Category Archives: Recepty a tipy

Blíží se Čarodějnice (Filipojakubská noc, Valpuržina noc, Beltine)

Standardní

Zdroj:kreativityblog.cz

Posledního dubna jsou čarodky. Tahle noc je prý magická, možná dokonce nejtajemnější v roce. Kvůli úplňku, který v tomto období vychází. Právě 30. dubna se slavil starý keltský a později jeden z největších pohanských svátků, který se nepodařilo zrušit ani církvi ani později třeba komunistům. Pálení čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine je dones živý i když velice starý svátek.

OBSAH:

  1. Zvyky a jejich původ
  2. Chcete být plodní? Skákejte přes oheň a postavte májku
  3. Filipojakubská noc či Beltine
  4. Máchův Máj

1. Zvyky a jejich původ

Původně se ohni lidé chránili před zlými duchy a démony, čarodějnice jako největší zlo přinesla až inkvizice a jejich procesy. Lidé pak začali věřit, že tuto noc se slétají čarodějnice na svůj sabat, a aby se ochránili, pálili je symbolicky ve velkých ohních. Další ochranou před nečistou duší byla svěcená křída, stavení se kropila svěcenou vodou, před vrata se zapichovaly pruty a pichlavé trní, pod drn se dávalo vejce apod.

Ochranné ohně se zapalovaly na vyvýšených místech, abyste od jednoho ohně viděli další v sousední vesnici. Tak čarodějnice na košťatech neměly šanci na vesničky zaútočit. Také se prý tuto noc otevírají nejrůznější jeskyně a podzemní sluje, ve kterých jsou ukryty poklady. Kdo u sebe měl květ kapradí, měl naději, že poklady najde.

2.Chcete být plodní? Skákejte přes oheň a postavte májku

Zdroj: lidovky.cz

Je to také oslava jara a plodnosti, kteréžto symboly představují májky rozestavěné u každé vesnice. Stavěly se původně před domy svobodných děvčat jako symboly spojení nebe a země. Dnes ji staví chlapi na návsi a vesnice si poměřují, kdo ji má delší. Májky se kradou a tím se pokoří okradení.

Kdo si chtěl zachovat mládí, skákal přes oheň, procházel se v jeho popelu nebo zapaloval košťata a vyhazoval je do výšky. V magickou moc čarodějného popele lidé věřili natolik, že jím prováděli i dobytek, aby byl plodný. Byl to konec strádání, dobytek vyrážel na pastvy a  očistný oheň spaloval všechny temné síly a zaháněl je pryč.

3.Filipojakubská noc či Beltine

Pálení čarodějnic se slaví i v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo), i když názvy se stát od státu liší. Někde je to Filipojakubská noc podle svátků svatého Filipa a Jakuba. Kdysi to byl keltský svátek zvaný Beltine, v překladu Bel – tine znamená zářící oheň nebo oheň keltského boha slunce Belena.

No a po divoké čarodějnické noci, ve které prý Keltové dovolovali milencům zalézt si do křoví a pořádně si to spolu užít, přichází 1. máj, lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj… Přichází Mácha a rozkvetlé stromy a 1. 5. je zapotřebí, aby chlapi políbili své dámy pod rozkvetlým stromem, jinak přestanou být krásné a nepomůže jim ani plastika… Kdo nemá samce, stačí mu ráno se ošplouchnout v rose a krása je zajištěná až do konce roku… I bez plastiky…

4.Máchův Máj

(pro ty, kdo ho stejně jako já vždy zkoušejí recitovat, ale zaseknou se a nevzpomenou si na víc než pár řádků)

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.

Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Čarodějnice skákající přes gumu

Naše děti v roce 2018

309

Takhle slavily před pár lety naše děti, Harry Potter a Hermiona Kavkovi

Velikonoce aneb „velká noc“, kdy Ježíš vstal z mrtvých

Standardní
terush-star.blog.cz

Zdroj: terush-star.blog.cz

Recykluju článek o Velikonocích, protože info o podobných svátcích se hodí každej rok:)

OBSAH:

  • Na který den připadají velikonoce?
  • Kdy vznikly Velikonoce?
  • Symboly Velikonoc
  • Velikonoce ve světě

Velikonoce – nejvýznamnější křesťanský svátek – oslavují to, že Ježíš po třech dnech od svého ukřižování (kolem roku 30 či 33) vstal z mrtvých. Věřící slaví velikonoce často půstem a dalšími tradičními záležitostmi, pohani si velikonoce spojili s kalendářně blízkou jarní rovnodenností a udělali si z toho oslavy příchodu jara.

Na který den připadají Velikonoce?

Pravidla pro určení data Velikonoc byla stanovena roku 325 a velikonoční svátky podle nich připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23.března do 26.dubna.

lidovky cz

Kdy vznikly Velikonoce?

jenzeny.cz

přesné datum Ježíšovy smrti neznáme, avšak možností, mezi nimiž lze vybírat, příliš není, Isaac Newton došel svými výpočty roku 1733 k tomu, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30, 3. dubna 33 nebo 23. dubna 34; poslední z možností sám dával přednost Zdroj: jenzeny.cz

  • v užším pojetí se Velikonocemi míní slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), resp. její vigilie na Bílou sobotu (zmiňovaná „velká noc“)
  • nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50)
  • slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese

Symboly Velikonoc:

Lidové zvyklosti a symboly spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší, vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara

529137_novy-cas-velka-noc-vajicka-sviatky-velkonocne-vajcia-farby-ozdoba

Zdroj: Wiki

  • BERÁNEK (v židovské tradici představoval beránek Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin, Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta, v křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa)
  • KŘÍŽ (je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním, tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím)
  • OHEŇ (bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí)
  • PAŠKÁL – SVÍCE (od velikonočního ohně se zapaluje velikonoční svíce zvaná paškál, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života (odtud pochází „vzít si někoho na paškál“, tedy posvítit si na někoho)
  • VEJCE (vajíčko je symbol nového života, plodnosti a vzkříšení, v lidových tradicích vznikl zvyk vejce malovat a hlavně je na velikonoce pojídat, protože před tím v době půstu se jíst nesměla)
  • KOČIČKY (větvičky tzv. „kočiček“ symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista)
  • ZAJÍC (křesťani v zajíci viděli Krista, pohani měli zajíce jako symbol oslavující příchod jara pocházející již z oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre, z jejíhož jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták)
  • KOLEDA a POMLÁZKA (jeden výklad pomlázky je i ten, že pomlázka je odvozena od slova „pomlazení“ čili „omlazení“, podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev a třeba u nás je už tradičně slavíme pomlázkou, koledováním a hodováním. Která dívka či žena nedostane na zadek, prý uschne. A tak muži vyrážejí na velikonoční pondělí s košíčky a pomlázkou a koledují:

Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám zase snese jiný…”)

Read the rest of this entry

Velikonoce z perníku

Standardní

Moje veledíla, dělala jsem ségře k narozkám a synovci k svátku

Na Velikonoce se v našich zemích pekly perníčky. Já to občas taky dělám. Kdybyste si chtěli i vy chtěli upéct slepičku s kuřátky a vajíčky, u mě na blogu najdete návod, jak na to. Jak udělat těsto, kde sehnat vykrajovátka, jak nejlíp a nejjednodušeji perníčky nazdobit. Mám tam celý perníčkový seriál. 

Velikonoce se dají slavit různě, ale skoro každý máme doma barevný vajíčka, pomlázku a naši chlapci koledují. Já k tomu peču. Perníčky s velikonočními motivy. Slepice, kuřátka, motýly, kytky, ovečky a samozřejmě i vajíčka. Nová velikonoční vykrajovátka jsem pořídila postupně, něco na trzích na pražské Náplavce.

Pekla jsem podle mýho klasickýho receptu na malý perníčky, protože to je nejlepší těsto, nejlíp se s ním dělá a perníčky jsou strašně dobrý. Druhý recept na velký tvary, který jsem si přinesla z kurzu zdobení perníčků, je děsnej těstovej voser, těsto se strašně blbě zpracovávalo, takže už ho dělat nebudu. Zase jsem si hrála s barvičkama. Barvy jsou z Tesca, pytlíček asi za 6,50 Kč. Videonávod, jak nejlíp zdobit a čím, najdete v dalším mým perníčkovým článku.

IMG_4732

Další 2,5 hodinky jsem dělala podbarvení a dva talíře těch perníčků synovci a ségře

IMG_4737

Slepice a kuřátka (minivykrajovátka za úděsných 15Kč/ks mám z farmářských trhů) vypadaj božsky, ne? Tenhle tác mi trval asi hodinu. Už jsem ho zdobila klasickými pytlíčkovejma tužkama, ta Tescoma tužka malovací je nepřesná a moc těžká.

IMG_4727

Barvy jsou z Tesca, pytlíček za asi 6 korun

 

MDŽ: svátek bojující za rovnoprávnost žen nebo komunistická propaganda?

Standardní

MDŽ neboli Mezinárodní den žen slavíme každoročně 8. března. Máme tenhle svátek spojený zejména s komunistickou propagandou, průvody, holubicemi, bonboniérami a povadlými karafiáty. Ale původ svátku žen je jinde. Dávno před tím, než se komunisti dostali k moci, 8.3. ženy připomínaly, že mají také svá práva. 

MDŽ se slaví už od začátku 20. století. Ženy chtěly upozornit na to, že nemají rovné podmínky v práci ani v politice. Že chtějí volební právo, chtějí rozhodovat o důležitých věcech a odstranit genderovou diskriminaci. S komunismem, budovatelskými verši a povadlými karafiáty to nemělo nic společného.

První mezinárodní sjezd  socialistických žen v boji za svá práva se konal v roce 1907 ve Stuttgartu. Sjelo se tam 60 delegátek z mnoha zemí. Ve světě se schylovalo k válce, byla krize a ženy cítily, že jsou ještě víc oslabené tím, že oproti mužům mají méně práv. Ženy bojovaly zejména o právo volební.

O rok později se sešly tisíce žen v New Yorku a pochodovaly městem. Už ale nedomonstrovaly jen za volební právo, chtěly mnohem víc. Zkrácenou pracovní dobu, zvýšení mezd, politická a hospodářská práva.

Den žen se ve světě slaví v různé dny, v USA poslední únorovou neděli, u nás je to 8. březen. Toto datum se v Evropě ustálilo po první světové válce. Oficiálně bylo MDŽ uznáno OSN až v Mezinárodním roce žen, což byl rok 1975. V tom roce jsem se narodila. A on to byl Mezinárodní rok žen… Symbolické.

Schválně, jestli od dětí dostanu nějaké úžasné hand made přáníčko

 

 

Meteorologické, astronomické a vegetační jaro

Standardní
obrazkyanimace.cz

Zdroj: obrazkyanimace.cz

Dnes začíná jaro. Meteorologické. Vegetační jaro už asi dávno je. Astronomické bude za 3 týdny. Máte v tom chaos? Každý rok publikuju tenhle jednoduchý článek, který vám ta jara snadno dešifruje.

1.METEOROLOGICKÉ JARO (určili ho meteorologové)

  • meteorologické jaro začíná každoročně 1. března a končí 31. května
  • jsou to přesně 3 měsíce kvůli meteorologům, aby měli jasně stanovené období  pro zpracovaní klimatických dat
  • jarními měsíci jsou březen, duben a květen.

2.ASTRONOMICKÉ JARO (určuje ho poloha Slunce a Země)

  • astronomické jaro u nás (na severní polokouli) začíná jarní rovnodenností, když je noc i den zhruba stejně dlouhej (12 hodin)
  • příchod astronomického jara se řídí polohou Slunce
  • kolísá mezi 19. – 21. březnem
    • 2016 – 20. březen – 5:30
    • 2017 – 20. březen – 11:28
    • 2018 – 20. březen – 17:15
    • 2019 – 20. březen – 22:58
    • 2020 – 20. březen – 4:49
  • u nás začíná jaro, na jižní polokouli zas podzim (astronomický)

3.VEGETAČNÍ JARO (určují ho denní teploty)

  • existuje i třetí jaro zvané vegetační jaro
  • je to období, které začíná dny, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad 5 °C, a končí dny, kdy přesáhnou 15 °C

Zas je tu jaro je tu, lidi šílí,
líbaj se jak o život navzájem.

Na jaře se začínaj prodlužovat dny a otepluje se. Na stromech se objevují pupeny, rostliny začínají klíčit a růst. Ptáci přilétají z teplých krajin, stavějí si hnízda a snášejí vejce. Zvířata si hledají partnery a přivádějí na svět mláďata. Pookřejou všichni, i my. A je vlastně celkem jedno, jaký z těch tří jar je.

Neslavím Svatého Valentýna ani Den velké tmy

Standardní

Svatý Valentýn, zdroj Wikipedia

Na Halloweena nevydlabávám dýni, neběhám v masce po ulici, na vánoce nevzývám Santu a na dům si nepřidělávám obří svítící soby, na Den díkůvzdání nepeču krocana, to všechno ať zůstane za velkou louží. To ale neznamená, že mě ty svátky nezajímají, jejich původ ráda znám a podělím se s vámi.

Na svatého Valentýna nečekám dárky, sladkosti ani květiny, protože lásku slavím na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Jsem totiž Češka a jsem na to hrdá, mám své kořeny, mám své zvyky, nepotřebuju přijímat cizí sváteční zvyky. Ale zajímá mě, jak který zvyky vznikly, a proč se ten který svátek začal slavit. Třeba zrovna Valentýn a jeho historie mě pobavil.

Svatý Valentýn a pakostničky

Svatý Valentýn toho podle legend stihl hodně, skoro to vypadá, že ve stejné době žili minimálně dva Valentýni později prohlášení za svaté. Určitě to ale byl původně urozený Říman, později kněz, biskup nebo tak něco. Žil v Římské říši ve 3. století po Kristu. Než se jeho jméno spojilo se zamilovanými, léčil zázračně pakostnici a padoucnici. To by mu asi ale světový věhlas nepřineslo. Neumím si představit, že by se 14. února, v den výročí jeho mučednické smrti, rozdávaly pakostničky, kartičky s vyobrazením lidí s pakostnicí. Holky ve škole by netrpělivě čekaly, kteří kluci jim pakostničky pošlou, a kdo na ně hodí bobek…

Valentýnky brejlovým písmem

Podle dalších legend uměl Valentýn navrátit zrak slepým. Když totiž seděl v base za svou víru, modlil se za obrácení na víru kde koho včetně svého soudce, který měl slepou dceru. Soudce v Boha nevěřil, ale navrhl Valentýnovi, že si jeho Boha vyzkouší, když prej vrátí slepé dceři zrak, uvěří v něj i on. A stalo se. Soudce Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Křesťané se radovali, pohani byli nasratí a zaútočili na soudcův dům. Valentýna pak vyvlekli z vězení a usekli mu hlavu mečem… Ale to ještě furt nebyla ta legenda, z týhle by se v den výročí jeho stětí mohl slavit jedině svátek všech slepých a dávaly by se Valentýnky s brejlovým písmem. A to taky není sexy.

Read the rest of this entry

Masopust čili maso-půst

Standardní
57-Zab (10)

Masopust 2016 v pražské Liboci v archeologickém parku

Dnes je masopustní úterý. Zítra popeleční středa. Masopust to jsou masky, veselí, sousedi se sejdou. Dneska už je masopust vlastně jen maškarní, ale i tak je to super, oživí to město. 

Něco z historie Masopustu

Karnevalové období zvané masopust se slaví od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy (každý rok jinak, letos 14.2.), vrcholem je tzv. masopustní úterý – den před popeleční středou (letos 13.2.). Masopust je svátkem hodování, během kterého se pořádně jedlo u nejchudších stejně tak jako u boháčů, protože pak přišel předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Na masopust se konaly tancovačky, chlastalo se, byly vepřové hody, mnohými městy i vesničkami kráčel průvod masek. Masopustní masky bývaly vždy stejné, každá něco znamenala a nějak se chovala. I tance o masopustu byly speciální a lišily se region od regionu. Vybírala se kořalka a dobrůtky, což se vše později konzumovalo v hospodě.

1

Masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“

Msminator (2)

Bertička v roce 2014 na vršovickým masopustu

Msminator (3)

Masopust ve Vršovicích v roce 2014

Msminator (1)

Medvěd z masopustu ve Vršovicích v roce 2014

A ještě pár zajímavostí na konec

  • masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“
  • jinak taky šibřinky, fašank, ostatky
  • písemné zprávy o masopustu existují již ze 13. století
  • církvi to bujaré veselí bývalo trnem v oku

My s dcerou na branickým Masopustu v roce 2013

18 tipů na vánoční dárky od zlatých československých ručiček

Standardní

Každý rok sem dávám své tipy na to, co můžete koupit sobě nebo dětem. S našimi retrohrami pod rodinnou značkou 4 Kavky (odkaz zde) jsme jezdili na trhy a potkáváme spoustu českých tvůrců. Tady je výběrovka toho, co sami už máme doma nebo milujeme na dálku.

1.Minimal waste od Mašrktka (odkaz zde)

Nakupujete bezobalově? Kamarádka Maškrtka kromě božích obalů na knihy nově nabízí i sadu na bezobalové nakupování. Mohu jen říct: ťuťuňuňu. Ale teda její obaly na knihy taky miluju, mám jich doma hromadu a bez nich se moje knížky cítí jako nahé… Kromě vymazlených a opravdu vysoce funkčních oblečků na vaši četbu dělá i super taštičky na klumprty i udělátka, sluchátka, peníze, cokoli.


2.Pikle z pytle a Kufříkov

Další tip jsou holky se značkou Pikle, kromě božích obytných kufříků nabízejí i malého hvězdáře. Prosvítíte lampičkou a svítí vám na stěně souhvězdí (odkaz zde). 3.Babičkářství

Letos mě uhranulo Babičkářství (odkaz zde). Vyrábějí boží věci pro seniory, koupila jsem u nich dárkové karty tchýni a tátovi. Je na nich třeba: budeš mi vyprávět, jak dlouho budeš chtít, půjdeme spolu do kina, uvařím ti večeři, půjdem do divadla apod. Je to víc než dárek, dáváte čas, pozornost a tolik potřebnou lásku. Na kartu si obdarovaný napíše datum a jméno od koho to chce splnit. Pak jsem koupila retrohru Jak to tenkrát bylo, na tu se moc těším, další dárky jsou tajné, aby obdarovaní byli překvapení:) 4.Em decor

Dalším tipem jsou látkové šperky od mé kamarádky Martiny, která tvoří pod značkou Em Handmade nebo-li Em decor (odkaz zde). Její věci jsou příjemné na těle, nekšrtí, neškrábou, nebouchají vás při skákání gumy, nemáte alergické reakce na kůži a jsou šik a nádherně doplní každý outfit.

 

5.Pop Pap (odkaz zde)

Holky s touto značkou letos začínají, ale jsou super. Milují papír a můžete si u nich koupit parádní knížky či balicí papíry. My máme pro děti na Ježíška knihu Pan Bartoš, listonoš a Behind nebo-li ZA, k této knize je i spešl červená lupa, díky níž děti vidí skrz obrázky další dimenzi.

Read the rest of this entry

Slepičí polívka (pro šestinedělky a poblijóny)

Standardní

Tak zas přišel čas uvařit kotel slepičí polívky. Tady je recept od mojí maminky, polívka boží. Jen bejvá problém sehnat slepici, třeba 10 obchodů jsem oběhla a nic. Teď mám jednoho řezníka v Modřanech a jezdím na jisto. Tahle polívka je mana pro nemocný, pro šestinedělky. Víte, jak mámám po porodu nejvíc touhle dobrotou prospějete? Když jí uvaříte kotel, přivezete, odevzdáte mezi dveřmi a zas vypadnete. Takhle to pár let šestinedělkám dělám a nemůžou si to vynachválit. Hlavní je, nenechat se přemluvit k návštěvě… Dát slepičí polívku a zmizet. No a můžu říct, že už mi to holky zlatý i vracej, to jsem byla párkrát nemocná a najednou přišla kamarádka s jídlem v hrncích, odevzdala a odešla. O takovým člověku s jistotou víte, že vás má fakt rád.

slepičí polívka (4)

Celer vařím v celku, vyplouvá na fotce na hladinu, děcka malý na něj mívaj alergii a osypou se po něm, když ho ale po uvaření vyhodím, osyp se nekoná, navíc já ho jíst nemusím, stačí mi tam ta chuť

slepičí polívka (3)

Tahle byla s mrkví a hráškem.

Slepičí polívka ala maminka paní maminátorový

  • na slepičí polívce je jedinej těžkej úkol: sehnat slepici, semtam ji mají v mrazácích velkejch obchodů, ale člověk po ní pátrává dlouho, takže když někde je, hned jednu beru a lupnu ji do mrazáku
  • ze starý slepice je prej nejlepší polívka, čím starší kus, tím dýl se vaří, já tu poslední velkou vařila v papiňáku 2,45 hod, což by v normálním hrnci bylo 2x tak dlouho…
  • čili doba vaření: papiňák až 2,45 hod, normální hrnec i 5,5 hod
  • má se rozmrazovat pomalu ve studené vodě, do které se přidává teplá, pak se má i vařit pomalu, aby byl vývar co nejlepší, bez drupků, ty vyndat po rozmražení

Read the rest of this entry

Mýtus Pepka námořníka

Standardní

csfd.czTo je tak, když někdo napíše špatně desetinnou čárku. Stalo se to v roce 1870, kdy jistý doktor E. von Wolf napsal a vydal práci, v níž měl špenát omylem přisouzeno desetkrát víc železa. Prostě při analýze špenátu a výpočtu obsahu železa v něm napsal blbě desetinnou čárku a jen díky téhle chybě vznikl Pepek námořník. 

V roce 1870 vznikla ta chybně napsaná čárka, vědcům ale trvalo 67 let, než si toho všimli. Až v roce 1937 škarohlídští Němci čárku posunuli a od té doby neměl špenát 30 mg železa, ale jen 3 mg. Jenže to už to nikoho nezajímalo.

Evropu zachvátila špenátová mánie. Ve 30. letech dvacátého století Disney nakreslil Pepka námořníka a jeho obří špenátové svaly, a desetinná čárka nikoho nezajímala.

Co je o špenátu pravdivé?

  • špenát není zvlášť dobrým zdrojem železa
  • obsahuje hodně betakarotenu, který ochrání naší pleť před škodlivým sluncem
  • obsahuje vitaminy A, B a C
  • na svalstvo ale nemá zázračné účinky jako u Pepka námořníka
  • je užitečným zdrojem kyseliny listové, která je doporučována těhotným ženám jako prevence rozštěpu páteře u dětí
  • pomáhá při vysokém krevním tlaku, při anémii a zácpě

eyj0exblijoiz2fzdhjvr3vpzguilcjpbwfnzulkijoimtkyiiwidgh1bwiiojb9

Mrkev je dobrá na oči: taky mýtus

Mýtus o mrkvi a skvělém zraku vznikl během druhé světové války. Na trhu byl nedostatek potravin, ale mrkve bylo dost. Britské královské letectvo používalo super tajný radar, díky kterému vidělo nepřítele i ve tmě. Veřejnosti to ale tajili. Jak ale vysvětlit to skvělé noční vidění? Nápad byl na světě. Může za to mrkev. Jejich piloti po ní vidí i ve tmě. Anglání ji začali konzumovat jak šílení. No a většina lidí téhle fámě věří dodnes. 

Tohle mě baví. Znáte ještě nějaké mýty, kterým věří lidstvo dodnes? Napište mi o nich.