Category Archives: Ostatní

Dcera si užila letní příměstský tábor s 60 hodinami angličtiny

Standardní

Dcera Bertička chodila v červenci týden na příměstský tábor s angličtinou v jazykovce Spěváček, mají po Praze 4 odnože. Dopolko mají děti program s rodilým mluvčím (za 5 dní celkem 20 hodin), odpo chodí na výlety (40 hodin prožitkové angličtiny v terénu). Když se to sečte, je to celkem 60 hodin angliny, což je super. Berta byla nadšená a krásně se rozmluvila.

Dcera s námi byla 2 x v USA a tam se vždy taky trochu rozmluvila, ale pár týdnů po návratu zase její angličtina zamrzla. Během týdne, kdy chodila na tenhle tábor, jsme ji slyšeli mluvit anglicky nejvíc. Naučila se víc slovíček než za dva roky angličtiny na základní škole. Možná i proto, že vše probíhalo formou hry, aktivit, dopoledne sice děcka bývala v učebnách, ale hned po obědě měli každý den bezvadný program. A k tomu se stále mluvilo anglicky.

V pondělí byla děcka v muzeu Lega, v úterý v pražské ZOO, ve středu na Vyšehradě, ve čtvrtek v Dinoparku tuším a v pátek v planetáriu. Super program a dítko toho zažilo… Vodila jsem ji tam ráno v půl 9  chodila pro ni večer v půl 6. Tábory probíhají celé léto a ještě berou děcka. Za nás palec nahoru a mohu vřele doporučit.

Hello

Dinopark

Na zmrzlince cestou z planetária

Bertička v planetáriu

A zas Bertička v planetáriu

Hravá výuka ji asi překvapila, mile:)

Učebny na Míráku

Znakování s miminky je jako pantomima

Standardní
beli-43Víte, že se můžete s vaším batoletem domluvit dávno předtím, než se naučí říkat první slova? Sama jsem s oběma svými dětmi znakovala a byla jsem proti jiným maminkám ve veliké výhodě. Zatímco ony na pláč svého potomka reagovaly řadou nabídek od dudlíku, pití, jídla, kapesníku, nejrůznějších hraček až po kontrolu plenek, mé děti moc neplakaly. Prostě mi zaznakovaly, co chtějí.
Celý článek, který jsem psala pro Babyweb.cz, najdete zde (odkaz zde)

Zoubková víla

Standardní
imagesDceři nedávno vypadl první zub, ze školky už věděla, že některým dětem za tyhle zoubky něco nosí víla, které se říká Zoubková nebo Zubnička. S manželem vždy řešíme, co dětem říkat v situacích, jako je tahle. Lhát, nebo říct pravdu? Zhodnotili jsme situaci jako neškodnou a rozhodli se tajně vyměnit zoubek za dárek od Zoubkové víly. Byli jsme na tu situaci dosti nepřipravení, protože zatímco dcera ze školky věděla, že jí za zub dá víla dárek, my jsme o ní nevěděli téměř nic. Vy na tom budete po přečtení tohoto článku líp.
Zbytek článku, který jsem psala pro Babyweb.cz, najdete zde (odkaz zde)

Jáchymkovy vejšplechty: hlášky našeho syna

Standardní
39-IMG_7100

Jáchym na čarodějnickém koncertu Kašpárka v rohlíku, 4/2015

U prvního děcka, dcery Berty, jsem si zapisovala její vejšplechty (odkaz zde), a protože to dělám dodnes a vždycky mě to zpětně pobaví, začala jsem to psát i synátorovi Jáchymovi.

2,5 roku

  • „sipy hají ee“ (nechci slipy na spaní)
  • „děda pušu ee“ (nechci dát pradědovi pusu- měl opary)
  • „já tuk“ (jsem kluk) Ty jsi fešák. „Ne, já tuk!“
  • „tam“ (ségra, vždy je poblíž, ukáže na ni a řekne „tam“)
  • „hajaja né“ (nechci jít spinkat)
  • „ty au?“ (bolí tě něco?)
  • „já au“ (zranil jsem se, mám zranění, něco mě bolí)
  • „Jášum“ (Jáchym)
  • „juku“ (ruku)
  • „bami“ (babička a maminka dohromady, to říkala Bertička upa stejně)
  • „mijuju mámu“ (miluju mámu)
  • „hají ty?“ (ležíš?)
  • „puša“ (pusa)
  • “ já ččč“ (chce se mi čůrat)
  • „já bobo“ (budu kakat)
  • „hami“ (jídlo)
  • „hami šušu“ (něco sladkého k jídlu)
  • „já hačí“ (sednu si, chci židli, nesu si židli)
  • „já ne hají“ (nechci jít spát)
  • „kojo“ (kolo)
  • „šipy au, šipy ne“ (tyhle slipy nechci, sou mi malý a tlačej)
  • „pi!“ (spi)
  • „dobrý, dobrý, velká dobrý“ (na moje první lívance)
  • „táta ne pyč!“ (nesmíš jít pryč)
  • „jibu ham“ (chci jíst bonbónky ve tvaru ryby, popř. jdeme nakrmit naší rybičku Betu bojovnici)
  • „já výš“ (chci nahoru)
  • „lika“ (lžička)
  • „já doju“ (chci dolu)
  • „jibo, tady máš ham, jiba hačí“ (mluvil na rybičku doma v akvárku, který jsme hodili jídlo, ale ona ležela na dně a nereagovala)
  • „a tady máš au“ (když bouchnul ségru)
  • „Elmo je výš, mami, Elmo je výš!“ (tím chtěl říct, že se mu nějak povedlo dát nahlas TV, ale protože zároveň objevil tlačítko MUTE, tak jsem nic neslyšela, pak mě vzal k TV a pustil MUTE a těsně před tím, než jsem ohluchla, jsem jeho větu konečně správně přeložila)
  • „mámá pí“ (máma spí)
  • „já šem Jášim tuk“ (já jsem Jáchym kluk, to slýcháme často, třeba mu řeknem, že je šikovnej a on rozčileně odpoví „Já Jášim tuk!“)
  • Jsi kočička nebo kocourek, Jáchymku? „Já holčičí mňau“
  • „Ty mňau ne, ty máma, mami“ (nehraj si na kočičku, ty jsi máma)
  • „nohy au, já íhahá“ (bolej mě nohy, už bych rači jel na koni)
  • „jego“ (lego)
  • „kuškuš“ (kus-kus)

3,5 roku

  • „umim, ale neci“
  • „hojčičí bajva“ (růžová)
  • „kučičí bajva“ (modrá, zelená)
  • „já dělám félky bobo“ (kakám velký hovínko)
  • Jáchyme, jednou vyrosteš, už nebudeš bydlet s náma, najdeš si holku a vezmeš si ji za ženu. Co tomu říkáš? „Já budu chudák.“
  • uletěl mu klobouk, vítr mu ho strhl z hlavy a odfouk nahoru: „vítr ho vzal a odletěl nahoru jako děda Ojda“ (pradědeček Oldřich měl nedávno pohřeb)
  • „nebíčko je až úplně nahoře, viď mami?“
  • „tam obrázek hauto“ (upozorňoval na obrázek auta ve výloze papírnictví)
  • chceš být Batman nebo Spiderman? „Chci být oba, cu být všechno“
  • „my se studíme“ (stydíme)
  • „voda se čávou“
  • „jobot“
  • „Tati, si blbej, potože si zamknutej. A to potom nedam tebe pusu.“ (manžel se sprchoval a byl zamčenej v koupelně a mladej za ním chtěl dovnitř)
  • „Budu jít s tebou“
  • „Nemůžu žít“ (když na něm ležela sestra a nemohl dýchat)
  • „Mami, už vím, jak jsem se dostal k tobě do bříška, tys mě spapala a já pak spadl dolů“

 

Jak jsem byla i s dětma v televizi (v reportáži „Víkendu“ o kojení)

Standardní

V úterý 26.května jsem byla s dětma v televizi. Bejvalá kolegyně z Novy Iva Velíšková točila pro pořad Víkend reportáž o kojení. Potřebovala neúspěšnou kojnou a to já jsem. Dvě děti a dvoje nekojení. Poprvé byla žízeň, ale nebylo mlíko, podruhý bylo mlíko, ale nebyla chuť pít. Vystoupila tam i naše porodní bába Bětka Samková.

Od 31:51 je ta reportáž o kojení se mnou a porodní bábou Bětkou z Beli centra (odkaz zde).

Od 36:04 jsem já a potomstvo. Nejlepší je dcera Bertička s čepicí Kašpárka v rohlíku na hlavě, jak rapuje: „máma mě nekojila, nekojila.“

Takhle jsme se s dětma doma připravili a čekali na tu televizi:)

Pořízeno aplikací Lumia Selfie

Pořízeno aplikací Lumia Selfie

 

Nemám ráda dokonalý matky

Standardní

Tohle jsem publikovala kdysi, kdysi, ale akutální je to furt, protože ženskejch, co se tvářej, že jsou dokonalý, je furt dost. Dneska už jim to moc nežeru. To byla furt lásečka, miminečko skvělý, pohodička a najednou rozchod, rozvod, von mě bil, nedával mi peníze, zahejbal mi. Na ty rádoby dokonalý mámy se už dneska dívám jinak.

Jak se pozná, že jste dobrej rodič? Že dítě nechcípne? Že je přebalený, čistý a vykoupaný? Nebo jako podle mnoha žen, že je napajcovaný tou nejdražší stoprocentně přírodní dětskou kosmetikou z dovozu? Že mám největší lékárnu na světě, která je plná všech těch baby pilulek a vodiček a kapiček? Že je prcek vohozenej podle poslední módy? Že má veškerá nepovinná očkování?

Nevím, jak se pozná dobrej rodič. Jestli vůbec taková kategorie je: dobrej a špatnej rodič. Spíš jsou asi takoví, kteří se snaží a dělají, co mohou, a pak jiní, kteří na to pečou. Jenže ani snaha vám nezaručí úspěch. Naši rodiče se taky snažili a přitom nadělali bot, že by jima vyplnili nejeden botník. Dneska mě baví, že existují moudré knihy, semináře, internetové poradny a člověk si prostě nemusí skoro nad ničím lámat hlavu sám.

Read the rest of this entry

Kmen matek

Standardní

Tento článek je původně z roku 2015, ale platí nejspíš stále…

Porodem vstoupíte do kmene matek. Každá matka i babička a snad i tetičky si myslej, že když někdo má dítě, okamžitě se z něj stává altruistický lidumil, který netouží po ničem jiném, než se od rána do večera vybavovat s cizími ženami o periodách, porodech, příkrmech a Teletubbies. Peklo.

Oslovují mě na ulicích, v MHD, obchodech, všude. A bohužel nejen to. Neustále mi někdo osahává dceru a dělá na ní takový to „ťuťuňuňujejdatošounožičky…“

Peklo. Jediná obrana je mezi lidma dítě skrývat do kočárku a ani očkem se po nikom nepodívat, jinak jim otevřete dálnici jejich „ťuťuňuňu“.

Nejhorší je to ale v ordinacích u doktorů. Teda tam je to ok, ale v čekárnách neunikne nikdo, i když mám malou v kočárku pod pláštěnkou a sama jsem otočená obličejem ke zdi a s černými brýlemi na očích, kult matek je schopen vám i poklepat na rameno a zeptat se „Kolipatomuje? Hojčička, co?“ a jste chycení bez možnosti úniku…

Tudleva jsem uvízla mezi dvěma kultomatkama v čekárně Vinohradský nemocnice, řešily kočárky, nemoci svých mimin, nemoci svých odrostlejších dětí, pindíky, uzdičky, fakt nechutný. A já mezi nima a nebylo úniku, před sebpou jsem měla kočár, vedle kultomatky.

Někdy to skousnu a nějak se zakecám, ale to mi ta kultomatka musí sedět co se vizáže a oblečení týče, odrůdu poznám i podle kočárku a oblečení fakánka. Sympatických hovoruhodných matek je málo, kultomatky převažují.

Nejhorší jsou „tchyně“, včera na mě mluvila jedna taková, smrděla cigárama příšerně, jenže moje Berta se na ní furt dívala, takže baba na ní i na mě posléze začala mluvit. Otřes. V čekárně u gynekoložky. Takže taky jsem se bála, co se dozvím… Ale nakonec to bylo jen to „Ťuťuňuňuabožínkutamákrásnývelikývočička.Potatínkovinebo pomamince? Pomamincnetakasipotatínkovi“ Někdy i dopovídám, ale to jen, když je chci odradit. „Tamáklásnýlůžovýdupacky, asiholčičkao?“ „Ne, ufon.“

Read the rest of this entry

Novočeština z „MIMÁČE“: muž (okoun, příťa, manža), žena (snažilka, bydlenka, těhulka)

Standardní

images„MIMÁČ“ čili mimibazar čili MMB

Jsou to stránky, kde se dá koupit a nakoupit kde co na děti (i dospělý), prodávaj se tu nový věci i z druhý ruky. Vznikla tu dost šílená komunita matek, která podle názoru mnoha českých mužů zvýšila v naší zemi rozvodovost. Baby probíraj totálně všechno, nic není tabu. Žijou jen svejma chlapama, jídlem a dětma, jejich blitím, bytím, oblečením, jídlem, každý nový slovo, který vymyslej, má společnýho jmenovatele. Je to píčovina. Nebo spíš píčovinka v jejich případě. Nebo píčovinečka.

Jak nesnáším česká pískoviště a obloukem se jim kvůli podobnejm monstrům vyhejbám, tak na MMB bych si teda taky s nikým stoprocentně nepokecala…

b76076899

„OTEPLOUCH“ je v řeči komunity na „MIMÁČI“ háčkovaný návlek na penis. Nechápu teda vůbec účel a už vůbec si nechci představovat, že bych v tomhle viděla někdy nějakýho chlapa. Už bych mu musela říkat veverko z Doby ledový…

Ale nahlíženo z dálky normálních mozků je to vlastně úsměvný, třeba ženy jsou rozděleny takto:

  • bydlenka: ta už má uloveno a zvelebuje společný byt
  • snažilka: žena, která se snaží otěhotnět
  • prvosnažilka: žena, která se poprvé snaží otěhotnět
  • rybilka: žena, které stačí být bezdětnou milenkou muže, který si ji nikdy nevezme
  • hobylka, hobytka: žena s koníčky, hobby (již na češtině 2.0)
  • hubnulka: žena na dietě (již na češtině 2.0)
  • mamynka: žena, která je posedlá mateřstvím a je jí u prdele správný češtin
  • písalka: žena s nutkavou potřebou vše detailně popisovat
  • soutěžilka: žena, která ráda v čemkoli soutěží
  • těhulka, těhu: těhotná žena (již na češtině 2.0)
  • tvořilka: žena, která ráda něco tvoří
  • vařilka: žena, která „vaří“

Samců je taky několik druhů:

  • okoun: muž, který má výhradně přítelkyně a výhradně mladší 20ti let a jedině bezdětné
  • příťa: přítel, budoucí manžel
  • manža: manžel

Potomci se nazývají také mnoha způsoby:

  • jednovajky: jednovaječná dvojčata
  • mimiňáček, mimísek, mímo: mimino
  • špendlíček: předčasně narozené dítě

Read the rest of this entry

Bertiččiny vejšplechty: hlášky naší dcery

Standardní
Výběr (13)

Na masopustu u ségry ve Vršovicích

Tenhle článeček pravidelně aktualizuju, protože naše úžasný dítko perlí neustále. Už mám systém a píšu si to sama sobě do smsek, takže pak vše díky chytrýmu mobilu v pohodě najdu na jedný hromadě. Poslední doplnění proběhlo 8.1.2015

Myslím, že tyhle národní poklady by si měla zapisovat každá máma či táta. Jinak bychom přišli o perly jako: „Já mám bráchu moc ráda, budu ho kopat moc opatrně“ nebo slova „bráchym“ (brácha Jáchym), „bami“ (když oslovuje babičku i maminku zároveň), „Socha zpodoby“ (Socha svobody), „mrakomraky“ (mrakodrapy) a jiné.

Bertiččin slovníček  2,5 roku

  • „mouka“ (moucha)
  • „jebák“ (jeřáb)
  • „poňóc“ (pomoc)
  • „trumpička“ (trumpetka)
  • „bráchym“ (brácha Jáchym)
  • „bléky“ (léky, které jsou ble)
  • „plákám“ (pláču)
  • „velké oko“ (lupa)
  • „portě“ (porsche)
  • „kočoláda“
  • situace: bratr ležel na zemi, Berta po něm vykopla, vynadala jsem jí, plakala a pak to shrnula: „Já mám bráchu moc ráda, budu ho kopat moc opatrně“
  • „Tady budu stojit“
  • když ji tlumím telku, říká: „Chci to veliké“ (veliké zaměňuje s hlasité)
  • „baminko, bami, mabi“ (když oslovuje babičku i maminku zároveň)
  • „Já budu jít s babkou“ (půjdu s babičkou)
  • její svátek jsme chtěli oslavit pohárem v cukrárně, těšila se na to a říkala: „Já už chci jméno“
IMG_0146-1

To sou oči…

Co je to mořská šelma nebo pirátský ok? Co všechno se dá snědnout, najdnout, vezmout?

3 roky

  • „mořské šelmy“ (třeba žralok)
  • vysvětlovala jsem nějakou pohádku, že jako holka se zabouchla do prince, a ona pak smutně říkala: „Ten princ se bouchnul“
  • „Tys to celý snědnul“
  • „Táta mě nenajdnul“
  • „Můžu si to vezmout?“
  • když jsem nabízela rohlík, říkala, že chce „předku“, nechtěla totiž patku
  • „Až budu mladá, tak budu člověkem. Teď jsem ještě holčička.“
  • situace: říkala jsem jí, aby dala bráškovi kousnout koláče: „Ale, mami, on by to jedl“
  • od ledna furt na všechno říkala, že to udělá až na jaře, i na čištění zubů: „Až na jaře, mami“
  • „Aby se piráti nebojili“
  • „Mám ruky“
  • „To tričko nejde nandat, to mě nakrklo“
  • „Piráti maj klobouk a ok“ (pásku přes oko)

Read the rest of this entry

Zabili Ježíška, parchanti!

Standardní
IMG1652

Takhle andělsky vypadám v letošním kostýmu pro MŠ, ale budu dělat čerta

Tohle zamyšlení nad Mikulášem a Ježíškem jsem psala loni, ale hodí se to i letos. Jak to máte s lhaním či nelhaním dětem vy? A kdy jste jim řekli pravdu? Nebo vše odhalily samy? V kolika letech?

Taky si každej rok lámete hlavu s tím, co říkat dětem o Ježíškovi a Mikuláši, Santovi a jiných postavách? Většina Čechů nevěří v Boha, nechodí do kostela, ale Ježíška i Mikuláše si nechávají, protože ho sami v dětství milovali. Bůh ví… Teda Bůh? Žádná příručka pro ateistické rodiče, co říkat o prosincových svátcích dětem, neexistuje.

My s mužem se taky ještě neshodli a už to letos musíme řešit, protože Bertě budou 3 a už se nějak k Ježíškovi a Mikuláši musíme postavit. My jsme pro to, aby naše děti věděly, že je to pohádka, na kterou rádi věříme, ale nechceme jim to vnucovat jako dogma. Ale fakt nevíme… Mikuláš se blíží a už jen přípravy na 5.prosince vyvolávají málem mezinárodní konflikty…

Ve školce, kam Berta chodí, budu dělat s kamarádama Mikuláše. No a během příprav logicky řeším kostýmy, jak mám bejt drsnej čert nebo ne, kdo mi půjčí berlu, co má anděl mít na nohách apod. Ve školce mě varovali, že čert nesmí bejt moc hustej, protože jim pak děti koktaj… Za to už si chystaj dlouhý seznamy o dětech, který zloběj, a který mám postrašit. Čerti jsou jako dětská brzda v případě, kdy rodiče výchovně selžou. Znám lidi, co Mikuláše a čerta využívají ke strašení každej rok, a prej jen peklo zabírá na jejich nepořádníka, zlobidlo, mlátiče, špindíru… Čertům se odevzdávaj dudlíky, čertem se vyhrožuje ještě dlouho po tom, co sleze poslední sníh…

Read the rest of this entry