neděli v říjnu, kdy se ve 3:00 posune ručička na 2:00
  • důvodem k zavedení posunů byla očekávaná úspora energie, že se jako v létě večer bude míň svítit, ale tyhle úspory už jsou dneska zanedbatelný
  • řeší ho jen v zemích mírného pásma, v tropickém pásmu se délka letního a zimního dne tolik neliší, takže zavedení „letního času“ by nemělo smysl, stejně tak v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, žádný posouvání hodinek světlo nepřinese

2.HISTORIE ZMĚNY ČASU

  • 14539_clanok_foto

    Letní čas byl poprvé zaveden za 1. světový války

    stejně jako byl Jules Verne vizionář, i americký prezident Benjamin Franklin o změně času psal už v roce 1784, jenže to celý myslel jako vtip, místo posunu času navrhoval lidem, aby prostě chodili spát dřív, když je venku tma, a vstávali dřív, protože už je venku zas světlo, který zbytečně svítí, když lidi nemakaj

  • vážně míněný návrh změny času podal v roce 1907 jistý londýnský stavitel, ale neuspěl
  • doopravdy byl „letní čas“ zaveden až za 1.sv.v. v roce 1916, začali s tím Němci, pak Rakousko-Uhersko (takže i my), Anglie, Švédsko, i když si každej stát či mocnost délku trvání „letního času“ nastavili trochu jinak
  • v roce 1918 se přidala Amerika, za rok ho ale zas zrušila, protože Amíci tehdy chodili spát dřív a vstávali dřív, a tak uměli denní světlo účinněji využít
  • Rusové vždy potřebují něco speciálního, takže si začali čas měnit od roku 1917 o 1 hodinu, tu zas o 2 či o 3, v zemi, kde „včera znamená zítra“ jde halt všechno, v roce 2011 prezident Medvěděv zrušil standartní čas a zavedl „letní čas“ celoročně (i to ovšem Rusům vadilo, štvalo je, že mají v zimě v důsledku trvalýho letního času o hodinu kratší odpoledne, neboť se dříve stmívá, takže od minulýho podzimu zas čas mění)
ulekare cz

Čas, jsme pánem času. Jsme pánem času? Pochybuju

3.HISTORIE U NÁS

popelky cz

Nikomu to už myslím nedělá dobře a k ničemu to není dobrý.

  • v českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916
  • za 2.sv.v. v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě pod taktovkou Adolfa Hitlera, bylo málo uhlí, málo energie, tak se takhle šetřilo
  • v roce 1946 k němu přibyl tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu, což byl asi světovej unikát, opačnej posun jinde neměli
  • potřetí si začali Češi posouvat hodinky a hodiny v roce 1979 za ropné krize, letní čas se ustálil do víceméně dnešní podoby (20 let trval letní čas půl roku, pak se to o měsíc prodloužilo na současných 7 měsíců, takhle si to upravila celá EU, takže i my)
  • „letní čas“ v Evropě nepoužívají na Islandu, v Bělorusku a v části Grónska

4.ZRUŠEJ TO UŽ?

  • i podle Pražské energetiky a jiných odborníků to už úspory energie nepřináší
  • ve dny po změně je prej mnohem víc dopravních nehod, v USA se pravidelně zraňují horníci, podle studie, kterou loni publikovali američtí vědci, se v den po zavedení letního času zvedne o 25 % počet infarktů
  • lidem se zkracuje a zhoršuje spánek a asi tejden si musej zvykat, dospěláci i děcka maj prostě vnitřní hodiny, kdy spát a kdy vstávat, a teď je tohle totálně zblbne, já to teda nesu dobře, ale ani já se nevyhnu lehkýmu chaosu

Velikonoce z perníku

Standardní

Moje veledíla, dělala jsem ségře k narozkám a synovci k svátku

Na Velikonoce se v našich zemích pekly perníčky. Já to občas taky dělám. Kdybyste si chtěli i vy chtěli upéct slepičku s kuřátky a vajíčky, u mě na blogu najdete návod, jak na to. Jak udělat těsto, kde sehnat vykrajovátka, jak nejlíp a nejjednodušeji perníčky nazdobit. Mám tam celý perníčkový seriál. 

Velikonoce se dají slavit různě, ale skoro každý máme doma barevný vajíčka, pomlázku a naši chlapci koledují. Já k tomu peču. Perníčky s velikonočními motivy. Slepice, kuřátka, motýly, kytky, ovečky a samozřejmě i vajíčka. Nová velikonoční vykrajovátka jsem pořídila postupně, něco na trzích na pražské Náplavce.

Pekla jsem podle mýho klasickýho receptu na malý perníčky, protože to je nejlepší těsto, nejlíp se s ním dělá a perníčky jsou strašně dobrý. Druhý recept na velký tvary, který jsem si přinesla z kurzu zdobení perníčků, je děsnej těstovej voser, těsto se strašně blbě zpracovávalo, takže už ho dělat nebudu. Zase jsem si hrála s barvičkama. Barvy jsou z Tesca, pytlíček asi za 6,50 Kč. Videonávod, jak nejlíp zdobit a čím, najdete v dalším mým perníčkovým článku.

IMG_4732

Další 2,5 hodinky jsem dělala podbarvení a dva talíře těch perníčků synovci a ségře

IMG_4737

Slepice a kuřátka (minivykrajovátka za úděsných 15Kč/ks mám z farmářských trhů) vypadaj božsky, ne? Tenhle tác mi trval asi hodinu. Už jsem ho zdobila klasickými pytlíčkovejma tužkama, ta Tescoma tužka malovací je nepřesná a moc těžká.

IMG_4727

Barvy jsou z Tesca, pytlíček za asi 6 korun

 

Jak se zbavit vší bez chemie, praní a vybírání hnid

Standardní

Maminator testoval Terminator

Kouzelný všiváček zvaný Nit Free Terminator je z Argentiny a dováží ho sem jedna máma, která taky dlouho bojovala s všivým parazitem. Pak jí někdo půjčil „všiváka“ a byla z něj tak nadšená, že ho teď prodává. Na svých stránkách Bez vší (odkaz zde) prodává kouzelné všiváčky i s poštovným za něco málo přes 300 Kč. Ušetříte ale na odvšivovacích šampónech, ty už nepotřebujete. Nikdy. Mám otestováno a funguje to výborně. 

Zažila jsem vši teprve 2 x, ale nesnáším je, jak se jen řekne to slovo, už se drbem celá rodina. Jela jsem poprvé vše podle mého prvního všivého článku (odkaz zde). Takže šampóny pro celou rodinu tak za 700 Kč, hlavu pod pytel, pak vyčesávání (třeba 2 hodiny denně, protože stačí jedna hnida, z tý se po tejdnu narodí veš a ta naklade 80 hnid a jste v pr…), praní všeho a za tejden všechno znovu. Poprvé jsem přehlídla pár hnid a vši se 2 x vrátily. Zbavili jsme se jich až po třech týdnech…

Na všivák jsem byla hodně zvědavá. že by to šlo bez chemie? Bez mastných hlav a vybírání hnid jako v pavilónu opic? Testovala jsem ho uprostřed cyklu druhých vší v naší rodině. Po prvním týdnu mnohahodinového vybírání hnid jsem všivákem synovi našla ještě 5 a dceři po 9 dnech od nakažení dokonce jednu živou, právě vylíhlou veš. Přes to, že jsem měla pocit, že jsem oběma dětem vybrala hlavu naprosto dokonale, myla jim ji několikrát odvšivovacími šampóny a tak.

Nit Fee Terminator: jak funguje?

Na zubech hřebenu jsou patentované mikrospirály, na kterých se zachytí nejen vši, ale dokonce i hnidy. A jak jsem se sama přesvědčila, tak i úplně miniaturní hnidy viditelné jen pod lupou. Díky kondicionéru se vši buď udusí nebo minimálně přidusí, takže je pak lehce z hřebene sundáte. Proč se u nás běžně neprodává? To by farmaceutické firmy přišly o prachy za všechny ty pitomý šampóny, v zahr se prý tenhle či podobné hřebínky běžně prodávají…

Na krátké vlasy stačí nalít trochu rozčesávače/kondicionéru, dlouhé jsme museli umýt obyč šampónem a pak kondicionérem. Po pár tazích vlasama jsme utírali hřebínek do bílého ubrousku a kontrolovali nález lupou. Celý hřebínek jsme pak kartáčkem vyčistili a uložili. Místo bedny šampónů, všiváčků a spousty nástrojů už nám teď stačí jen tenhle jedinej hřeben.

Maminator.cz testoval Nit Free Terminator, skvělý všivák bez chemky

A teď jedna bomba: nemusíte ani nic prát!

Cituji přímo ze stránek Bezvší.cz:

Uklízet a desinfikovat celou domácnost kvůli vším nemusíte
Opravdu. Mám to ověřené přímo od docenta z katedry parazitologie. Vši nejčastěji přelézají rovnou z hlavy na hlavu (přímým tělesným kontaktem, obratem půjčeným hřebenem, čepicí…) Jinde než ve vlasech nepřežijí víc než 24 hodin, ale už po pár hodinách jsou kvůli podchlazení a dehydrataci neškodné (nelezou, nesají a zpátky na hlavu nevlezou). Riziko, že chytnete veš třeba ze sedačky, nebo polštáře je prakticky nulové. Věci, kde se mohou živé vši vyskytovat, stačí jen na 24 hodin odstavit. Nevyvařovat, nedesinfikovat, nešílet…  

No a pak je třeba prevence. Tak jednou za 1-2 týdny pročesat na sucho vlasy. Když je hlava již nakažená, pak to chce česat na mokro. Ale četla jsem desítky pochvalných recenzí mamin i otců, kteří si pořídili všiváček Terminátor přede mnou, že když občas hlavy kontrolují, nikdy už nedochází k větším katastrofám. Koupíte ho jednou a máte navždy pokoj.

MDŽ: svátek bojující za rovnoprávnost žen nebo komunistická propaganda?

Standardní

MDŽ neboli Mezinárodní den žen slavíme každoročně 8. března. Máme tenhle svátek spojený zejména s komunistickou propagandou, průvody, holubicemi, bonboniérami a povadlými karafiáty. Ale původ svátku žen je jinde. Dávno před tím, než se komunisti dostali k moci, 8.3. ženy připomínaly, že mají také svá práva. 

MDŽ se slaví už od začátku 20. století. Ženy chtěly upozornit na to, že nemají rovné podmínky v práci ani v politice. Že chtějí volební právo, chtějí rozhodovat o důležitých věcech a odstranit genderovou diskriminaci. S komunismem, budovatelskými verši a povadlými karafiáty to nemělo nic společného.

První mezinárodní sjezd  socialistických žen v boji za svá práva se konal v roce 1907 ve Stuttgartu. Sjelo se tam 60 delegátek z mnoha zemí. Ve světě se schylovalo k válce, byla krize a ženy cítily, že jsou ještě víc oslabené tím, že oproti mužům mají méně práv. Ženy bojovaly zejména o právo volební.

O rok později se sešly tisíce žen v New Yorku a pochodovaly městem. Už ale nedomonstrovaly jen za volební právo, chtěly mnohem víc. Zkrácenou pracovní dobu, zvýšení mezd, politická a hospodářská práva.

Den žen se ve světě slaví v různé dny, v USA poslední únorovou neděli, u nás je to 8. březen. Toto datum se v Evropě ustálilo po první světové válce. Oficiálně bylo MDŽ uznáno OSN až v Mezinárodním roce žen, což byl rok 1975. V tom roce jsem se narodila. A on to byl Mezinárodní rok žen… Symbolické.

Schválně, jestli od dětí dostanu nějaké úžasné hand made přáníčko

 

 

Meteorologické, astronomické a vegetační jaro

Standardní
obrazkyanimace.cz

Zdroj: obrazkyanimace.cz

Dnes začíná jaro. Meteorologické. Vegetační jaro už asi dávno je. Astronomické bude za 3 týdny. Máte v tom chaos? Každý rok publikuju tenhle jednoduchý článek, který vám ta jara snadno dešifruje.

1.METEOROLOGICKÉ JARO (určili ho meteorologové)

  • meteorologické jaro začíná každoročně 1. března a končí 31. května
  • jsou to přesně 3 měsíce kvůli meteorologům, aby měli jasně stanovené období  pro zpracovaní klimatických dat
  • jarními měsíci jsou březen, duben a květen.

2.ASTRONOMICKÉ JARO (určuje ho poloha Slunce a Země)

  • astronomické jaro u nás (na severní polokouli) začíná jarní rovnodenností, když je noc i den zhruba stejně dlouhej (12 hodin)
  • příchod astronomického jara se řídí polohou Slunce
  • kolísá mezi 19. – 21. březnem
    • 2016 – 20. březen – 5:30
    • 2017 – 20. březen – 11:28
    • 2018 – 20. březen – 17:15
    • 2019 – 20. březen – 22:58
    • 2020 – 20. březen – 4:49
  • u nás začíná jaro, na jižní polokouli zas podzim (astronomický)

3.VEGETAČNÍ JARO (určují ho denní teploty)

  • existuje i třetí jaro zvané vegetační jaro
  • je to období, které začíná dny, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad 5 °C, a končí dny, kdy přesáhnou 15 °C

Zas je tu jaro je tu, lidi šílí,
líbaj se jak o život navzájem.

Na jaře se začínaj prodlužovat dny a otepluje se. Na stromech se objevují pupeny, rostliny začínají klíčit a růst. Ptáci přilétají z teplých krajin, stavějí si hnízda a snášejí vejce. Zvířata si hledají partnery a přivádějí na svět mláďata. Pookřejou všichni, i my. A je vlastně celkem jedno, jaký z těch tří jar je.

Neslavím Svatého Valentýna ani Den velké tmy

Standardní

Svatý Valentýn, zdroj Wikipedia

Na Halloweena nevydlabávám dýni, neběhám v masce po ulici, na vánoce nevzývám Santu a na dům si nepřidělávám obří svítící soby, na Den díkůvzdání nepeču krocana, to všechno ať zůstane za velkou louží. To ale neznamená, že mě ty svátky nezajímají, jejich původ ráda znám a podělím se s vámi.

Na svatého Valentýna nečekám dárky, sladkosti ani květiny, protože lásku slavím na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Jsem totiž Češka a jsem na to hrdá, mám své kořeny, mám své zvyky, nepotřebuju přijímat cizí sváteční zvyky. Ale zajímá mě, jak který zvyky vznikly, a proč se ten který svátek začal slavit. Třeba zrovna Valentýn a jeho historie mě pobavil.

Svatý Valentýn a pakostničky

Svatý Valentýn toho podle legend stihl hodně, skoro to vypadá, že ve stejné době žili minimálně dva Valentýni později prohlášení za svaté. Určitě to ale byl původně urozený Říman, později kněz, biskup nebo tak něco. Žil v Římské říši ve 3. století po Kristu. Než se jeho jméno spojilo se zamilovanými, léčil zázračně pakostnici a padoucnici. To by mu asi ale světový věhlas nepřineslo. Neumím si představit, že by se 14. února, v den výročí jeho mučednické smrti, rozdávaly pakostničky, kartičky s vyobrazením lidí s pakostnicí. Holky ve škole by netrpělivě čekaly, kteří kluci jim pakostničky pošlou, a kdo na ně hodí bobek…

Valentýnky brejlovým písmem

Podle dalších legend uměl Valentýn navrátit zrak slepým. Když totiž seděl v base za svou víru, modlil se za obrácení na víru kde koho včetně svého soudce, který měl slepou dceru. Soudce v Boha nevěřil, ale navrhl Valentýnovi, že si jeho Boha vyzkouší, když prej vrátí slepé dceři zrak, uvěří v něj i on. A stalo se. Soudce Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Křesťané se radovali, pohani byli nasratí a zaútočili na soudcův dům. Valentýna pak vyvlekli z vězení a usekli mu hlavu mečem… Ale to ještě furt nebyla ta legenda, z týhle by se v den výročí jeho stětí mohl slavit jedině svátek všech slepých a dávaly by se Valentýnky s brejlovým písmem. A to taky není sexy.

Read the rest of this entry

Masopust čili maso-půst

Standardní
57-Zab (10)

Masopust 2016 v pražské Liboci v archeologickém parku

Dnes je masopustní úterý. Zítra popeleční středa. Masopust to jsou masky, veselí, sousedi se sejdou. Dneska už je masopust vlastně jen maškarní, ale i tak je to super, oživí to město. 

Něco z historie Masopustu

Karnevalové období zvané masopust se slaví od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy (každý rok jinak, letos 14.2.), vrcholem je tzv. masopustní úterý – den před popeleční středou (letos 13.2.). Masopust je svátkem hodování, během kterého se pořádně jedlo u nejchudších stejně tak jako u boháčů, protože pak přišel předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Na masopust se konaly tancovačky, chlastalo se, byly vepřové hody, mnohými městy i vesničkami kráčel průvod masek. Masopustní masky bývaly vždy stejné, každá něco znamenala a nějak se chovala. I tance o masopustu byly speciální a lišily se region od regionu. Vybírala se kořalka a dobrůtky, což se vše později konzumovalo v hospodě.

1

Masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“

Msminator (2)

Bertička v roce 2014 na vršovickým masopustu

Msminator (3)

Masopust ve Vršovicích v roce 2014

Msminator (1)

Medvěd z masopustu ve Vršovicích v roce 2014

A ještě pár zajímavostí na konec

  • masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“
  • jinak taky šibřinky, fašank, ostatky
  • písemné zprávy o masopustu existují již ze 13. století
  • církvi to bujaré veselí bývalo trnem v oku

My s dcerou na branickým Masopustu v roce 2013

Svatá Lucie: vydloubla si oči kvůli Bohu

Standardní

13.12. má svátek Lucie. Svatá Lucie žila ve třetím století v Itálii, tehdy bylo křesťanství hřích, ale ona se cítila prostoupena duchem svatým a rozhodla se mu zasvětit majetek, své tělo i život. To nakrklo všechny kolem. Co s ní bylo dál? A proč ji dodnes oslavujeme?

Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, ale nic to pro ni neznamenalo. Majetek rozdala, rodinu to rozlítilo. Našli jí bohatého starého ženicha, aby se vdala a dala pokoj. Ženich se zamiloval do jejích krásných očí, ale ona se za něj nechtěla vdát. A tak si ty krásné oči vydloubla a poslala mu je v misce. V noci se stal zázrak a panenka Marie jí znovu oči přičarovala do očních důlků.

Její zklamaný ženich ji udal, že je křesťanka, a byla odsouzena k tomu stát se nevěstkou ve veřejném domě. Ale když ji tam otec chtěl odvézt, ani s ní nehnul. Lucie stála na místě a ani pár volů, které tam přivedli, s ní nehnuli. A tak jí otec nakonec nechal zavraždit strážemi, kteří jí podřízli hrdlo mečem. Pro katolíky a protestanty se stala svatou. Pro Boha trpěla a i zemřela. V roce 304. 

Lucky obcházely na svátek svaté Lucie stodoly a kontrolovaly pořádek a to, zda ženy nepracují. To bylo tehdy zakázané.

Lidové tradice

V předvečer svátku svaté Lucie chodily po vesnicích tzv. Lucky v bílých řízách a se zakrytými obličeji, buď přes ně měly bílou látku nebo zobák. Lucky kontrolovaly, zda mají lidé doma pořádek, a zda ženy nepracují. Nesmělo se prát prádlo, drát peří či tkát. To by vám rozzlobená Lucie hodila do světnice hromadu prázdných vřeten, která žena musela okamžitě napříst. 

Lucie chránila ženy, aby se neupracovaly. A děti, aby se v době adventu nepřejídaly, jinak by jim Lucie nožem, který také nosívala u sebe, rozpárala břicho a nacpala ho kroupami. Lucie je ochránkyně přadlen, švadlen, nevidomých a slabozrakých, kočích, sklenářů a brousířů.

Lucky nosily nože na děti, které se o adventu přejídaly. Těm pak měly chtít rozpárat břicho a naplnit ho kroupami.

Za svého života chodívala do dolů mužům donést jídlo a pití a aby viděla na cestu, dávala si na hlavu jakousi korunu se zapálenými svícemi. Právě tak se nyní v kostelích při bohoslužbách za svatou Lucii Lucie zpodobňuje. 

Lidé také věřili, že je svatá Lucie ochrání před čarodějnicemi, v některých krajích proto od svátku svaté Lucie až do Vánoc sbírali denně jedno poleno a pak tím dřívím o Vánocích zatopili. Pranostika LUCIE NOCI UPIJE, ALE DNE NEPŘIDÁ už dávno neplatí, tato pranostika totiž pochází ze 16.století, z doby před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář, tehdy měla Lucie svátek na zimní slunovrat. Teď je to dřív.

Lucie, noci upije, ale dnes nepřidá

Proč se tohle říká, vysvětlují na webu o českých tradicích: „Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den, ale okolo svátku svaté Lucie se čas západu slunce zastaví a slunce začíná zapadat později, jenže i východ slunce je den ode dne později, čili noc se jako by krátí, ale den se neprodlužuje. “

Zdroj: https://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/sv.-lucie