Category Archives: Knihy, čtení a vlastní tvorba

Steven Pressfield: Poklad vždycky hlídá drak

Standardní

Steven Pressfield píše romány filmové scénáře a novinové články o podnikání a tvorbě, pár jich bylo přeloženo a vyšlo na Volné noze v rámci nočního blogu, odtud jsem čerpala pro tento článek. Pokud vás tenhle chlapík baví jako mě, v dalším článku píšu o jeho vynikající knize Válka umění (odkaz zde)

  • Já s.r.o.  – pozor, jde expedice, korporace o 1 člověku, dívat se na sebe jako na firmu, je skvělá mentální iluze (v pondělí si dám poradu, rozdělím úkoly, zapíšu, co chci udělat, v pátek se zkontroluju, pochválím, vyplatím a jdu domů)

ODPOR

  • největší nepřítel není trh ani konkurence, ale odpor, náš vlastní vnitřní sabotér, odpor je stejný jako alkoholismus, potřebujete podpůrnou skupinu, deset kroků, jak nad tím zvítězit, ke konci projektu je odpor nejsilnější, může na sebe brát nejrůznější podoby, partner, který nefandí, peníze, které nejsou na účtu, děti na krku, strach z neznáma, z nejistoty, změna, změna myšlení, změna životních návyků
  • nechci dělat nic, co by zvládl někdo jiný

Frank Sinatra nestěhuje piána

  • on zpívá, kdyby si i stěhoval před koncertem piána, lidi by ho brali jinak a i jeho okolí, on byl prostě hvězda, tak dělal jen to, co dělal nejlíp
  • psaní je forma sebepoznávání

Sen úspěchu a peněz

  • to je jako temná hmota, generuje přitažlivou sílu tak strašnou, že do černé díry padnou i ti nejsilnější

ZLATÝ POKLAD VŽDYCKY HLÍDÁ DRAK

  • čili nic není zadarmo, úspěch přes noc, cesta k cíli je vždy náročná a boj, boj s drakem

Podnikání je dřina, pokud by chtěli politici dostat lidi na volnou nohu, lhali b, jak je to jednoduché, a že zadarmo a bez potu získají slávu a peníze, ale prvada zní mnohem hrůzostrašněji, jako v tomto novinovém inzerátu z roku 1913, ve kterém Ernest Shackleton sháněl dobrovolníky na výpravu na Antarktidu:

„Hledají se muži k nebezpečné cestě. Nízký plat, ostrý mráz, dlouhé hodiny naprosté tmy. Bezpečný návrat nepravděpodobný. Pocty a uznání v případě úspěchu“

Amatér, dítě i narkoman jsou stejní

  • spoléhají na to, že jejich potřeby i problémy vyřeší někdo jiný, bez bolesti, námahy, rizika

Austin Kleon: „Ukaž, co děláš“

Standardní

I druhá kniha tohoto autora rozhodně stojí za přečtení.  I ona mi dala odpovědi, super instantní věty, které mohu využívat ve chvílích, kdy se někdo blbě ptá a já neznám chytrou odpověď. Austin jo a poradí i vám. Tady je zase můj oblíbený výcuc. O jiné jeho knížce „Kraď jako umělec“ píšu zde (odkaz zde).

John Clees: „kreativita není talent, je to způsob myšlení“

Jsem blogerka a už asi 5 let píšu blog Maminator. Ne každý můj kamarád pro to má pochopení, od mnohých slýchám: „Není ti blbý se takhle odhalovat? Není to už moc? Nebude to jednou vadit tvým dětem? Muži, rodině? Já myslím, že je nebezpečný o sobě a svém uvažování, o hobby i práci psát…“

Na to odpovídám chabě: „Mě to baví a ráda se dělím s lidmi o dobré o zlé, mnohým to může pomoci a zkrátit cestu.“

Nebo jsem se občas s někým chytla, kdo považoval podnikání za jednoduché, tedy pro mě jednoduché, protože mám na to talent nebo podnikavého ducha. Lusknutí prsty a jsem úspěšná podnikatelka, ze dne na den. Protože mám talent. Oblíbená blbá otázka: „Kde na tohle všechno bereš čas?“ Austin odpovídá: „Hledám ho.“

Austin Kleon mě uklidnil. Nejenom že sdílení práce, učení se, životů považuje za dobré, dokonce ho doporučuje.

  • Rozhodni se, co se chceš naučit, a uč se to před ostatními.
  • Sdílejte vše, co milujete, a lidi, kteří milují to samé, si vás najdou.
  • Nevíte, co z vaší práce stojí za to? Zveřejněte to a nechte to na sociální chemii.
  • Blog nebo webovky nejsou nástroj sebeprezentace, ale sebe(vy)nalezení

Nějaký zenový mnich kdysi řekl: „V mysli začátečníka je spousta možností, v mysli odborníka jen pár.“ To je taky uklidňující a znám tolik lidi bez vzdělání, kteří jsou dokonalí v kdejakém oboru. Stačí vášeň, úsilí a vůle učit se. Víte, co v překladu do francouzštiny znamená amatér? Milovník. No a jedno uklidnění:

Austin Kleon: „Od průměrného k dobrému je jen krůček, od dělání a nicnedělání je propast.“

Víte, co je upírský test, no a test a online prezervativ? Upírský test: když vás někdo vysává a vy jste po setkání s ním unavený, zmatený, vyhněte se mu. No a test si můžete dát sám nebo někomu jinému. On řekne, co dělá, vy na to: „No a?“ Když řekne důvod, vy na to „No a?“ A tak pořád dokola, objeví se pak zajímavé argumentace a občas i hloupé důvody k tomu něco dělat. No a ten online prezervativ je tlačítko „uložit jako rozepsaný“. Když si nejste něčím jistý, máte to uložit na 24 hodin a říct si, mohl bych to ukázat mamince nebo šéfovi?

Steven Pressfield „Válka umění“ aneb na válečné stezce proti ODPORU

Standardní

Název knihy je inspirován jménem jiné knihy „Umění války“, neboť tvorba a umění a boj se sebou samým a vlastním odporem je podobný jako boj s nepřítelem ve válce. Každý, kdo bojuje se sebou, je válečník. Protože každý profesionál, umělec, tvůrce či výrobce něčeho originálního, jako jsme my, bojuje dnes a denně se svým úhlavním nepřítelem. ODPOREM. Nikdo ho nikdy nepojmenoval tak přesně jako Pressfield. Jde na dřeň a nebere si servítky.

Steven Pressfield

  • narodil se v roce 1943 na Trinidadu (ostrov v Karibském moři)
  • romanopisec, scénárista a autor příruček o tvorbě a kreativitě
  • podtitul knihy je Odblokujte svou kreativitu a vyhrajte tvůrčí bitvy

Ze začátku mi každá stránka přišla jako balvan, těžko stravitelná pravda, hrubá cesta do centra problému. Odpor známe všichni, zažíváme ho dennodenně a mnozí lidi kolem mě s ním nebojují. Vymlouvají se, stěžují si na osud, karmu, špatného partnera, blbou práci, geny… Autor téhle „odporné bibličky“ se s tím nemaže a vůbec se nesnaží čtenářům zalíbit.

„Pasovat se do role oběti je výraz pasivní agrese“

Podle autora odpor najdeme přesně uprostřed mezi tím, jaký život vedeme a jaký život bychom chtěli vést. To je ten vnitřní, nežitý, to jsme my, jak si sami sebe představujeme během dne, to jsme my, jak se nám o nás samých zdá ve snech, velitelé vlastního života, lidi, co se našli a dělají přesně to, co mají.

„Jste spisovatel, který nepíše, malíř, který nemaluje, nebo podnikatel, který nikdy nezaložil podnik? Potom znáte odpor“

Síla odporu je podle Pressfielda stejně velká jako vnitřní nutkání a volání duše po tom, kým se máme stát. Každé slunce vrhá stíny a stínem génia je prý odpor. Četla jsem vždy jen pár stránek a pak třeba týden přemýšlela. Taky tu knihu čtu od listopadu a teprve dneska ráno jsem ji dočetla. Je útlá, ale hutná. Autor se ale nemaže s nikým, ani se sebou samým.

„Od 24 do 42 si mě odpor mazal na chleba“

Pressfield bydlel v náklaďáku, napsal haldu neúspěšných románů a scénářů, rozpadla se mu rodina. Trvalo mu dlouhých 17 let, než se psaním uživil. Ale nevzdal to a bojoval s odporem dál.

Co odpor vyvolává?

Jakékoli jednání, které vyžaduje odmítnutí okamžitého uspokojení ve prospěch dlouhodobého růstu, zdraví nebo zásadovosti. Takže, když chceme přestat kouřit, začít pracovat, přestat čumět na Facebook, přestat kňučet nad osudem. Autor popisuje odpor jako něco, co není vidět, slyšet ani cítit nosem, ale je to hmatatelná odpuzující negativní síla či energetické pole vyzařující všude, kde to hrozí soustavnou prací a překonáváním sebe sama třebas i v maličkostech. Cílem odporu je odradit nás, rozptylovat a bránit v práci.

Odpor má mnoho různých podob a jeden zdroj. Náš strach. Když překonáme strach, překonáme odpor. Pressfield mi potvrdil to, co sama zažívám. Čím víc a čím úspěšněji se peru s vlastním odporem, tím víc nasírám lidi kolem. Oni vidí, že to jde, ale štve je, že jim to nejde. Přišla jsem za poslední rok a půl o dost lidí, ale neva, nacházím nové, většinou taky válečníky. Už se poznáváme i na ulici, při jednáních.

„Když se jeden z krabů pokusí přelézt okraj kbelíku, dopustí se tím nejvyšší možné zrady. Procitající umělkyně musí být nelítostná, a to nejen k sobě, ale také k ostatním. Jakmile unikáte z vězení, nemůžete se otočit a pomoct parťákovi, kterému se zachytila nohavice do ostnatého drátu“

Cesta bojovníka je dost osamělá, ale čím déle na ní jdu, tím víc dalších potkávám a to mě moc baví. Ale tu mou lehkou opuštěnost od doby, co tvoříme Pruženku a další hry, jsem pochopila až nad stránkami Války umění. Vylezla jsem prostě z krabího kýble a jsem jinde.

Telenovelisti aneb potíže jsou falešnou formou slávy

Víte, kdo je telenovelista? Člověk, jehož život se podobá telenovele. Když by náhodou byl chvíli v klidu, stane se něco strašnýho jemu či někomu z rodiny. Dostávat se věčně do potíží je laciným způsobem, jak si získat pozornost. Znám holku, který se furt něco děje, kdykoli má dokončit nějaký projekt. ODPOR prostě zvítězí. Dokud jsem si nepřečetla tuhle knížku, snažila jsem se jí pomáhat, teď už vím, že to nejde a jdu si svou cestou.

Podobné podoby odporu jsou podle Pressfielda tyto:

  • Špatné zdraví
  • Alkoholismus
  • Závislost na drogách
  • Náchylnost k úrazům
  • Neurózy včetně kompulzivního podělávání úplně všeho
  • Žárlivost
  • Chronické pozděchodičství
  • Hlasitá hudba v autě s otevřenými kouřovými skly
  • Prostě cokoli k nám přitáhne pozornost umělým nebo bezbolestným způsobem

Read the rest of this entry

Moje knižní bestofky podle abecedy (150 tipů)

Standardní

AKTUALIZOVÁNO v lednu 2018

Miluju knížky, miluju čtení a ani dvojmateřství mě nezastavilo. Když chce člověk číst, čas si vždycky najde. Kdybyste ale nevěděli, jakou pěknou knížku si dát, tady je celá řada mých tipů na to nej, co jsem kdy přečetla. Hezký počtení. Je to seřazené abecedně podle přijímení autorů. V lednu 2018 jsem tam přihodila 50 knížek – to nejlepší z posledních tří let. 

A

Adams Douglas

  • 1.díl „Stopařův průvodce po galaxii“ (trilogie v pěti dílech, super parodie na sci-fi, byla zprzněná na plátně, ale kniha je oproti této verzi vtipná)
  • 2.díl „Restaurant na konci vesmíru“
  • 3.díl „Život, vesmír a vůbec“
  • 4.díl „Sbohem a díky za ryby“
  • 5.díl „Převážně neškodná“

Adorjanová Johana „Vyjímečná láska“ (Příběh, který autorka napsala podle skutečnosti, její vlastní babička a děda se zabili a ona až v dospělosti zjistí jak a pochopí proč, i když je to o smrti, vyzní to pozitivně a je to plné lásky)

Alá’a al-Aswání „Jakobijánův dům“ (Děj se odehrává v centru Káhiry v roce 1990 v jednom dříve slavném domě, jehož historie se postupně odkrývá stejně tak jako životní příběhy jeho obyvatel. Je tu hodně sexu všeho druhu a násilí a rasismu. Jsou tu aristokrati, chudáci, homosexuálové, zamilovaní i fanaticky bojechtiví. Super kniha a moc čtivá, odhaluje pro nás nepředstavitelný život moderního Egypta tak, jak si ho asi málokterý Arab troufne popsat)

Allende Isabel „Inés, má drahá“ (román chilské spisovatelky vychází ze skutečných historických událostí z doby, kdy Španělé v 16. století dobývali území dnešního Chile a krutě se potýkali s odporem původních obyvatel, indiánů Mapuche. Spisovatelka líčí historická fakta na pozadí životního příběhu Inés Suárezové, silné a statečné ženy, rodačky ze španělské Extermadury, kterou do Jižní Ameriky zavedlo pátrání po jejím manželovi. Poté, co se Inés dozvěděla, že je vdovou, usadila se v Cusku, kde se seznámila s Pedrem de Valdiviou, Pizzarovým důstojníkem. Po jeho boku se účastnila dobývání Chile a založení města Santiaga i jeho obrany při útoku indiánů.)

Ambjorsen Ingvar „Elling. Pokrevní bratři“ (Krásnej příběh dvou autistů, kteří spolu po odchodu z blázince zkoušejí žít v bytě, který jim zapůjčilo město. Mají svého dohližitele a zkoušejí se učit telefonovat, nakupovat a čeká je obrtěžká zkouška: jít do restaurace nebo si najít kamarády. Ale všechno se jim povede. Je to asi pětidílná kniha, takhle je třetí, ale z mně nepochopitelných důvodů u nás byla přeložena jen tahle třetí, ostatní ne, je prej nejlepší, škoda, že nepřeložíme i ty ostatní…)

Androniková Hana „Zvuk slunečních hodin“ (Fakt hustej příběh ze II. světové války, kde kluk ztratí mámu a až léta po válce v emigraci za oceánem se dozví celý její příběh, velká síla, kniha získala Literární cenu Knižního klubu za rok 2001, pak v roce 2002 následovala cena Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Autorka měla rakovinu, ale neléčila se, odletěla někam do pralesa, kde ji léčili šamani, pak se vrátila domů, kde ale v roce 2011 zemřela, bylo jí jen 44 let)

Read the rest of this entry

Moje čtenářská rekapitulace roku 2017

Standardní

Loni jsem přečetla celkem 24 kousků, čili dva na měsíc. Čtení miluju, bez knížky si nedovedu představit cestu MHD, čekání u lékaře či v hospodě na kamarády, večerní usínání, dovolenou, cestu vlakem či letadlem, líné odpoledne u kafe v posteli pod dekou. Dala jsem si celýho Jo Nesba. Ale ne z knihovny a na přeskáčku jako kdysi, v lajně. Paráda. No a k tomu dalších 12 knížek. 

Harry Hole a jeho 10 příběhů

  1. Netopýr 
  2. Švábi 
  3. Červenka
  4. Nemesis
  5. Pentagram
  6. Spasitel
  7. Sněhulák
  8. Levhart
  9. Přízrak
  10. Policie 

11. Micro (pořádnej sci-fi napínák o skupině vědců, které padouch zmenší na velikost brouka a nechá je v džungli)

Pak naše čtyřkavčí herní inspirace:

12.Hry a rošťárny pro kluky a holky

13.Bezva hry a rošťárny pro kluky a holky

14.Super hry a rošťárny pro kluky a holky

15.Provázkové obrázky aneb přebírání

16.Dětské hrátky půlstoletí zpátky

Sedmnáctou knihou byl komiks o našich dějinách, který ilustroval náš dvorní ilustrátor Lukáš Fibrich

17. Obrázky z moderních československých dějin

No a hoooodně mě bavily knihy, které mě podnikatelský i lidsky rozvíjely a posouvaly kupředu:

18.Kam se poděl můj sýr (supertenká ale poučná knížka o myškách v bludišti, kterým někdo, nějaká svině, přestala dávat sýr na obvyklé místo, a ony se k tomu každá musejí nějak postavit)

19.Tak to dělá Virgin (o zakladateli impéria Virgin atlantic a dalších firem s přívlastkem Virgin, úžasný život, zajímavej a inspirativní chlap)

20.Kraď jako umělec (kniha Austina Kleona, kterou by si měl přečíst každý tvůrce a umělec, já po ní sáhla pro zvyšující se počet kopírátorů našich produktů, knížka mi dost pomohla se s nimi srovnat, odkaz na samostatný článek zde)

21.Ukaž, co děláš (zase super čtení od Austina Kleona)

22.Strategie modrého oceánu (a od kopírek až k modrému oceánu byl jen krůček, jak si vytvořit svrchovaný trh, kam za vámi kopírky nepolezou? Samostatný článek o téhle knížce a strategii mám tady: odkaz zde)

23.Život s vysokou inteligencí (pro mě nejsilnější kniha roku, o životu supersenzitivních a vysoce inteligentních lidí, dospělých i dětí, jak se vypořádat se životem, když vás sebemenší zakolísání může stát zdraví, když si všechno moc berete a nemůžete mozek zastavit ani ve spánku)

24.Konec finančních negramotů v Čechách (dosti poučné čtení o tom, jak správně zacházet s penězi, aby byly váš kamarád a ne nepřítel)

Tady je fotokoláž tipů na podnikatelské a volnonohařské knížky, které jsem už četla, zrovna je čtu nebo se na ně chystám. Teď si užívám knih Na volné noze a Válka umění. Což je oboje totální pecka.

O čem z toho už jsem psala?

  • Steve Jobs odkaz zde
  • podnikatelská bible Restart odkaz zde
  • No a nakonec můj evergreen aneb článek s více než 100 tipy na dobrou beletrii: odkaz zde

Freelanceři, tady je fotokoláž s tipy na čtení pro vás

Strategie modrého oceánu: vyřaďte konkurenty ze hry

Standardní

Strategie modrého oceánu je umění vytvořit si svrchovaný tržný prostor a vyřadit tak konkurenty ze hry. Nevěděla bych o této strategii nebýt kamarádky Pavlíny Jiříkové, která mi poradila si o tom přečíst, když jsem se vyplakávala ze své deprese. Mnoho lidí začalo kopírovat náš skvělý produkt a podnikatelský záměr a já nevěděla, jak se s tím vypořádat. Kniha je hlavně pro korporace, pro freelancery trochu nepřelousknutelná, ale proto jsem tu já, přelouskala jsem a tady je výcuc. Jako perlička v mušli.

Když jsem v roce 2016 začala vyrábět skákací gumu Pruženku, na trhu skoro žádné skákací gumy nebyly. Já chtěla gumu s návodem, a kdyby nějaká pěkná byla, nevyráběla bych ji. Ale nebyla, takže proto vznikl nápad tuhle díru na trhu zaplnit.

Tehdy jsem netušila, že si tvořím vlastní modrý oceán. Pruženka byla hit a za půl roku jsem jich prodala 3000. Musel začít pomáhat i manžel a vznikla rodinná značka 4 Kavky, pod kterou vyrábíme i další retrohry. Nehekali jsme, tvrdě jsme makali, všechno to stálo takových peněz, ale zvenku to vypadalo dokonale: super produkt, u toho kopec srandy.

Oceán se zbarvil do ruda

A tak je teď trh zaplaven skákacími gumami, prodávají je v Neoluxoru, Alze, Mallu, Tchibu, má je Stoklasa a kdejaké hračkářství. Sice to málokdo má kvalitní od A do Z, ale místo „ty jo, tohle jsem 30 let neviděla“, si lidi říkají: „jo, to mají v Tchibu.“ No a já si s tím rudým oceánem nedokázala zpočátku poradit. Proto jsem si přečetla tuhle knížku.

Strategie modrého oceánu

Autoři: W. Chan Kim/René Mauborgne (učí strategii managementu ve Francii, umístili se na 2. Místě seznamu 50 největších světových myslitelů)

  • když budete hrát hru jen s konkurenty, brzy jim v tom rudém oceánu budete podobní
  • když budete hrát hru se zákazníky, inovovat a přinášet jim zvýšenou hodnotu, můžete růst modrým oceánem

 

Tahle strategie není pro ty, kdo chtějí jakž takž obstát nebo přežívat

Rozdíl strategie modrého a rudého oceánu

Rudý oceán=mnoho firem si dělí zákazníky, čím víc je firem, tím míň každý zbyde zákazníků a tedy i peněz, výrobky se stávají zaměnitelnými. Ve většině odvětví nabídka převyšuje poptávku, boj o podíl na zmenšujícím se trhu zbarvuje moře do ruda. Globalizace způsobila, že i dříve klidná zákoutí už mají krvavou barvu. Čím podobnější produkty jsou, tím víc rozhoduje cena. Vzniká tak cenová válka.

Modrý oceán=nemá pevná pravidla hry, teprve se určují, konkurence nehraje roli, ještě neexistuje. Mohou ho stvořit mladí i staří, noví i zavedení, velcí i malí.

Rudý oceán=buď hraje na „ceny dolů“ nebo „být jiný“

Modrý oceán= spojuje se strategie „být jiný“ se strategií „ceny dolů“

Kdo a jak vytvořil modrý oceán?

  • Ford a auto model T (1908), tehdy všude jezdily kočáry a auta byla drahá, Ford stvořil jedno auto v jedné barvě, jednoduché a neškálovatelné, nabídl ho v ceně kočáru, byl to hit
  • CNN: v roce 1980 začali vysílat celodenní 24 hodinové zpravodajství, ostatní TV se jim smáli a dlouho je nechali plout jejich modrým oceánem
  • Starbucks (ostatní dělali levný kafe, oni začali prodávat drahý, ale s novým lidským osobním přístupem a vůní dálek), kávu se zážitkem
  • Cirque du Soleii: z Kanady, v roce 1984 rozjely nový cirkus, místo drahých zvířat a dětských diváků, které začal spíš zajímat playstation, začali připravovat představení jen s lidmi a pro dospělé a firmy, za vysoké vstupné, nepřetáhli tak k sobě konkurenci, našli si úplně nové diváky, dnes už je nový cirkus všude, oni to ale tehdy vymysleli a stvořili

Read the rest of this entry

Austin Kleon: „Kraď jako umělec“ (originalita=neodhalené opisování)

Standardní

Tuhle fotku jsem ukradla z internetu, protože jsem líná si knížku pořádně sama vyfotit…

Existuje celá řada knih, které mi nějakým způsobem otevřely oči, od té doby, co podnikám, potřebuju mít oči ještě víc dokořán. Tahle knížka je jako dvě sirky, které drží víčka daleko od sebe. Docvaklo mi pár věci, přestala jsem se rozčilovat kvůli našim kopírátorům, hatery hodila za hlavu, pár problémů jsem si vnitřně dořešila, našla své talenty a poplácala se po rameni. Díky Austine Kelone. 

O napodobování:

Napodobováním se nevzdává hold tomu, koho napodobujeme, napodobování je jen opičení, teprve, když překročíte stín napodobovaných hrdinů, můžete najít vlastní styl a tím pak vzdát hold, teprve když napodobovanému vdechnete něco, co světu můžete dát jen vy.

My obšlehli nápad na retrohry, nebyli jsme první ani jediní, kdo dal skákací gumu do krabičky a kuličky do pytlíku, ale vzdechli jsme tomu naši osobitou tvář a vymazlený návody, díky nimž si lidi ty hry mohou parádně užít a naučit se i něco nového. Navíc krásné balení z našich her dělá dokonalý dárek. Máme několik kopírátorů, jedni to posunuli jinam, vzdali nám hold, druzí zatím jen opisují. Třeba si přečtou Austina a začnou stejně jako my opisovat od mnohých a tavit to v něco vlastního.

  • nezralí básníci napodobují, zkušení kradou, špatní znetvoří, dobří to změní, vylepší, skutečný básník se zcela odliší od toho, co ukradl
  • sběrač=bere vše, sběratel=vybírá si (jen to, do čeho se zamiluje)
  • kopírování od jednoho člověka je plagiátorství, od mnoha lidí je to studium
  • nekopíruj styl, ale myšlení ukryté hlouběji, protože, kdo jen obšlehne povrch cizího díla, aniž by mu bylo jasné, odkud se to bere, vypadne z něj jen mizerná kopie
  • kdo nic nenapodobí, nic nevytvoří
  • i marnými pokusy napodobit se vydáváme do míst, kde můžeme potkat svůj vlastní styl, i tak se vyvíjíme

Originalita je jen neodhalené opisování.

O talentu, uřízlých nohách a nejtalentovanějších osobách v místnosti:

Najdi nejtalentovanějšího člověka v místnosti. Pokud to nejsi ty, stoupni si vedle něj, bav se s ním a buď mu užitečný. Pokud jsi to ty, změň místnost.

  • můžeme být jen tak dobří, jak dobré jsou věci a lidi, kterými se obklopujeme
  • dělej spoustu věcí, měj mnoho koníčků, ničeho se nezbavuj, protože ti pak hrozí fantómová nemoc, bude ti ta tvoje část chybět a bolet jako uříznutá noha, měj vždy něco, co neděláš pro úspěch na pro peníze, ale pro čirou radost z toho, že to děláš
  • když vám někdo radí, mluví sám k sobě kdesi v minulosti
  • co děláte při prokrastinaci (věčnému odkládání), tomu byste se měli věnovat celý život
  • jen při hře se dějí kouzla
  • jak na netu porazit nepřátele? Ignorovat je a psát o nich hezky
  • když někdo řekne „Pcha, tohle bych dokázal vyrobit taky“, tak mu odpovězte: “Jasně, ale nevyrobils“
  • pochvaly si schovávejte v počítači do zvláštní složky (nebo si je jako já pište na papírky a schovávejte si hezký věc do láhve od okurek), kritiky mažte

Fáze A: žasni nad něčím, fáze B: pozvi ostatní, ať nad tím žasnou s tebou. Hlavně žasni nad něčím, nad čím nikdo jiný nežasne.

 

Seznam, co s sebou na trh

Standardní

img_5933

O víkendu mě čeká letošní poslední trh, kde budu prodávat svou Pruženku (www.pruzenka.cz). Na každý trh si píšu seznam dlouhý jak Lovosice a už jsem si řekla, že bude fajn mít nějaký univerzální seznam a vždy si ho jen vytisknout a odškrtávat, co už mám na ten který trh připraveno. Nezdá se to, ale je to děsnejch krámů. Třeba se s tím taky trápíte a třeba s trhy taky začínáte jako já. Pak by vám tenhle můj tahák mohl v začátcích pomoct. 

www.pruzenka.cz

Když někdo ještě nemá roll up, používá na zavěšení plachtiček štendr z ikea…

Co s sebou trhovkyně potřebuje na trh:

  • stánek (pokud je to venku, vždy si půjčuju stánek, stojí mě to i s cestou max 1000 Kč na 3 dny, což jde, jsem pak krásně stíněná před sluncem a chráněná před eventuelním deštěm)

14264148_1269245249784751_1991318379174134682_n

  • já mám vozejček modrej z IKEA a gumicuky, na tom vozím svoje krabice, cukama to svázat se vyplatí, jednou mi všechno vypadlo a od tý doby nejsem líná a zavazuju vše

frakta-vozik-modra__0095007_pe233175_s4

  • když je to pod střechou stačí stoly, některé trhy mají vlastní stoly i židle, jinde se hodí vaše stoly, já si koupila v OBI asi za 1300 sadu tří metrových stolů, které se dají spojit a jsou skládací a skladné, nesete je pak jak tašku v ruce

103944_1

103944_13

  • ubrus (vyžehlený nejlépe), ubrus stačí jednobarevný, hlavně, aby zakryl vše, co máte pod stolem, na stůl se pak zepředu dají zavěsit plachtičky, opřít tam desku s logem apod.

img_6122

  • s sebou je určitě dobré vzít pro strýčka Příhodu kolíčky na prádlo, izolepu, daktejp, provázky, gumičky, zavírací špendlíky, nůžky, prodlužku, nejlépe tu dlouhou s kotoučem na kliku, občas je elektřina sakra daleko
  • označení stánku (to je ze zákona, mělo by tam být jméno, ičo, adresa, kontakt)
  • cenovky, lepší větší než menší, ať jsou vidět a lidi se na cenu furt nemusí ptát
  • plachtičky, roll upy
  • kameny jako těžítka na letáky, když venku fouká
  • tužka, papír
  • kalkulačka, paragony, razítko
  • kasírtaška, dostatek drobných, před každým trhem rozměňuju třeba 8000 na stovky, dvoustovky, pětikila a drobásků mám taky hromadu, člověk musí být připravený na všechno, nejhorší je, když drobné dojdou a vy lítáte po trhu a rozměňuejte
  • malá kabelka přes rameno na kasírku, nosím i dvě kabelky, když někam jdu a někdo mi hlídá stánek, abych mu nemusela nechávat celou svou kabelku, ale zůstane mu jen ta malá s kasírkou a svou soukromou si mohu vzít s sebou
  • letáky, vizitky, nejlíp na ně i nějaký krabičky, ať to nějak vypadá a nepadá to ze stolu
  • jídlo, pití
  • zásoby zboží, lepší víc než míň, to schovat pod ubrus pod stůl a nejlíp ne na zem, to může navlhnout ale na něco, já používám dřevěné poličky z IKEA
  • na diáře a podobné zboží používám dřevěné šuplíky, nic pak nikam nepadá a vypadá to hezky, lidi se v tom můžou pěkně přehrabovat a nedělají bordel

img_6224

  • to vy nemáte, já mám na seznamu: gumy na skákání, držáky a zátěže na stojany na skákání, vánoční gumovník alias vánoční stromeček, svíčky, prodlužka
  • skládací křesílka/židle
  • reklamní předměty: mám placky, prstýnky, zrcátka, otvíráky a magnetky+magnetickou nástěnku a nějakou mísu na ty věci

15178963_1150105925067666_4638859053655280336_n

  • nabíječky na telefon/tablet
  • něco, čím můžete fotit, mít fotky je super, pro nás blogery je to základ, taky zjišťuju vždy předem, zda tam bude wifi, využít volné chvilky a přímo z trhu posílat na Face fotky, je dobrý pro prodejce i organizátory trhu
  • tašky, do kterých lidi budou dávat zboží, nejhezčí jsou papírové a stačí je pak nahoře zalepit vaší samolepkou nebo ji lípnout z boku, hodit do tašky vizitku, ať pak doma lidí ví, od koho si to koupili, mám ráda obrandovaný zboží
  • já k tomu všemu ještě budu mít ozdobný girlandy od veselapismenka.cz, ale ještě nevím, jak a kam je pověsím

6

  • no a na tenhle trh se mnou jde i kamarádka, co vyrábí super obaly na knihy, takže berem stojany na knihy, knížky a tak
Maškrtka

Maškrtčin obal na knihu

 

 

Žítkovské bohyně: byla jsem v domě poslední z nich

Standardní
foto-6_dm-posledns-bohyne-irmy-gabrhelove-1-1000x747

Dům poslední žítkovské bohyně Irmy Gabrhelové

Když jsem četla knížku Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně, hned jsem se na Žítkovou zatoužila podívat. Měla jsem pocit, jako bych tam už někdy byla a že se tam zas musím vrátit. Blížila se dovolená v Beskydech, takže jsem do plánu pro celou rodinu vpasovala i Žítkovou. Stálo to za to, protože jsem se dostala do domu poslední z žítkovských vědem Irmy Gabrhelové.

Zbytek článku čtěte zde (odkaz zde)

foto-1-hlavns-fotka-na-za%c2%a6zitek-%c2%a6zlinku_dm-posledns-bohyn%c2%a6t-irmy-gabrhelove-kde-jsme-byli-1-1000x557

Dobrý příběh je klíč k úspěchu: 7 tipů, jak ho napsat

Standardní
Spiralis (69)

Kateřina Jonášová, koučka storytellingu, podle jejích materiálů byl tento text zpracován.

Dobrej příběh je základ úspěchu nejen v životě, ale třeba i v podnikání, vlastně ve všem. V umění, životě, vztazích, v práci. Moc pěkně sepsaný rady, jak dobře vyprávět příběh, mi dnes poslala kamarádka Miriam z mý nejoblíbenější neziskovky Spiralis (odkaz zde). Se Spiralisem jsem loni prožila několikaměsíční kurz Řídím svůj projekt, díky němuž se zase o krok dál posunul můj byznys s Dyjáři (eshop zde). Takže můžu z osobní zkušenosti potvrdit, že holky ze Spiralisu vědí, jak poradit. I samotnej Spiralis má svůj krásnej příběh, ale o tom zas jindy. Dnes je tu prostor pro tzv. „storytelling“.

Hlídejte si, co o vás najde největší detektiv dneška, Google

Schopnost tvořit a sdílet svůj příběh a příběh svého projektu se stává jednou ze zásadních dovedností. Nenechte za sebe mluvit ostatní! Hlídejte si, co o vás najde největší detektiv dneška, Google. Naučte se vyprávět příběhy a buďte tvůrci a tvůrkyněmi svých životních příběhů. Lidé mají rádi příběhy od pradávna. Lidský mozek si totiž snadněji pamatuje a dokáže uchovat sdělení, když je zabaleno v příběhu.

Pomocí příběhu můžete přesvědčovat druhé, získat si pozornost, zaujmout, ovlivňovat atmosféru na pracovišti, bavit druhé, ale i vysvětlit složitý problém.

Příběhy oslovují každého

  • vizuální typy: lidé, kteří se učí lépe z obrazového materiálu
  • auditivní (sluchové) typy: ti, kteří se učí lépe poslechem či diskuzí
  • kinestetické (emoční) typy: nejlépe se učí tím, že věci dělají, sahají, zkoušejí

Vyprávění příběhů se mezinárodním slovem označuje storytelling.

Spiralis (145)Příběhy vzbuzují zvědavost a pozornost. Vyprávění příběhů ukazuje respekt k publiku. Příběhy totiž dávají posluchačům svobodu, aby si došli k vlastním závěrům. Vy vyprávíte příběh, on za vás řekne, co chcete říct vy: morální hledisko, rady, jde o nenásilnou formu, nekřičíte na lidi: “Udělejte to!“. Lidi nezajímají tvrdá data a čísla, chtějí lidskost, kreativitu, slabosti, hříchy a autenticitu. A to vše ve vašich příbězích může být. Jak na to? Tady je 7 základních rad.

7 tipů pro vytvoření dobrého příběhu

  1. Používejte jednoduchý jazyk
  2. Přečtěte si svou přípravu nahlas – mluvené slovo je jiné než to psané
  3. Využívejte rytmizování – střídejte krátké a delší věty
  4. Využívejte harmonizace – technické pasáže prokládejte emotivními
  5. Buďte struční/é, ale nebojte se citově zabarvených slov
  6. Mějte na paměti své publikum a jejich jazyk
  7. Dikce – dobře vyslovujte, dělejte tečky, mluvte nahlas

Když už nejste začátečník a chcete svůj příběh vyšperkovat, můžete abgrejdovat své schopnosti o následujících 7 prvků.

7 prvků pro vytvoření skvělého příběhu

  1. Ilustrujte důvěryhodnost – zkušenost, výsledky
  2. Zvěte lidi do příběhu – klaďte otázky (nejen řečnické)
  3. Aktualizujte příběh – aktuální data, aktuální historky
  4. Zprostředkujte emocionální zážitek – přibližte situaci svých klientů/lidí, s nimiž pracujete, přibližte barvy a vůně vaší práce
  5. Používejte dobré metafory
  6. 80 % vašeho celkového dojmu tvoří vaše charisma, gesta, mimika
  7. Zvědomte si před výstupem svou vnitřní motivaci – proč jsem pro téma zapálený/á, proč tedy mohu nadchnout pro to samé i ostatní

No a když už je váš příběh skvělý, může být i dokonalý. Stačí přidat ještě 5 špetek posledního důležitého příběhového koření.

5 momentů, které je vhodné zařadit do vašeho vyprávění

  1. Aha efekt – zaujměte hned první větou, začněte originálně!
  2. Dramatická otázka – klíčová otázka, která udržuje pozornost diváka. Odpověď na ní by se divák měl dozvědět na konci příběhu – call to action
  3. Emoce ven – kde se dojmete, rozčílíte, rozesmějete, víte, že jste na správné stopě
  4. Buďte osobní – váš jedinečný úhel pohledu je to, co posluchače zajímá, važte si sami/y sebe
  5. Síla zvukového a obrazového doprovodu – hudbu, obraz a další formy doprovodu volte tak, aby vhodně podbarvily dějovou linii příběhu (zvažte promítnutí ukázky filmu, fotek)

 

Text zpracován podle materiálů Kateřiny Jonášové a Moniky Nevolové.

Díky podpoře Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů, se mohl uskutečnit celodenní workshop Tvůrkyně svého příběhu aneb Ženy ve veřejně prospěšných aktivitách za využití metody Storytelling, kterou uspořádal Spiralis v rámci projektu Spektrum rozvoje žen (odkaz zde).

Vyprávět příběh se tam učily ženy, které působí v neziskovém sektoru a pro společnost dělají mnoho dobrého a často potřebují složitá témata formulovat jednoduše a sdílet se širokou veřejností. Teď už znáte základní finty i vy, tak hurá do toho a vyprávějte příběhy.