Category Archives: Kalendářní svátky

Proč slavíme Valentýna nebo Lucii? Jak vznikly které svátky? Kdy a proč se mění čas?

Svatá Lucie: vydloubla si oči kvůli Bohu

Standardní

13.12. má svátek Lucie. Svatá Lucie žila ve třetím století v Itálii, tehdy bylo křesťanství hřích, ale ona se cítila prostoupena duchem svatým a rozhodla se mu zasvětit majetek, své tělo i život. To nakrklo všechny kolem. Co s ní bylo dál? A proč ji dodnes oslavujeme?

Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, ale nic to pro ni neznamenalo. Majetek rozdala, rodinu to rozlítilo. Našli jí bohatého starého ženicha, aby se vdala a dala pokoj. Ženich se zamiloval do jejích krásných očí, ale ona se za něj nechtěla vdát. A tak si ty krásné oči vydloubla a poslala mu je v misce. V noci se stal zázrak a panenka Marie jí znovu oči přičarovala do očních důlků.

Její zklamaný ženich ji udal, že je křesťanka, a byla odsouzena k tomu stát se nevěstkou ve veřejném domě. Ale když ji tam otec chtěl odvézt, ani s ní nehnul. Lucie stála na místě a ani pár volů, které tam přivedli, s ní nehnuli. A tak jí otec nakonec nechal zavraždit strážemi, kteří jí podřízli hrdlo mečem. Pro katolíky a protestanty se stala svatou. Pro Boha trpěla a i zemřela. V roce 304. 

Lucky obcházely na svátek svaté Lucie stodoly a kontrolovaly pořádek a to, zda ženy nepracují. To bylo tehdy zakázané.

Lidové tradice

V předvečer svátku svaté Lucie chodily po vesnicích tzv. Lucky v bílých řízách a se zakrytými obličeji, buď přes ně měly bílou látku nebo zobák. Lucky kontrolovaly, zda mají lidé doma pořádek, a zda ženy nepracují. Nesmělo se prát prádlo, drát peří či tkát. To by vám rozzlobená Lucie hodila do světnice hromadu prázdných vřeten, která žena musela okamžitě napříst. 

Lucie chránila ženy, aby se neupracovaly. A děti, aby se v době adventu nepřejídaly, jinak by jim Lucie nožem, který také nosívala u sebe, rozpárala břicho a nacpala ho kroupami. Lucie je ochránkyně přadlen, švadlen, nevidomých a slabozrakých, kočích, sklenářů a brousířů.

Lucky nosily nože na děti, které se o adventu přejídaly. Těm pak měly chtít rozpárat břicho a naplnit ho kroupami.

Za svého života chodívala do dolů mužům donést jídlo a pití a aby viděla na cestu, dávala si na hlavu jakousi korunu se zapálenými svícemi. Právě tak se nyní v kostelích při bohoslužbách za svatou Lucii Lucie zpodobňuje. 

Lidé také věřili, že je svatá Lucie ochrání před čarodějnicemi, v některých krajích proto od svátku svaté Lucie až do Vánoc sbírali denně jedno poleno a pak tím dřívím o Vánocích zatopili. Pranostika LUCIE NOCI UPIJE, ALE DNE NEPŘIDÁ už dávno neplatí, tato pranostika totiž pochází ze 16.století, z doby před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář, tehdy měla Lucie svátek na zimní slunovrat. Teď je to dřív.

Lucie, noci upije, ale dnes nepřidá

Proč se tohle říká, vysvětlují na webu o českých tradicích: „Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den, ale okolo svátku svaté Lucie se čas západu slunce zastaví a slunce začíná zapadat později, jenže i východ slunce je den ode dne později, čili noc se jako by krátí, ale den se neprodlužuje. “

Zdroj: https://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/sv.-lucie

Letní čas a změna času? Snad už jen 2x a dost!

Standardní
index

Dneska v noci se nám změnil čas na „letní“. Ve 2 byly 3.

Zítra se zas mění čas. Pak ještě jednou a padla Madla. Snad. Změny „letního“ a „zimního“ času jsme u nás zaváděli několikrát, za války Hitler, pak se to zas ujalo za ropné krize v roce 1979 a od té doby už víceméně zůstal „letní čas“ v dnešní podobě. Mělo to ušetřit elektriku za večerní svícení během léta. Dneska už je to nesmysl. EU odsouhlasila  stále uvažuje o jeho zrušení.

OBSAH:

  1. LETNÍ ČAS
  2. HISTORIE ZMĚNY ČASU
  3. HISTORIE U NÁS
  4. ZRUŠEJ TO UŽ?

Čas se mimo pohybu planet určuje i podle poledníků. To jsou ty pomyslné čáry spojující severní a jižní pól svisle zeshora dolů. Právě poledníky rozděluji naši planetu na časová pásma. Zdroj: specialforcesvdf.cz

čas

Tady jsou krásně vidět jednotlivá časová pásma. Posun času nás blbne stejně jako pčasový posun, když třeba letíme někam daleko letadlem. Musíme to pak dospat, dlouho si zvykat, někdo má i psychické problémy. Zdroj: simon22.blog.pravda.sk

1.LETNÍ ČAS

  • začíná poslední neděli v březnu, hodiny se ve 2:00 posunou na 3:00
  • trvá 7 měsíců
  • končí poslední neděli v říjnu, kdy se ve 3:00 posune ručička na 2:00
  • důvodem k zavedení posunů byla očekávaná úspora energie, že se jako v létě večer bude míň svítit, ale tyhle úspory už jsou dneska zanedbatelný
  • řeší ho jen v zemích mírného pásma, v tropickém pásmu se délka letního a zimního dne tolik neliší, takže zavedení „letního času“ by nemělo smysl, stejně tak v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, žádný posouvání hodinek světlo nepřinese

2.HISTORIE ZMĚNY ČASU

  • 14539_clanok_foto

    Letní čas byl poprvé zaveden za 1. světový války

    stejně jako byl Jules Verne vizionář, i americký prezident Benjamin Franklin o změně času psal už v roce 1784, jenže to celý myslel jako vtip, místo posunu času navrhoval lidem, aby prostě chodili spát dřív, když je venku tma, a vstávali dřív, protože už je venku zas světlo, který zbytečně svítí, když lidi nemakaj

  • vážně míněný návrh změny času podal v roce 1907 jistý londýnský stavitel, ale neuspěl
  • doopravdy byl „letní čas“ zaveden až za 1.sv.v. v roce 1916, začali s tím Němci, pak Rakousko-Uhersko (takže i my), Anglie, Švédsko, i když si každej stát či mocnost délku trvání „letního času“ nastavili trochu jinak
  • v roce 1918 se přidala Amerika, za rok ho ale zas zrušila, protože Amíci tehdy chodili spát dřív a vstávali dřív, a tak uměli denní světlo účinněji využít
  • Rusové vždy potřebují něco speciálního, takže si začali čas měnit od roku 1917 o 1 hodinu, tu zas o 2 či o 3, v zemi, kde „včera znamená zítra“ jde halt všechno, v roce 2011 prezident Medvěděv zrušil standartní čas a zavedl „letní čas“ celoročně (i to ovšem Rusům vadilo, štvalo je, že mají v zimě v důsledku trvalýho letního času o hodinu kratší odpoledne, neboť se dříve stmívá, takže od minulýho podzimu zas čas mění)
ulekare cz

Čas, jsme pánem času. Jsme pánem času? Pochybuju

3.HISTORIE U NÁS

popelky cz

Nikomu to už myslím nedělá dobře a k ničemu to není dobrý.

  • v českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916
  • za 2.sv.v. v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě pod taktovkou Adolfa Hitlera, bylo málo uhlí, málo energie, tak se takhle šetřilo
  • v roce 1946 k němu přibyl tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu, což byl asi světovej unikát, opačnej posun jinde neměli
  • potřetí si začali Češi posouvat hodinky a hodiny v roce 1979 za ropné krize, letní čas se ustálil do víceméně dnešní podoby (20 let trval letní čas půl roku, pak se to o měsíc prodloužilo na současných 7 měsíců, takhle si to upravila celá EU, takže i my)
  • „letní čas“ v Evropě nepoužívají na Islandu, v Bělorusku a v části Grónska

4.ZRUŠEJ TO UŽ?

  • i podle Pražské energetiky a jiných odborníků to už úspory energie nepřináší
  • ve dny po změně je prej mnohem víc dopravních nehod, v USA se pravidelně zraňují horníci, podle studie, kterou loni publikovali američtí vědci, se v den po zavedení letního času zvedne o 25 % počet infarktů
  • lidem se zkracuje a zhoršuje spánek a asi tejden si musej zvykat, dospěláci i děcka maj prostě vnitřní hodiny, kdy spát a kdy vstávat, a teď je tohle totálně zblbne, já to teda nesu dobře, ale ani já se nevyhnu lehkýmu chaosu

MDD svět slaví od roku 1950

Standardní

Zdroj: umele-stromy.sk

Mezinárodní den dětí se každoročně slaví 1. června. Na MDD jsou pro děti pořádány nejrůznější akce. Tento svátek má upozornit svět na práva a potřeby dětí. Slaví se všude možně po celém světě.

Historie MDD:

MDD slavíme po celém světě od roku 1950. Než ale svátek vznikl a ustanovilo se jeho datum, trvalo to 30 let.

  • 1.krok v roce 1920: Turecko během války za nezávislost napadlo, že děti jsou pro nově budovaný stát nesmírně důležité, a že by si zasloužily mít svůj vlastní svátek, začali ho slavit 23.4., ve světě se ale zatím neuchytil.
  • 2.krok v roce 1925: 1.6. se konaly dvě významné akce týkající se dětí, Světová konference pro blaho dětí a San Franciský festival Dračích lodí, kam jistý důležitý Číňan přivedl mnoho čínských sirotků, aby svět přemýšlel více o blahu dětí. Tyto dvě události za 25 let určí datum oslav Dne dětí na 1.června.
  • 3.krok v roce 1942: po masakru v Lidicích si svět opět uvědomil, kolik dětí zbytečně trpí, ani to ale ještě nebyl psolední krok k zavedení jejich svátku.
  • 4.krok v roce 1949: Mezinárodní demokratická federace žen vyhlásila na 1.6. Den pro ochranu dětí. Ani v tomto roce se ale ještě neslavil.
  • 5.krok v roce 1950: 1.června děti z celého světa konečně slaví svůj svátek.

Zdroj: materskaskolamocenok.webnode.sk

Některé státy převzaly datum a postupně se ze Dne pro ochranu dětí stal Den dětí nebo také jiným názvem Mezinárodní den dětí. Československo, později Česká republika také to datum převzala.

Jaké jiné svátky věnované dětem se během roku slaví?

  • Mezinárodní den dětí, které se staly obětí agrese
  • Mezinárodní den za odstranění práce dětí
  • Den afrického dítěte
  • Mezinárodní den mládeže
  • Mezinárodní den ztracených dětí
  • Světový den dětí (20. listopadu)
  • Den nenarozeného dítěte (25. března)

Den matek u nás slavíme od roku 1923

Standardní
1-Květen

Tohle mi vyrobila dcerka. Než jsem potkala svýho prince a narodily se nám děti, podobný kartičky mi vháněly slzy do očí, že je jako neskutečný, že i já bych jednou měla dceru či syna, který by mi něco podobnýho vyrobili… No a šup, mám:) Úžasný…

Den matek je den, kdy se vzdává pocta matkám a mateřství. Tento svátek vychází z různých tradic, a tak se slaví po celém světě jinak, v jiné dny a pod jinými názvy. U nás je to „Den matek“ a připadá na druhou květnou neděli.

V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené.

Jak se slaví ve světě?

  • ve Velké Británii ho slaví čtvrtou postní neděli
  • v arabských zemích 21. června
  • v USA jako my druhou květnou neděli

Historie Dne matek

  •  obdobné svátky po celém světě existovaly už dávno v historii, např. ve starověkém Řecku se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů
  • v 16. století se v Anglii oslavoval svátek matek pod názvem Mateřská neděle (nebo Neděle matek) a připadal na období zvané Lent (tj. 40denní postní období od Velikonoc), mnoho chudých lidí tehdy sloužilo v bohatých domácnostech daleko od domova a nemohlo trávit čas se svými matkami, proto sloužící dostávali na tento den volno, aby se mohli vrátit domů nebo navštívit kostel ve svém rodném městě, kde žily jejich matky a další příbuzní
  • modernější myšlenky mezinárodních a pravidelných oslav tohoto svátku vznikla roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvisové, která bojovala za práva matek
  • v roce 1912 vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek, konající se druhou květnovou neděli
  • podle amerického data jsme tento svátek začali od roku 1923 slavit i my
  • jeho propagátorkou byla Alice Masaryková
  • po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami MDŽ (Mezinárodního dne žen), slaveného vždy 8. března, ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal
  • po roce 1989 se opět začal slavit veřejně, MDŽ se ale zachovává také, podobně, jako v jiných zemích, v některých zemích se oba svátky sloučily

Tento den doplňuje Den otců, který oslavuje otce a slaví se vždy třetí neděli v červnu.

Blíží se Čarodějnice (Filipojakubská noc, Valpuržina noc, Beltine)

Standardní

Zdroj:kreativityblog.cz

Posledního dubna jsou čarodky. Tahle noc je prý magická, možná dokonce nejtajemnější v roce. Kvůli úplňku, který v tomto období vychází. Právě 30. dubna se slavil starý keltský a později jeden z největších pohanských svátků, který se nepodařilo zrušit ani církvi ani později třeba komunistům. Pálení čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine je dones živý i když velice starý svátek.

OBSAH:

  1. Zvyky a jejich původ
  2. Chcete být plodní? Skákejte přes oheň a postavte májku
  3. Filipojakubská noc či Beltine
  4. Máchův Máj

1. Zvyky a jejich původ

Původně se ohni lidé chránili před zlými duchy a démony, čarodějnice jako největší zlo přinesla až inkvizice a jejich procesy. Lidé pak začali věřit, že tuto noc se slétají čarodějnice na svůj sabat, a aby se ochránili, pálili je symbolicky ve velkých ohních. Další ochranou před nečistou duší byla svěcená křída, stavení se kropila svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, pod drn se dávalo vejce apod.

Ochranné ohně se zapalovaly na vyvýšených místech, abyste od jednoho ohně viděli další v sousední vesnici. Tak čarodějnice na košťatech neměly šanci na vesničky zaútočit. Také se prý tuto noc otevírají nejrůznější jeskyně a podzemní sluje, ve kterých jsou ukryty poklady. Kdo u sebe měl květ kapradí, měl naději, že poklady najde.

2.Chcete být plodní? Skákejte přes oheň a postavte májku

Zdroj: lidovky.cz

Je to také oslava jara a plodnosti, kteréžto symboly představují májky rozestavěné u každé vesnice. Stavěly se původně před domy svobodných děvčat jako symboly spojení nebe a země. Dnes ji staví chlapi na návsi a vesnice si poměřují, kdo ji má delší. Májky se kradou a tím se pokoří okradení.

Kdo si chtěl zachovat mládí, skákal přes oheň, procházel se v jeho popelu nebo zapaloval košťata a vyhazoval je do výšky. V magickou moc čarodějného popele lidé věřili natolik, že jím prováděli i dobytek, aby byl plodný. Byl to konec strádání, dobytek vyrážel na pastvy a  očistný oheň spaloval všechny temné síly a zaháněl je pryč.

3.Filipojakubská noc či Beltine

Pálení čarodějnic se slaví i v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo), i když názvy se stát od státu liší. Někde je to Filipojakubská noc podle svátků svatého Filipa a Jakuba. Kdysi to byl keltský svátek zvaný Beltine, v překladu Bel – tine znamená zářící oheň nebo oheň keltského boha slunce Belena.

No a po divoké čarodějnické noci, ve které prý Keltové dovolovali milencům zalézt si do křoví a pořádně si to spolu užít, přichází 1. máj, lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj… Přichází Mácha a rozkvetlé stromy a 1. 5. je zapotřebí, aby chlapi políbili své dámy pod rozkvetlým stromem, jinak přestanou být krásné a nepomůže jim ani plastika… Kdo nemá samce, stačí mu ráno se ošplouchnout v rose a krása je zajištěná až do konce roku… I bez plastiky…

4.Máchův Máj

(pro ty, kdo ho stejně jako já vždy zkoušejí recitovat, ale zaseknou se a nevzpomenou si na víc než pár řádků)

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.

Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Čarodějnice skákající přes gumu

Naše děti v roce 2018

309

Takhle slavily před pár lety naše děti, Harry Potter a Hermiona Kavkovi

Velikonoce aneb „velká noc“, kdy Ježíš vstal z mrtvých

Standardní
terush-star.blog.cz

Zdroj: terush-star.blog.cz

Recykluju článek o Velikonocích, protože info o podobných svátcích se hodí každej rok:)

OBSAH:

  • Na který den připadají velikonoce?
  • Kdy vznikly Velikonoce?
  • Symboly Velikonoc
  • Velikonoce ve světě

Velikonoce – nejvýznamnější křesťanský svátek – oslavují to, že Ježíš po třech dnech od svého ukřižování (kolem roku 30 či 33) vstal z mrtvých. Věřící slaví velikonoce často půstem a dalšími tradičními záležitostmi, pohani si velikonoce spojili s kalendářně blízkou jarní rovnodenností a udělali si z toho oslavy příchodu jara.

Na který den připadají Velikonoce?

Pravidla pro určení data Velikonoc byla stanovena roku 325 a velikonoční svátky podle nich připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23.března do 26.dubna.

lidovky cz

Kdy vznikly Velikonoce?

jenzeny.cz

přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není, Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost Zdroj: jenzeny.cz

  • v užším pojetí se Velikonocemi míní slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“)
  • nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50)
  • slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese

Symboly Velikonoc:

Lidové zvyklosti a symboly spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší, vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara

529137_novy-cas-velka-noc-vajicka-sviatky-velkonocne-vajcia-farby-ozdoba

Zdroj: Wiki

  • BERÁNEK (v židovské tradici představoval beránek Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin, Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta, v křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa)
  • KŘÍŽ (je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním, tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím)
  • OHEŇ (bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí)
  • PAŠKÁL – SVÍCE (od velikonočního ohně se zapaluje velikonoční svíce zvaná paškál, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života (odtud pochází „vzít si někoho na paškál“, tedy posvítit si na někoho)
  • VEJCE (vajíčko je symbol nového života, plodnosti a vzkříšení, v lidových tradicích vznikl zvyk vejce malovat a hlavně je na velikonoce pojídat, protože před tím v době půstu se jíst nesměla)
  • KOČIČKY (větvičky tzv. „kočiček“ symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista)
  • ZAJÍC (křesťani v zajíci viděli Krista, pohani měli zajíce jako symbol oslavující příchod jara pocházející již z oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre, z jejíhož jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták)
  • KOLEDA a POMLÁZKA (jeden výklad pomlázky je i ten, že pomlázka je odvozena od slova „pomlazení“ čili „omlazení“, podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev a třeba u nás je už tradičně slavíme pomlázkou, koledováním a hodováním. Která dívka či žena nedostane na zadek, prý uschne. A tak muži vyrážejí na velikonoční pondělí s košíčky a pomlázkou a koledují:

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám zase snese jiný…”)

Read the rest of this entry

MDŽ: svátek bojující za rovnoprávnost žen nebo komunistická propaganda?

Standardní

MDŽ neboli Mezinárodní den žen slavíme každoročně 8. března. Máme tenhle svátek spojený zejména s komunistickou propagandou, průvody, holubicemi, bonboniérami a povadlými karafiáty. Ale původ svátku žen je jinde. Dávno před tím, než se komunisti dostali k moci, 8.3. ženy připomínaly, že mají také svá práva. 

MDŽ se slaví už od začátku 20. století. Ženy chtěly upozornit na to, že nemají rovné podmínky v práci ani v politice. Že chtějí volební právo, chtějí rozhodovat o důležitých věcech a odstranit genderovou diskriminaci. S komunismem, budovatelskými verši a povadlými karafiáty to nemělo nic společného.

První mezinárodní sjezd  socialistických žen v boji za svá práva se konal v roce 1907 ve Stuttgartu. Sjelo se tam 60 delegátek z mnoha zemí. Ve světě se schylovalo k válce, byla krize a ženy cítily, že jsou ještě víc oslabené tím, že oproti mužům mají méně práv. Ženy bojovaly zejména o právo volební.

O rok později se sešly tisíce žen v New Yorku a pochodovaly městem. Už ale nedomonstrovaly jen za volební právo, chtěly mnohem víc. Zkrácenou pracovní dobu, zvýšení mezd, politická a hospodářská práva.

Den žen se ve světě slaví v různé dny, v USA poslední únorovou neděli, u nás je to 8. březen. Toto datum se v Evropě ustálilo po první světové válce. Oficiálně bylo MDŽ uznáno OSN až v Mezinárodním roce žen, což byl rok 1975. V tom roce jsem se narodila. A on to byl Mezinárodní rok žen… Symbolické.

Schválně, jestli od dětí dostanu nějaké úžasné hand made přáníčko

 

 

Meteorologické, astronomické a vegetační jaro

Standardní
obrazkyanimace.cz

Zdroj: obrazkyanimace.cz

Dnes začíná jaro. Meteorologické. Vegetační jaro už asi dávno je. Astronomické bude za 3 týdny. Máte v tom chaos? Každý rok publikuju tenhle jednoduchý článek, který vám ta jara snadno dešifruje.

1.METEOROLOGICKÉ JARO (určili ho meteorologové)

  • meteorologické jaro začíná každoročně 1. března a končí 31. května
  • jsou to přesně 3 měsíce kvůli meteorologům, aby měli jasně stanovené období  pro zpracovaní klimatických dat
  • jarními měsíci jsou březen, duben a květen.

2.ASTRONOMICKÉ JARO (určuje ho poloha Slunce a Země)

  • astronomické jaro u nás (na severní polokouli) začíná jarní rovnodenností, když je noc i den zhruba stejně dlouhej (12 hodin)
  • příchod astronomického jara se řídí polohou Slunce
  • kolísá mezi 19. – 21. březnem
    • 2016 – 20. březen – 5:30
    • 2017 – 20. březen – 11:28
    • 2018 – 20. březen – 17:15
    • 2019 – 20. březen – 22:58
    • 2020 – 20. březen – 4:49
  • u nás začíná jaro, na jižní polokouli zas podzim (astronomický)

3.VEGETAČNÍ JARO (určují ho denní teploty)

  • existuje i třetí jaro zvané vegetační jaro
  • je to období, které začíná dny, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad 5 °C, a končí dny, kdy přesáhnou 15 °C

Zas je tu jaro je tu, lidi šílí,
líbaj se jak o život navzájem.

Na jaře se začínaj prodlužovat dny a otepluje se. Na stromech se objevují pupeny, rostliny začínají klíčit a růst. Ptáci přilétají z teplých krajin, stavějí si hnízda a snášejí vejce. Zvířata si hledají partnery a přivádějí na svět mláďata. Pookřejou všichni, i my. A je vlastně celkem jedno, jaký z těch tří jar je.

Neslavím Svatého Valentýna ani Den velké tmy

Standardní

Svatý Valentýn, zdroj Wikipedia

Na Halloweena nevydlabávám dýni, neběhám v masce po ulici, na vánoce nevzývám Santu a na dům si nepřidělávám obří svítící soby, na Den díkůvzdání nepeču krocana, to všechno ať zůstane za velkou louží. To ale neznamená, že mě ty svátky nezajímají, jejich původ ráda znám a podělím se s vámi.

Na svatého Valentýna nečekám dárky, sladkosti ani květiny, protože lásku slavím na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Jsem totiž Češka a jsem na to hrdá, mám své kořeny, mám své zvyky, nepotřebuju přijímat cizí sváteční zvyky. Ale zajímá mě, jak který zvyky vznikly, a proč se ten který svátek začal slavit. Třeba zrovna Valentýn a jeho historie mě pobavil.

Svatý Valentýn a pakostničky

Svatý Valentýn toho podle legend stihl hodně, skoro to vypadá, že ve stejné době žili minimálně dva Valentýni později prohlášení za svaté. Určitě to ale byl původně urozený Říman, později kněz, biskup nebo tak něco. Žil v Římské říši ve 3. století po Kristu. Než se jeho jméno spojilo se zamilovanými, léčil zázračně pakostnici a padoucnici. To by mu asi ale světový věhlas nepřineslo. Neumím si představit, že by se 14. února, v den výročí jeho mučednické smrti, rozdávaly pakostničky, kartičky s vyobrazením lidí s pakostnicí. Holky ve škole by netrpělivě čekaly, kteří kluci jim pakostničky pošlou, a kdo na ně hodí bobek…

Valentýnky brejlovým písmem

Podle dalších legend uměl Valentýn navrátit zrak slepým. Když totiž seděl v base za svou víru, modlil se za obrácení na víru kde koho včetně svého soudce, který měl slepou dceru. Soudce v Boha nevěřil, ale navrhl Valentýnovi, že si jeho Boha vyzkouší, když prej vrátí slepé dceři zrak, uvěří v něj i on. A stalo se. Soudce Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Křesťané se radovali, pohani byli nasratí a zaútočili na soudcův dům. Valentýna pak vyvlekli z vězení a usekli mu hlavu mečem… Ale to ještě furt nebyla ta legenda, z týhle by se v den výročí jeho stětí mohl slavit jedině svátek všech slepých a dávaly by se Valentýnky s brejlovým písmem. A to taky není sexy.

Read the rest of this entry

Masopust čili maso-půst

Standardní
57-Zab (10)

Masopust 2016 v pražské Liboci v archeologickém parku

Dnes je masopustní úterý. Zítra popeleční středa. Masopust to jsou masky, veselí, sousedi se sejdou. Dneska už je masopust vlastně jen maškarní, ale i tak je to super, oživí to město. 

Něco z historie Masopustu

Karnevalové období zvané masopust se slaví od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy (každý rok jinak, letos 14.2.), vrcholem je tzv. masopustní úterý – den před popeleční středou (letos 13.2.). Masopust je svátkem hodování, během kterého se pořádně jedlo u nejchudších stejně tak jako u boháčů, protože pak přišel předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Na masopust se konaly tancovačky, chlastalo se, byly vepřové hody, mnohými městy i vesničkami kráčel průvod masek. Masopustní masky bývaly vždy stejné, každá něco znamenala a nějak se chovala. I tance o masopustu byly speciální a lišily se region od regionu. Vybírala se kořalka a dobrůtky, což se vše později konzumovalo v hospodě.

1

Masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“

Msminator (2)

Bertička v roce 2014 na vršovickým masopustu

Msminator (3)

Masopust ve Vršovicích v roce 2014

Msminator (1)

Medvěd z masopustu ve Vršovicích v roce 2014

A ještě pár zajímavostí na konec

  • masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“
  • jinak taky šibřinky, fašank, ostatky
  • písemné zprávy o masopustu existují již ze 13. století
  • církvi to bujaré veselí bývalo trnem v oku

My s dcerou na branickým Masopustu v roce 2013