Author Archives: maminator

Neslavím Svatého Valentýna ani Den velké tmy

Standardní

Svatý Valentýn, zdroj Wikipedia

Na Halloweena nevydlabávám dýni, neběhám v masce po ulici, na vánoce nevzývám Santu a na dům si nepřidělávám obří svítící soby, na Den díkůvzdání nepeču krocana, to všechno ať zůstane za velkou louží. To ale neznamená, že mě ty svátky nezajímají, jejich původ ráda znám a podělím se s vámi.

Na svatého Valentýna nečekám dárky, sladkosti ani květiny, protože lásku slavím na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Jsem totiž Češka a jsem na to hrdá, mám své kořeny, mám své zvyky, nepotřebuju přijímat cizí sváteční zvyky. Ale zajímá mě, jak který zvyky vznikly, a proč se ten který svátek začal slavit. Třeba zrovna Valentýn a jeho historie mě pobavil.

Svatý Valentýn a pakostničky

Svatý Valentýn toho podle legend stihl hodně, skoro to vypadá, že ve stejné době žili minimálně dva Valentýni později prohlášení za svaté. Určitě to ale byl původně urozený Říman, později kněz, biskup nebo tak něco. Žil v Římské říši ve 3. století po Kristu. Než se jeho jméno spojilo se zamilovanými, léčil zázračně pakostnici a padoucnici. To by mu asi ale světový věhlas nepřineslo. Neumím si představit, že by se 14. února, v den výročí jeho mučednické smrti, rozdávaly pakostničky, kartičky s vyobrazením lidí s pakostnicí. Holky ve škole by netrpělivě čekaly, kteří kluci jim pakostničky pošlou, a kdo na ně hodí bobek…

Valentýnky brejlovým písmem

Podle dalších legend uměl Valentýn navrátit zrak slepým. Když totiž seděl v base za svou víru, modlil se za obrácení na víru kde koho včetně svého soudce, který měl slepou dceru. Soudce v Boha nevěřil, ale navrhl Valentýnovi, že si jeho Boha vyzkouší, když prej vrátí slepé dceři zrak, uvěří v něj i on. A stalo se. Soudce Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Křesťané se radovali, pohani byli nasratí a zaútočili na soudcův dům. Valentýna pak vyvlekli z vězení a usekli mu hlavu mečem… Ale to ještě furt nebyla ta legenda, z týhle by se v den výročí jeho stětí mohl slavit jedině svátek všech slepých a dávaly by se Valentýnky s brejlovým písmem. A to taky není sexy.

Read the rest of this entry

Masopust čili maso-půst

Standardní
57-Zab (10)

Masopust 2016 v pražské Liboci v archeologickém parku

Dnes je masopustní úterý. Zítra popeleční středa. Masopust to jsou masky, veselí, sousedi se sejdou. Dneska už je masopust vlastně jen maškarní, ale i tak je to super, oživí to město. 

Něco z historie Masopustu

Karnevalové období zvané masopust se slaví od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy (každý rok jinak, letos 14.2.), vrcholem je tzv. masopustní úterý – den před popeleční středou (letos 13.2.). Masopust je svátkem hodování, během kterého se pořádně jedlo u nejchudších stejně tak jako u boháčů, protože pak přišel předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Na masopust se konaly tancovačky, chlastalo se, byly vepřové hody, mnohými městy i vesničkami kráčel průvod masek. Masopustní masky bývaly vždy stejné, každá něco znamenala a nějak se chovala. I tance o masopustu byly speciální a lišily se region od regionu. Vybírala se kořalka a dobrůtky, což se vše později konzumovalo v hospodě.

1

Masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“

Msminator (2)

Bertička v roce 2014 na vršovickým masopustu

Msminator (3)

Masopust ve Vršovicích v roce 2014

Msminator (1)

Medvěd z masopustu ve Vršovicích v roce 2014

A ještě pár zajímavostí na konec

  • masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“
  • jinak taky šibřinky, fašank, ostatky
  • písemné zprávy o masopustu existují již ze 13. století
  • církvi to bujaré veselí bývalo trnem v oku

My s dcerou na branickým Masopustu v roce 2013

Steven Pressfield: Poklad vždycky hlídá drak

Standardní

Steven Pressfield píše romány filmové scénáře a novinové články o podnikání a tvorbě, pár jich bylo přeloženo a vyšlo na Volné noze v rámci nočního blogu, odtud jsem čerpala pro tento článek. Pokud vás tenhle chlapík baví jako mě, v dalším článku píšu o jeho vynikající knize Válka umění (odkaz zde)

  • Já s.r.o.  – pozor, jde expedice, korporace o 1 člověku, dívat se na sebe jako na firmu, je skvělá mentální iluze (v pondělí si dám poradu, rozdělím úkoly, zapíšu, co chci udělat, v pátek se zkontroluju, pochválím, vyplatím a jdu domů)

ODPOR

  • největší nepřítel není trh ani konkurence, ale odpor, náš vlastní vnitřní sabotér, odpor je stejný jako alkoholismus, potřebujete podpůrnou skupinu, deset kroků, jak nad tím zvítězit, ke konci projektu je odpor nejsilnější, může na sebe brát nejrůznější podoby, partner, který nefandí, peníze, které nejsou na účtu, děti na krku, strach z neznáma, z nejistoty, změna, změna myšlení, změna životních návyků
  • nechci dělat nic, co by zvládl někdo jiný

Frank Sinatra nestěhuje piána

  • on zpívá, kdyby si i stěhoval před koncertem piána, lidi by ho brali jinak a i jeho okolí, on byl prostě hvězda, tak dělal jen to, co dělal nejlíp
  • psaní je forma sebepoznávání

Sen úspěchu a peněz

  • to je jako temná hmota, generuje přitažlivou sílu tak strašnou, že do černé díry padnou i ti nejsilnější

ZLATÝ POKLAD VŽDYCKY HLÍDÁ DRAK

  • čili nic není zadarmo, úspěch přes noc, cesta k cíli je vždy náročná a boj, boj s drakem

Podnikání je dřina, pokud by chtěli politici dostat lidi na volnou nohu, lhali b, jak je to jednoduché, a že zadarmo a bez potu získají slávu a peníze, ale prvada zní mnohem hrůzostrašněji, jako v tomto novinovém inzerátu z roku 1913, ve kterém Ernest Shackleton sháněl dobrovolníky na výpravu na Antarktidu:

„Hledají se muži k nebezpečné cestě. Nízký plat, ostrý mráz, dlouhé hodiny naprosté tmy. Bezpečný návrat nepravděpodobný. Pocty a uznání v případě úspěchu“

Amatér, dítě i narkoman jsou stejní

  • spoléhají na to, že jejich potřeby i problémy vyřeší někdo jiný, bez bolesti, námahy, rizika

Austin Kleon: „Ukaž, co děláš“

Standardní

I druhá kniha tohoto autora rozhodně stojí za přečtení.  I ona mi dala odpovědi, super instantní věty, které mohu využívat ve chvílích, kdy se někdo blbě ptá a já neznám chytrou odpověď. Austin jo a poradí i vám. Tady je zase můj oblíbený výcuc. O jiné jeho knížce „Kraď jako umělec“ píšu zde (odkaz zde).

John Clees: „kreativita není talent, je to způsob myšlení“

Jsem blogerka a už asi 5 let píšu blog Maminator. Ne každý můj kamarád pro to má pochopení, od mnohých slýchám: „Není ti blbý se takhle odhalovat? Není to už moc? Nebude to jednou vadit tvým dětem? Muži, rodině? Já myslím, že je nebezpečný o sobě a svém uvažování, o hobby i práci psát…“

Na to odpovídám chabě: „Mě to baví a ráda se dělím s lidmi o dobré o zlé, mnohým to může pomoci a zkrátit cestu.“

Nebo jsem se občas s někým chytla, kdo považoval podnikání za jednoduché, tedy pro mě jednoduché, protože mám na to talent nebo podnikavého ducha. Lusknutí prsty a jsem úspěšná podnikatelka, ze dne na den. Protože mám talent. Oblíbená blbá otázka: „Kde na tohle všechno bereš čas?“ Austin odpovídá: „Hledám ho.“

Austin Kleon mě uklidnil. Nejenom že sdílení práce, učení se, životů považuje za dobré, dokonce ho doporučuje.

  • Rozhodni se, co se chceš naučit, a uč se to před ostatními.
  • Sdílejte vše, co milujete, a lidi, kteří milují to samé, si vás najdou.
  • Nevíte, co z vaší práce stojí za to? Zveřejněte to a nechte to na sociální chemii.
  • Blog nebo webovky nejsou nástroj sebeprezentace, ale sebe(vy)nalezení

Nějaký zenový mnich kdysi řekl: „V mysli začátečníka je spousta možností, v mysli odborníka jen pár.“ To je taky uklidňující a znám tolik lidi bez vzdělání, kteří jsou dokonalí v kdejakém oboru. Stačí vášeň, úsilí a vůle učit se. Víte, co v překladu do francouzštiny znamená amatér? Milovník. No a jedno uklidnění:

Austin Kleon: „Od průměrného k dobrému je jen krůček, od dělání a nicnedělání je propast.“

Víte, co je upírský test, no a test a online prezervativ? Upírský test: když vás někdo vysává a vy jste po setkání s ním unavený, zmatený, vyhněte se mu. No a test si můžete dát sám nebo někomu jinému. On řekne, co dělá, vy na to: „No a?“ Když řekne důvod, vy na to „No a?“ A tak pořád dokola, objeví se pak zajímavé argumentace a občas i hloupé důvody k tomu něco dělat. No a ten online prezervativ je tlačítko „uložit jako rozepsaný“. Když si nejste něčím jistý, máte to uložit na 24 hodin a říct si, mohl bych to ukázat mamince nebo šéfovi?

Steven Pressfield „Válka umění“ aneb na válečné stezce proti ODPORU

Standardní

Název knihy je inspirován jménem jiné knihy „Umění války“, neboť tvorba a umění a boj se sebou samým a vlastním odporem je podobný jako boj s nepřítelem ve válce. Každý, kdo bojuje se sebou, je válečník. Protože každý profesionál, umělec, tvůrce či výrobce něčeho originálního, jako jsme my, bojuje dnes a denně se svým úhlavním nepřítelem. ODPOREM. Nikdo ho nikdy nepojmenoval tak přesně jako Pressfield. Jde na dřeň a nebere si servítky.

Steven Pressfield

  • narodil se v roce 1943 na Trinidadu (ostrov v Karibském moři)
  • romanopisec, scénárista a autor příruček o tvorbě a kreativitě
  • podtitul knihy je Odblokujte svou kreativitu a vyhrajte tvůrčí bitvy

Ze začátku mi každá stránka přišla jako balvan, těžko stravitelná pravda, hrubá cesta do centra problému. Odpor známe všichni, zažíváme ho dennodenně a mnozí lidi kolem mě s ním nebojují. Vymlouvají se, stěžují si na osud, karmu, špatného partnera, blbou práci, geny… Autor téhle „odporné bibličky“ se s tím nemaže a vůbec se nesnaží čtenářům zalíbit.

„Pasovat se do role oběti je výraz pasivní agrese“

Podle autora odpor najdeme přesně uprostřed mezi tím, jaký život vedeme a jaký život bychom chtěli vést. To je ten vnitřní, nežitý, to jsme my, jak si sami sebe představujeme během dne, to jsme my, jak se nám o nás samých zdá ve snech, velitelé vlastního života, lidi, co se našli a dělají přesně to, co mají.

„Jste spisovatel, který nepíše, malíř, který nemaluje, nebo podnikatel, který nikdy nezaložil podnik? Potom znáte odpor“

Síla odporu je podle Pressfielda stejně velká jako vnitřní nutkání a volání duše po tom, kým se máme stát. Každé slunce vrhá stíny a stínem génia je prý odpor. Četla jsem vždy jen pár stránek a pak třeba týden přemýšlela. Taky tu knihu čtu od listopadu a teprve dneska ráno jsem ji dočetla. Je útlá, ale hutná. Autor se ale nemaže s nikým, ani se sebou samým.

„Od 24 do 42 si mě odpor mazal na chleba“

Pressfield bydlel v náklaďáku, napsal haldu neúspěšných románů a scénářů, rozpadla se mu rodina. Trvalo mu dlouhých 17 let, než se psaním uživil. Ale nevzdal to a bojoval s odporem dál.

Co odpor vyvolává?

Jakékoli jednání, které vyžaduje odmítnutí okamžitého uspokojení ve prospěch dlouhodobého růstu, zdraví nebo zásadovosti. Takže, když chceme přestat kouřit, začít pracovat, přestat čumět na Facebook, přestat kňučet nad osudem. Autor popisuje odpor jako něco, co není vidět, slyšet ani cítit nosem, ale je to hmatatelná odpuzující negativní síla či energetické pole vyzařující všude, kde to hrozí soustavnou prací a překonáváním sebe sama třebas i v maličkostech. Cílem odporu je odradit nás, rozptylovat a bránit v práci.

Odpor má mnoho různých podob a jeden zdroj. Náš strach. Když překonáme strach, překonáme odpor. Pressfield mi potvrdil to, co sama zažívám. Čím víc a čím úspěšněji se peru s vlastním odporem, tím víc nasírám lidi kolem. Oni vidí, že to jde, ale štve je, že jim to nejde. Přišla jsem za poslední rok a půl o dost lidí, ale neva, nacházím nové, většinou taky válečníky. Už se poznáváme i na ulici, při jednáních.

„Když se jeden z krabů pokusí přelézt okraj kbelíku, dopustí se tím nejvyšší možné zrady. Procitající umělkyně musí být nelítostná, a to nejen k sobě, ale také k ostatním. Jakmile unikáte z vězení, nemůžete se otočit a pomoct parťákovi, kterému se zachytila nohavice do ostnatého drátu“

Cesta bojovníka je dost osamělá, ale čím déle na ní jdu, tím víc dalších potkávám a to mě moc baví. Ale tu mou lehkou opuštěnost od doby, co tvoříme Pruženku a další hry, jsem pochopila až nad stránkami Války umění. Vylezla jsem prostě z krabího kýble a jsem jinde.

Telenovelisti aneb potíže jsou falešnou formou slávy

Víte, kdo je telenovelista? Člověk, jehož život se podobá telenovele. Když by náhodou byl chvíli v klidu, stane se něco strašnýho jemu či někomu z rodiny. Dostávat se věčně do potíží je laciným způsobem, jak si získat pozornost. Znám holku, který se furt něco děje, kdykoli má dokončit nějaký projekt. ODPOR prostě zvítězí. Dokud jsem si nepřečetla tuhle knížku, snažila jsem se jí pomáhat, teď už vím, že to nejde a jdu si svou cestou.

Podobné podoby odporu jsou podle Pressfielda tyto:

  • Špatné zdraví
  • Alkoholismus
  • Závislost na drogách
  • Náchylnost k úrazům
  • Neurózy včetně kompulzivního podělávání úplně všeho
  • Žárlivost
  • Chronické pozděchodičství
  • Hlasitá hudba v autě s otevřenými kouřovými skly
  • Prostě cokoli k nám přitáhne pozornost umělým nebo bezbolestným způsobem

Read the rest of this entry

Moje knižní bestofky podle abecedy (150 tipů)

Standardní

AKTUALIZOVÁNO v lednu 2018

Miluju knížky, miluju čtení a ani dvojmateřství mě nezastavilo. Když chce člověk číst, čas si vždycky najde. Kdybyste ale nevěděli, jakou pěknou knížku si dát, tady je celá řada mých tipů na to nej, co jsem kdy přečetla. Hezký počtení. Je to seřazené abecedně podle přijímení autorů. V lednu 2018 jsem tam přihodila 50 knížek – to nejlepší z posledních tří let. 

A

Adams Douglas

  • 1.díl „Stopařův průvodce po galaxii“ (trilogie v pěti dílech, super parodie na sci-fi, byla zprzněná na plátně, ale kniha je oproti této verzi vtipná)
  • 2.díl „Restaurant na konci vesmíru“
  • 3.díl „Život, vesmír a vůbec“
  • 4.díl „Sbohem a díky za ryby“
  • 5.díl „Převážně neškodná“

Adorjanová Johana „Vyjímečná láska“ (Příběh, který autorka napsala podle skutečnosti, její vlastní babička a děda se zabili a ona až v dospělosti zjistí jak a pochopí proč, i když je to o smrti, vyzní to pozitivně a je to plné lásky)

Alá’a al-Aswání „Jakobijánův dům“ (Děj se odehrává v centru Káhiry v roce 1990 v jednom dříve slavném domě, jehož historie se postupně odkrývá stejně tak jako životní příběhy jeho obyvatel. Je tu hodně sexu všeho druhu a násilí a rasismu. Jsou tu aristokrati, chudáci, homosexuálové, zamilovaní i fanaticky bojechtiví. Super kniha a moc čtivá, odhaluje pro nás nepředstavitelný život moderního Egypta tak, jak si ho asi málokterý Arab troufne popsat)

Allende Isabel „Inés, má drahá“ (román chilské spisovatelky vychází ze skutečných historických událostí z doby, kdy Španělé v 16. století dobývali území dnešního Chile a krutě se potýkali s odporem původních obyvatel, indiánů Mapuche. Spisovatelka líčí historická fakta na pozadí životního příběhu Inés Suárezové, silné a statečné ženy, rodačky ze španělské Extermadury, kterou do Jižní Ameriky zavedlo pátrání po jejím manželovi. Poté, co se Inés dozvěděla, že je vdovou, usadila se v Cusku, kde se seznámila s Pedrem de Valdiviou, Pizzarovým důstojníkem. Po jeho boku se účastnila dobývání Chile a založení města Santiaga i jeho obrany při útoku indiánů.)

Ambjorsen Ingvar „Elling. Pokrevní bratři“ (Krásnej příběh dvou autistů, kteří spolu po odchodu z blázince zkoušejí žít v bytě, který jim zapůjčilo město. Mají svého dohližitele a zkoušejí se učit telefonovat, nakupovat a čeká je obrtěžká zkouška: jít do restaurace nebo si najít kamarády. Ale všechno se jim povede. Je to asi pětidílná kniha, takhle je třetí, ale z mně nepochopitelných důvodů u nás byla přeložena jen tahle třetí, ostatní ne, je prej nejlepší, škoda, že nepřeložíme i ty ostatní…)

Androniková Hana „Zvuk slunečních hodin“ (Fakt hustej příběh ze II. světové války, kde kluk ztratí mámu a až léta po válce v emigraci za oceánem se dozví celý její příběh, velká síla, kniha získala Literární cenu Knižního klubu za rok 2001, pak v roce 2002 následovala cena Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Autorka měla rakovinu, ale neléčila se, odletěla někam do pralesa, kde ji léčili šamani, pak se vrátila domů, kde ale v roce 2011 zemřela, bylo jí jen 44 let)

Read the rest of this entry

Moje čtenářská rekapitulace roku 2017

Standardní

Loni jsem přečetla celkem 24 kousků, čili dva na měsíc. Čtení miluju, bez knížky si nedovedu představit cestu MHD, čekání u lékaře či v hospodě na kamarády, večerní usínání, dovolenou, cestu vlakem či letadlem, líné odpoledne u kafe v posteli pod dekou. Dala jsem si celýho Jo Nesba. Ale ne z knihovny a na přeskáčku jako kdysi, v lajně. Paráda. No a k tomu dalších 12 knížek. 

Harry Hole a jeho 10 příběhů

  1. Netopýr 
  2. Švábi 
  3. Červenka
  4. Nemesis
  5. Pentagram
  6. Spasitel
  7. Sněhulák
  8. Levhart
  9. Přízrak
  10. Policie 

11. Micro (pořádnej sci-fi napínák o skupině vědců, které padouch zmenší na velikost brouka a nechá je v džungli)

Pak naše čtyřkavčí herní inspirace:

12.Hry a rošťárny pro kluky a holky

13.Bezva hry a rošťárny pro kluky a holky

14.Super hry a rošťárny pro kluky a holky

15.Provázkové obrázky aneb přebírání

16.Dětské hrátky půlstoletí zpátky

Sedmnáctou knihou byl komiks o našich dějinách, který ilustroval náš dvorní ilustrátor Lukáš Fibrich

17. Obrázky z moderních československých dějin

No a hoooodně mě bavily knihy, které mě podnikatelský i lidsky rozvíjely a posouvaly kupředu:

18.Kam se poděl můj sýr (supertenká ale poučná knížka o myškách v bludišti, kterým někdo, nějaká svině, přestala dávat sýr na obvyklé místo, a ony se k tomu každá musejí nějak postavit)

19.Tak to dělá Virgin (o zakladateli impéria Virgin atlantic a dalších firem s přívlastkem Virgin, úžasný život, zajímavej a inspirativní chlap)

20.Kraď jako umělec (kniha Austina Kleona, kterou by si měl přečíst každý tvůrce a umělec, já po ní sáhla pro zvyšující se počet kopírátorů našich produktů, knížka mi dost pomohla se s nimi srovnat, odkaz na samostatný článek zde)

21.Ukaž, co děláš (zase super čtení od Austina Kleona)

22.Strategie modrého oceánu (a od kopírek až k modrému oceánu byl jen krůček, jak si vytvořit svrchovaný trh, kam za vámi kopírky nepolezou? Samostatný článek o téhle knížce a strategii mám tady: odkaz zde)

23.Život s vysokou inteligencí (pro mě nejsilnější kniha roku, o životu supersenzitivních a vysoce inteligentních lidí, dospělých i dětí, jak se vypořádat se životem, když vás sebemenší zakolísání může stát zdraví, když si všechno moc berete a nemůžete mozek zastavit ani ve spánku)

24.Konec finančních negramotů v Čechách (dosti poučné čtení o tom, jak správně zacházet s penězi, aby byly váš kamarád a ne nepřítel)

Tady je fotokoláž tipů na podnikatelské a volnonohařské knížky, které jsem už četla, zrovna je čtu nebo se na ně chystám. Teď si užívám knih Na volné noze a Válka umění. Což je oboje totální pecka.

O čem z toho už jsem psala?

  • Steve Jobs odkaz zde
  • podnikatelská bible Restart odkaz zde
  • No a nakonec můj evergreen aneb článek s více než 100 tipy na dobrou beletrii: odkaz zde

Freelanceři, tady je fotokoláž s tipy na čtení pro vás

Svatá Lucie: vydloubla si oči kvůli Bohu

Standardní

13.12. má svátek Lucie. Svatá Lucie žila ve třetím století v Itálii, tehdy bylo křesťanství hřích, ale ona se cítila prostoupena duchem svatým a rozhodla se mu zasvětit majetek, své tělo i život. To nakrklo všechny kolem. Co s ní bylo dál? A proč ji dodnes oslavujeme?

Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, ale nic to pro ni neznamenalo. Majetek rozdala, rodinu to rozlítilo. Našli jí bohatého starého ženicha, aby se vdala a dala pokoj. Ženich se zamiloval do jejích krásných očí, ale ona se za něj nechtěla vdát. A tak si ty krásné oči vydloubla a poslala mu je v misce. V noci se stal zázrak a panenka Marie jí znovu oči přičarovala do očních důlků.

Její zklamaný ženich ji udal, že je křesťanka, a byla odsouzena k tomu stát se nevěstkou ve veřejném domě. Ale když ji tam otec chtěl odvézt, ani s ní nehnul. Lucie stála na místě a ani pár volů, které tam přivedli, s ní nehnuli. A tak jí otec nakonec nechal zavraždit strážemi, kteří jí podřízli hrdlo mečem. Pro katolíky a protestanty se stala svatou. Pro Boha trpěla a i zemřela. V roce 304. 

Lucky obcházely na svátek svaté Lucie stodoly a kontrolovaly pořádek a to, zda ženy nepracují. To bylo tehdy zakázané.

Lidové tradice

V předvečer svátku svaté Lucie chodily po vesnicích tzv. Lucky v bílých řízách a se zakrytými obličeji, buď přes ně měly bílou látku nebo zobák. Lucky kontrolovaly, zda mají lidé doma pořádek, a zda ženy nepracují. Nesmělo se prát prádlo, drát peří či tkát. To by vám rozzlobená Lucie hodila do světnice hromadu prázdných vřeten, která žena musela okamžitě napříst. 

Lucie chránila ženy, aby se neupracovaly. A děti, aby se v době adventu nepřejídaly, jinak by jim Lucie nožem, který také nosívala u sebe, rozpárala břicho a nacpala ho kroupami. Lucie je ochránkyně přadlen, švadlen, nevidomých a slabozrakých, kočích, sklenářů a brousířů.

Lucky nosily nože na děti, které se o adventu přejídaly. Těm pak měly chtít rozpárat břicho a naplnit ho kroupami.

Za svého života chodívala do dolů mužům donést jídlo a pití a aby viděla na cestu, dávala si na hlavu jakousi korunu se zapálenými svícemi. Právě tak se nyní v kostelích při bohoslužbách za svatou Lucii Lucie zpodobňuje. 

Lidé také věřili, že je svatá Lucie ochrání před čarodějnicemi, v některých krajích proto od svátku svaté Lucie až do Vánoc sbírali denně jedno poleno a pak tím dřívím o Vánocích zatopili. Pranostika LUCIE NOCI UPIJE, ALE DNE NEPŘIDÁ už dávno neplatí, tato pranostika totiž pochází ze 16.století, z doby před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář, tehdy měla Lucie svátek na zimní slunovrat. Teď je to dřív.

Lucie, noci upije, ale dnes nepřidá

Proč se tohle říká, vysvětlují na webu o českých tradicích: „Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den, ale okolo svátku svaté Lucie se čas západu slunce zastaví a slunce začíná zapadat později, jenže i východ slunce je den ode dne později, čili noc se jako by krátí, ale den se neprodlužuje. “

Zdroj: https://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/sv.-lucie

18 tipů na vánoční dárky od zlatých československých ručiček

Standardní

Každý rok sem dávám své tipy na to, co můžete koupit sobě nebo dětem. S našimi retrohrami pod rodinnou značkou 4 Kavky (odkaz zde) jsme jezdili na trhy a potkáváme spoustu českých tvůrců. Tady je výběrovka toho, co sami už máme doma nebo milujeme na dálku.

1.Minimal waste od Mašrktka (odkaz zde)

Nakupujete bezobalově? Kamarádka Maškrtka kromě božích obalů na knihy nově nabízí i sadu na bezobalové nakupování. Mohu jen říct: ťuťuňuňu. Ale teda její obaly na knihy taky miluju, mám jich doma hromadu a bez nich se moje knížky cítí jako nahé… Kromě vymazlených a opravdu vysoce funkčních oblečků na vaši četbu dělá i super taštičky na klumprty i udělátka, sluchátka, peníze, cokoli.


2.Pikle z pytle a Kufříkov

Další tip jsou holky se značkou Pikle, kromě božích obytných kufříků nabízejí i malého hvězdáře. Prosvítíte lampičkou a svítí vám na stěně souhvězdí (odkaz zde). 3.Babičkářství

Letos mě uhranulo Babičkářství (odkaz zde). Vyrábějí boží věci pro seniory, koupila jsem u nich dárkové karty tchýni a tátovi. Je na nich třeba: budeš mi vyprávět, jak dlouho budeš chtít, půjdeme spolu do kina, uvařím ti večeři, půjdem do divadla apod. Je to víc než dárek, dáváte čas, pozornost a tolik potřebnou lásku. Na kartu si obdarovaný napíše datum a jméno od koho to chce splnit. Pak jsem koupila retrohru Jak to tenkrát bylo, na tu se moc těším, další dárky jsou tajné, aby obdarovaní byli překvapení:) 4.Em decor

Dalším tipem jsou látkové šperky od mé kamarádky Martiny, která tvoří pod značkou Em Handmade nebo-li Em decor (odkaz zde). Její věci jsou příjemné na těle, nekšrtí, neškrábou, nebouchají vás při skákání gumy, nemáte alergické reakce na kůži a jsou šik a nádherně doplní každý outfit.

 

5.Pop Pap (odkaz zde)

Holky s touto značkou letos začínají, ale jsou super. Milují papír a můžete si u nich koupit parádní knížky či balicí papíry. My máme pro děti na Ježíška knihu Pan Bartoš, listonoš a Behind nebo-li ZA, k této knize je i spešl červená lupa, díky níž děti vidí skrz obrázky další dimenzi.

Read the rest of this entry

Kuličková dráha ve Zruči nad Sázavou

Standardní

Když byste měli cestu kolem, určitě se stavte s kuličkami na kuličkové dráze ve Zruči nad Sázavou. Chce to vlastní kuličky. Je tam i dětské dopravní hřiště a občas i stánek, kde půjčujou šlapací autíčka. Ulice 5. května. Tu dráhu na kuličky postavili dospělí chlapi, kteří si tu jako děcka stavěli podobné dráhy z hlíny. Jenže po dešti o ně přišly. Takže dnes jsou dráhy z betonu a drží. 

Kdo nemá kuličky a chtěl by je i s návodem na 8 kuličkových her, může si koupit našeho Kuličníka. Tam je všechno (odkaz do eshopu zde).