Tip na výlet s malými dětmi: 4km po rovině podél Sázavy

Správná Maminátorka vypadá na výletě s oběma dětmi trochu jako terorista, pas ověšený, na zádech vejbava, před sebou kárka s potomky. Když děcka šlapou po svejch, vše jsem vozila v kočárku. Dabláč Phil and Teds miluju, vejdou si nám tam furt i ti naši klacci, 5 a skoro 3 roky…

OBSAH:

Vemte mrkvičku a vyražte za nutriema
Zlatý kaňon a těžba zlata
O Zlatém kaňonu se zpívá v „Babičce Mary“
Když kočárek, jedině s nafukovacími koly
Pivo sem!
Most u REMAGENU
Posázavská stezka
Posázavský pacifik

Tak přidávám tip na vejlet s dětmi. Pro Pražáky a okolní. Po Posázavské stezce z Pikovic do Davle, jsou to asi 4 km po červený turistický značce, furt se jde po rovině a kolem řeky Sázavy. No a tam i zpátky se jede vlakem a to děti milujou. My jeli ze stanice Praha Braník.

Děcka do šesti let tuším jezděj zadara, ale jízdenky prej stejně musej mít, ale tyhle krásný, barevný si děti nosily rády

Manžel musel pracovat, tak jsme vyrazili s dětmi, tchýní a mejma rodičema. I když byla zima, chvíli pršelo, funěl slušnej vítr, stejně jsme si to moc užili. Ráno jsem Hamletovsky váhala, zda vzít či nevzít kočárek, toť otázka. Máme už celkem velký kusy: 2 a 5 let. Ale stejně, když přijde únava, tak kočárek zachrání přiblížení domů. Mladej poo ještě spává, to taky bez kočárku provedu těžko… Tak jsem si odpověděla „VZÍT“ a vzala jsem náš dabláč Phil and Teds Sport s sebou. Pokud někdo neznáte a líbí se vám, mrkněte na Maminátoru na celej seriál o tomhle zázraku (okdaz zde).

Nutrie v Sázavě jsou teda obří… Upa jsme se pak i báli, když jich vylezlo přes 10

Maj prej nejrači mrkev, takže když byste na tenhle vejlet vyrazili, mrkvičku s sebou. Nutrie vypadaly, že by se nechaly krmit z ruky.

1.Vemte mrkvičku a vyražte za nutriema

Na jednom místě jsme viděli asi desítku nutrií, byly dost veliký a vůbec se nás nebály, asi je tam lidi krměj.

2.Zlatý kaňon a těžba zlata

Kromě nutrií tu byla i další atrakce, i když nebejt táty a přípravy před vejletem, nevěděla bych to. Těžilo se tu zlato. Hlavně mezi Kamenným Přívozem a Pikovicemi jen pár kilometrů před soutokem Sázavy a Vltavy je mnoho zlatokopeckých stop. Já bych si jich nevšimla, ale upozornil mě na ně táta. Já bych myslela, že je to jen nějaká zarostlá díra.

Zezdola z cesty u řeky to vypadala jako zarostlá díra, nahoře jak vstup do pyramidy

Skalnatému údolí mezi Pikovicemi a Kamenným přívozem se kvůli těžbě zlata říká Zlatý kaňon.

3.O Zlatém kaňonu se zpívá v Babičce

Pikovická rýžoviště zlata
čeří se v příboji Sázavy.
Ale za to krčmářova chata
křepčí rykem chlapské zábavy.

…

Mary, babička Mary.
Dva kolťáky za pasem,
nad hlavou točí lasem.
Stoletá Mary, babička Mary,
ta zkrotí křepce hřebce,
ať chce, či nechce.

Maminátorka s ratolestmi u řeky Sázavy, za náma je vidět slavný kopec Medník

4.Když kočárek, jedině s nafukovacími koly

S golfkama bych to nedala, u řeky je to často samej šutr, takže nafukovací kolečka s sebou. Jeden úsek těsně před Davlí byl děsně zabahněnej, ale hned vedle za chatkama byla normální silnička, tak jsme šli kus po ní. Děcka většinu ušla pešo, vezla se až na konci před Davlí.

Velká část tý cesty byla po takovýchto šutrech, takže s golfkama by to bylo moc hrkavý a nedalo by se jet

Posázavskou stezku vybudoval Klub českých turistů v letech 1914–1924

5.Pivo sem!

Pikovice- Davle 4 km

Těšili jsme se na točený a v Davli jsme se dočkali. Chtěli jsme i pojíst a v nádražní restauraci, u který červená stezka vyústila, ale nemaj tam hotovky a kouří se tam. Tak jsme šli přes pěší most přes řeku do hotelu. Mají tam hotovky, paní je moc milá, jídlo laciné a dobré. Je tu obří akvárko s rybama, pro děcka hezká podívaná. Servírka byla ochotná a pustila nás tam přes dvůr, ať nemusíme kočár tahat po schodech. Točila Plzeň.

Nejbližší zpáteční vlak do Braníka ale měl jet až za dvě hodiny. Přímo před tím hotelem jezdí busy na Smíchov, ale autobusem jsme si ten hezkej vejlet nakonec nezkazili. Já uspala mladýho v dabláči a šli jsme na další pivka na nádraží.

6. Most u REMAGENU

Nádražní hospoda v Davli se jmenuje Remagen, podle filmu Most přes Remagen, který se točil opodál na tom pěším mostě, po kterým jsme šli na druhej břeh.

7.Posázavská stezka

Historie Posázavský stezky

celá oblast kolem PS je spojená s klasickým trampingem, o Medníku se zmiňuje Jan Werich v písni Babička Mary, patrně proto, že Jiří Voskovec měl nedaleko od Pikovic rekreační chatu, o týhle oblasti zpívají taky bratři Nedvědovi
jsou tu i tzv „orlí hnízda“, chatky ve strmých kopcích, k mnoha z nich se dá dostat jen po vodě a pak krpálem nahoru
většina chatek pamatuje počátky trampingu z 20.let 20.století
chaty z dolního Posázaví jsou němými svědky doby, kdy lidé houfně utíkali každý víkend a o všech prázdninách do přírody, kdo neměl auto, dojel sem „Posázavským pacifikem“

8.Posázavský pacifik

Posázavskej pacifik je starej vlak, takže kočárky se tam moc nevejdou, myslím leda složený, zato my jeli normálním soudobým osobákem (dvoupatrákem) a tam se vejde kočárků mnoho a dá se téměř bezbariérově nastoupit

byl zrpovozněný již na přelomu 19. a 20. století
za 2.světové války nejezdil, protože v tunelech si Němci udělali sklady techniky, na levém břehu Sázavy měli výcvikový tábor jednotky SS
jedna z nejzajímavějších českých železnic
v jízdním řádu má číslo 210
vede z Prahy do Čerčan, prostřední část prochází nad sázavským kaňonem
mezi zastávkou Pikovicemi a Jílovým je nejkrásnější výhled z vlaku
je tu hodně tunelů
jede se i přes krásnej vysokej kamennej viadukt
jezdí určitě z Braníka a z mnoha dalších stanic, po válce prej byl tramping a chatičky tak v kurzu, že Branické nádraží praskalo ve švech a každej víkend se tu musely posilovat spoje, trampové jezdívali i na střeše vlaku jako někde v Indii

Naše trasa, vlakem do Pikovic, odtud pěšky podél Sázavy na její soutok s Vltavou do Davle a z Davle zas vlakem do Braníka dom

Pro velký úspěch jsem ve čtvrtek na stejnej vejlet vyrazila zas, tentokrát v opačném poměru 4:2 (děti versus dospělí), takže to bylo náročnější, ale bylo krásně. Jela kámoška Jana a 2 z jejích 3 dětí.