Masopust čili maso-půst

Masopust 2016 v pražské Liboci v archeologickém parku

Začíná masopust, ke kterému patří masky a veselí, setkání sousedů. Dneska už je masopust vlastně jen maškarní, ale i tak je to super, oživí to město. Jak tenhle svátek vznikl a proč se mu říká masopust? 

• Tučný čtvrtek 28. února 2019 (tzv „tučňák“ je před Popeleční středou, začíná příprava před Masopustní nedělí, hodně se jí a pije, abyste byli celý rok při síle)
• Masopustní neděle 3. března 2019 (říkalo se jí tak „taneční neděle“, protože lidi chodili tancovat, v Praze pořádali boháči v 18. století dokonce masopustní plesy, kterým se říkalo „reduty“)
• Masopustní úterý 5. března 2019 (tzv „maškarní úterý“ s průvody masek bylo vyvrcholením masopustu)
• Popeleční středa 6. března 2019 (tzv. „škaredá středa“ je hned po maškarním úterku, začíná půst)

Něco z historie Masopustu

Ačkoli nejde o církevní svátek, termín masopustu se určuje podle data Velikonoc. Karnevalové období zvané masopust se slaví od Tří králů (6.1.) do Popeleční středy (každý rok jinak, letos 6.3.2019), vrcholem je tzv. masopustní úterý – den před popeleční středou (letos 5.3.2019). Masopust je svátkem hodování, během kterého se pořádně jedlo u nejchudších stejně tak jako u boháčů, protože pak přišel předvelikonoční čtyřicetidenní půst.

Na masopust se konaly tancovačky, chlastalo se, byly vepřové hody, mnohými městy i vesničkami kráčel průvod masek. Masopustní masky bývaly vždy stejné, každá něco znamenala a nějak se chovala. I tance o masopustu byly speciální a lišily se region od regionu. Vybírala se kořalka a dobrůtky, což se vše později konzumovalo v hospodě.

Masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“

Bertička v roce 2014 na vršovickým masopustu

Masopust ve Vršovicích v roce 2014

Medvěd z masopustu ve Vršovicích v roce 2014

A ještě pár zajímavostí na konec

• masopust či karneval podle italského CARNEVALE čili „maso pryč“
• jinak taky šibřinky, fašank, ostatky
• písemné zprávy o masopustu existují již ze 13. století
• církvi to bujaré veselí bývalo trnem v oku

My s dcerou na branickým Masopustu v roce 2013

Neslavím Svatého Valentýna ani Den velké tmy

Svatý Valentýn, zdroj Wikipedia

Na Halloweena nevydlabávám dýni, neběhám v masce po ulici, na vánoce nevzývám Santu a na dům si nepřidělávám obří svítící soby, na Den díkůvzdání nepeču krocana, to všechno ať zůstane za velkou louží. To ale neznamená, že mě ty svátky nezajímají, jejich původ ráda znám a podělím se s vámi.

Na svatého Valentýna nečekám dárky, sladkosti ani květiny, protože lásku slavím na 1. máje pod rozkvetlou třešní. Jsem totiž Češka a jsem na to hrdá, mám své kořeny, mám své zvyky, nepotřebuju přijímat cizí sváteční zvyky. Ale zajímá mě, jak který zvyky vznikly, a proč se ten který svátek začal slavit. Třeba zrovna Valentýn a jeho historie mě pobavil.

Svatý Valentýn a pakostničky

Svatý Valentýn toho podle legend stihl hodně, skoro to vypadá, že ve stejné době žili minimálně dva Valentýni později prohlášení za svaté. Určitě to ale byl původně urozený Říman, později kněz, biskup nebo tak něco. Žil v Římské říši ve 3. století po Kristu. Než se jeho jméno spojilo se zamilovanými, léčil zázračně pakostnici a padoucnici. To by mu asi ale světový věhlas nepřineslo. Neumím si představit, že by se 14. února, v den výročí jeho mučednické smrti, rozdávaly pakostničky, kartičky s vyobrazením lidí s pakostnicí. Holky ve škole by netrpělivě čekaly, kteří kluci jim pakostničky pošlou, a kdo na ně hodí bobek…

Valentýnky brejlovým písmem

Podle dalších legend uměl Valentýn navrátit zrak slepým. Když totiž seděl v base za svou víru, modlil se za obrácení na víru kde koho včetně svého soudce, který měl slepou dceru. Soudce v Boha nevěřil, ale navrhl Valentýnovi, že si jeho Boha vyzkouší, když prej vrátí slepé dceři zrak, uvěří v něj i on. A stalo se. Soudce Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Křesťané se radovali, pohani byli nasratí a zaútočili na soudcův dům. Valentýna pak vyvlekli z vězení a usekli mu hlavu mečem… Ale to ještě furt nebyla ta legenda, z týhle by se v den výročí jeho stětí mohl slavit jedině svátek všech slepých a dávaly by se Valentýnky s brejlovým písmem. A to taky není sexy.

Svatá Lucie: vydloubla si oči kvůli Bohu

13.12. má svátek Lucie. Svatá Lucie žila ve třetím století v Itálii, tehdy bylo křesťanství hřích, ale ona se cítila prostoupena duchem svatým a rozhodla se mu zasvětit majetek, své tělo i život. To nakrklo všechny kolem. Co s ní bylo dál? A proč ji dodnes oslavujeme?

Pocházela ze vznešené a bohaté rodiny, ale nic to pro ni neznamenalo. Majetek rozdala, rodinu to rozlítilo. Našli jí bohatého starého ženicha, aby se vdala a dala pokoj. Ženich se zamiloval do jejích krásných očí, ale ona se za něj nechtěla vdát. A tak si ty krásné oči vydloubla a poslala mu je v misce. V noci se stal zázrak a panenka Marie jí znovu oči přičarovala do očních důlků.

Její zklamaný ženich ji udal, že je křesťanka, a byla odsouzena k tomu stát se nevěstkou ve veřejném domě. Ale když ji tam otec chtěl odvézt, ani s ní nehnul. Lucie stála na místě a ani pár volů, které tam přivedli, s ní nehnuli. A tak jí otec nakonec nechal zavraždit strážemi, kteří jí podřízli hrdlo mečem. Pro katolíky a protestanty se stala svatou. Pro Boha trpěla a i zemřela. V roce 304. 

Lucky obcházely na svátek svaté Lucie stodoly a kontrolovaly pořádek a to, zda ženy nepracují. To bylo tehdy zakázané.

Lidové tradice

V předvečer svátku svaté Lucie chodily po vesnicích tzv. Lucky v bílých řízách a se zakrytými obličeji, buď přes ně měly bílou látku nebo zobák. Lucky kontrolovaly, zda mají lidé doma pořádek, a zda ženy nepracují. Nesmělo se prát prádlo, drát peří či tkát. To by vám rozzlobená Lucie hodila do světnice hromadu prázdných vřeten, která žena musela okamžitě napříst. 

Lucie chránila ženy, aby se neupracovaly. A děti, aby se v době adventu nepřejídaly, jinak by jim Lucie nožem, který také nosívala u sebe, rozpárala břicho a nacpala ho kroupami. Lucie je ochránkyně přadlen, švadlen, nevidomých a slabozrakých, kočích, sklenářů a brousířů.

Lucky nosily nože na děti, které se o adventu přejídaly. Těm pak měly chtít rozpárat břicho a naplnit ho kroupami.

Za svého života chodívala do dolů mužům donést jídlo a pití a aby viděla na cestu, dávala si na hlavu jakousi korunu se zapálenými svícemi. Právě tak se nyní v kostelích při bohoslužbách za svatou Lucii Lucie zpodobňuje. 

Lidé také věřili, že je svatá Lucie ochrání před čarodějnicemi, v některých krajích proto od svátku svaté Lucie až do Vánoc sbírali denně jedno poleno a pak tím dřívím o Vánocích zatopili. Pranostika LUCIE NOCI UPIJE, ALE DNE NEPŘIDÁ už dávno neplatí, tato pranostika totiž pochází ze 16.století, z doby před přechodem z juliánského na gregoriánský kalendář, tehdy měla Lucie svátek na zimní slunovrat. Teď je to dřív.

Lucie, noci upije, ale dnes nepřidá

Proč se tohle říká, vysvětlují na webu o českých tradicích: „Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den, ale okolo svátku svaté Lucie se čas západu slunce zastaví a slunce začíná zapadat později, jenže i východ slunce je den ode dne později, čili noc se jako by krátí, ale den se neprodlužuje. “

Zdroj: https://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/sv.-lucie

Moje vlastní videonávody na zdobení, polevu a kde co kolem pečení perníčků

Dneska začíná adventní čas, tak jsem zapálila první svíčku na mojí chaloupce, ani tahle se mi nepovedla moc, s chaloupkama je to složitý a už 6 let se s níma trápím…

Když jsem ještě nepodnikala, pekla jsem, vyráběla si věnce, vařila, tvořila. tady jsou má prastará videa, ve kterých ukazuju, jak se dělají perníčky, poleva na ně a tak. Jedno polevový video má 70 000 shlůédnutí, na což me upozornil až můj synovec:) Takže to asi pomáhá a to je dobře. Proto jsem to kdysi točila.

Celý seriál o perníčcích:

• Vánoce z perníku 1.díl: Recept na perníčky, polevu a návod, jak na to (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 2.díl: Jak si udělat adventní věnec z perníku (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 3.díl: Moje zkušenosti s adventním perníčkováním (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 4.díl: Recept na „hned měkké“ perníčky a poznatky z kurzu (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 5.díl: Poprvé zkouším barevné perníčky (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 6.díl: Jak si udělat perníkovou chaloupku (odkaz zde)
• Moje vlastní videonávody na zdobení, polevu a kde co kolem pečení perníčků (odkaz zde)
• Velikonoce z perníku (odkaz zde)

VIDEOnávody, jak na to při pečení a zdobení vánočních perníčků

Jak si udělat domácí polevu za necelých 5 minut:

Návod od Tescomy, jak si udělat adventní svícen z okrajovátek, co jsem si koupila i já (odkaz zde)

Jak si udělat lentilkový rybí adventní kalendář a porodní vtipy navíc:

Do čeho dát polevu, aby se vám tím dobře zdobily perníčky, a vyšívané a roztahované zdobení perníčků:

No a tohle teda rozhodně není moje, ale je to božíííí. K tomu bych se někdy chtěla dopracovat:) Fakt krása. Tím se jen kochám.

Perníčky s láskou pečené: o historii perníkářství

Celý seriál o perníčcích:

• Vánoce z perníku 1.díl: Recept na perníčky, polevu a návod, jak na to (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 2.díl: Jak si udělat adventní věnec z perníku (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 3.díl: Moje zkušenosti s adventním perníčkováním (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 4.díl: Recept na „hned měkké“ perníčky a poznatky z kurzu (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 5.díl: Poprvé zkouším barevné perníčky (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 6.díl: Jak si udělat perníkovou chaloupku (odkaz zde)
• Moje vlastní videonávody na zdobení, polevu a kde co kolem pečení perníčků (odkaz zde)
• Velikonoce z perníku (odkaz zde)
• Perníčky s láskou pečené: o historii perníkářství (odkaz zde)

Knížku Perníčky s láskou pečené jsem si schválně koupila ještě pár týdnů před letošní první adventní nedělí, abych mohla hned aplikovat případná moudra. No a podařilo se. Dočetla jsem se totiž, že těsto se může nechat uležet v lednici či chladu i týdny, a že se pak líp zpracovává. Čili brzy se do něj pustím a nechám ho v lednici do příštího týdne. To ale rozhodně není jediná zajímavost o perníčcích. Tady je jich celá hromada.

U každý odborný knížky si vypisuju poznámky

OBSAH:

1. HISTORIE PERNÍKŮ VE SVĚTĚ
2. HISTORIE PERNÍKŮ U NÁS
3. KDO A CO DALO PERNÍKU JMÉNO
4. ZAJÍMAVOSTI O PERNÍKU
5. CO JSOU ŠTRAMBERSKÉ UŠI?
6. PERNÍKOVÝ VRKOČ
7. CO TO JE PUMPRNIKL?
8. PARDUBICE NEMĚLY MED

HISTORIE PERNÍKŮ VE SVĚTĚ

• z mouky oslazené medem lidé pekli už v pravěku, i ve starém Egyptě i starém Římě, odkud jsou asi skuteční předchůdci dnešních perníčků – medové koláčky ze saturnálií (římské oslavy slunovratu)

HISTORIE PERNÍKŮ U NÁS

První primitivní úly, prostě jen odřízlej kus stromu, kde včely žili. Říkalo se jim „kláty“.

v 11. a 12. století byly v Praze medové trhy

• Karel IV. už v roce 1350 nechal chránit „brtní lesy“, lesy, kde obývaly včely dutiny stromů, v těchto lesích se nesmělo těžit, díky chytrému králi se od 13. století rozvíjelo pernikářství
• „brtníci“, lidi, kteří dobívali v „brtních lesích“ med, byly všeobecně uznávaní a ve vsi si jich všichni považovali, ale pořád pobíhat po lesích a sbírat med v dutinách stromů či ve skalních výklencích bylo příliš namáhavé, tak si nakonec přenesli včely ke svým obydlím, nejdřív jen vysekali části stromu, kde byly včely
• a tak se z brtníků stali včelaři
• i Marie Terezie byla prozíravá a věděla, jak jsou včely důležité pro veškerou úrodu, a tak osvobodila včelaře od daní
• marcipán (cukrová hmota) se k nám dostal za křižáckých výprav, byl považován za velice vzácný dezert a užívala si ho jen šlechta, až po objevení Ameriky a s příjezdem cukrové třtiny potažmo cukru do Evropy, byl najednou i marcipán dostupný všem
• 1355: první dochovaná zpráva o prodeji perníčků u nás (prodávali se v Turnově jako vzácná lahůdka)
• pražští pekaři, tzv. „caletníci“ pekli tzv. „caletky“, placky slazené medem, společně s ostatními pekaři se soustředili kolem Staromáku, nejvíc krámků ovšem bylo v ulici, která po perníkářích a caletnících dostala v roce 1348 jméno „Caletná“ (dnešní Celetná)

 

Placky slazené medem zvané „caletky“

• to, co celá staletí dobře fungovalo, začalo koncem 19. století upadat, protože perníkářské řemeslo splynulo s cukrářským, perníčky už nebyly tak in, frčela čokoláda a další cukrářské novinky, mistrů perníkářů ubývalo
• cukráři si zjednodušovali práci tak, že na perníky začali lepit barvotiskové obrázky (od roku 1860) a kolem je jen dozdobili tlustou cukrovou polevou, takovýmito veledíly poctiví perníkáři hluboce opovrhovali (dnes jsou originální obrázky na perníky vzácné a sběratelé jdou po nich)

Barvotiskové obrázky na perníčcích

Vánoce z perníku 1.díl: Recept na perníčky, návod, jak na to

Bylo mi asi 22, když mě je jedna kamarádka z Jihlavy naučila (díky Dášeňko). Od té doby jsme na jejich výrobě nic zásadního nezměnila. 16 let, co je peču, vždy dělám pro každou důležitou osobu v rodině jeden perníkovej talíř a sadu perníčků.

Advent se blíží a mé články o perníčcích a jak si je vyrobit a krásně nazdobit, jsou zase in. Léta jsem to sepisovala a vylaďovala a budu moc ráda, když vám to stejně jako každý rok touhle dobou poslouží. 

Celý seriál o perníčcích:

• Vánoce z perníku 1.díl: Recept na perníčky, polevu a návod, jak na to (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 2.díl: Jak si udělat adventní věnec z perníku (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 3.díl: Moje zkušenosti s adventním perníčkováním (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 4.díl: Recept na „hned měkké“ perníčky a poznatky z kurzu (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 5.díl: Poprvé zkouším barevné perníčky (odkaz zde)
• Vánoce z perníku 6.díl: Jak si udělat perníkovou chaloupku (odkaz zde)
• Moje vlastní videonávody na zdobení, polevu a kde co kolem pečení perníčků (odkaz zde)
• Velikonoce z perníku (odkaz zde)

OBSAH:

1. RECEPT NA TVRDŠÍ PERNÍČKY
2. NÁVOD
3. TALÍŘ
4. MALOVÁNÍ POLEVOU

O vánocích někdo prchá na hory (viď L.P.?) nebo k moři, jiní jsou nejrači v hospodě u piva, většina z nás ale chce tu jolku, dárečky, kapříka s brsalátem, koledy a cukroví. Obdivuju všechny baby, co dělají mnoho druhů cukroví, já umím jen perníčky. Ale vlastně jsou tak epesní, že stačej, a nadělám s nima tolik parády, že se nikdo nepozastavuje nad tím, že ve čtyřiceti nic jinýho neumím.

16 let peču podle receptu na tvrdší perníčky, které ale změknou po pár dnech pod utěrkou (což jsme se naučila až letos, jinak byly tvrdší…), dělají se z nich dobře i větší záležitosti jako ty talíře či 3D chaloupky, protože jak jsou tvrdý, dobře držej. Přidám pak ale i druhej recept, kterej znám z kurzu zdobení perníčků. Je na „hned měkký“ perníčky, těsto se hodí pro menší tvary.

Moje loňský výtvory

RECEPT na tvrdší perníčky: Jednomužná porce (pro jednu rodinu)

• 400 g hl.mouky (já mám nejrači „babiččinu“, mají ji třeba v Tescu)
• 120 g medu (nikdy nepoužívám kupovanej z obchodu, ten bejvá hnusnej a perníčky pak taky)
• 160 g cukr moučky
• 60 g tuku (Visa, Smetol, máslo, Hera)
• 2 vejce
• 1 kávová lžíčka koření (skořice, hřebíček, anýz), někdo si kupuje hotový koření (dobré je od Vitany), ale já to kvůli vůni miluju drcený v hmoždíři
• kůza z ½ citrónu
• 1 lžička sody bikarbony

Moje zdobení, nejhezčí jsou ty kuličky, přidělávám je pinzetou hned po nanesení polevy, jinak poleva ztvrdne a kulička už do ní nejde dát, je to piplačka, ale blejskání vánoční pak stojí za to

Jak si vyrobit vlastní adventní věnec a kdy tahle tradice vznikla

Na tomhle mým věnci byly nejdražší ty obří svíčky, jedna stála snad 80 Kč, velkej korpus asi 200 Kč (takže základ stál 520 Kč) , zbytek už stál pakatel, lampionky mám od našich, růžičky od muže, ovoce stálo pár korun, usušila jsem si ho doma v sušičce. Chyba je, že jsem pod těma velkejma svíčkama neměla ty kalíšky, nesehnala jsem tak velký, ale to je nebezpečný kvůli požáru. Ale byl boží a koupila si ho kámoška Andrea.

Každý rok sem znovu a znovu dávám tenhle článek, kde radím, jak si vyrobit vlastní adventní věnec. Ceny se asi mění, ale způsob se nemění. Takže se klidně inspirujte, proto jsem to psala, fotila. Je to radost mít doma vlastní ozdobu a děti to bude s lepicí pistolí taky určitě bavit. Pokud už jsou dost velké na to, aby se někam nepřilepily nebo si neublížily. 

První adventní neděle už se pomalu blíží, letos bude 27.11., tedy už v listopadu. V mnoha domácnostech se v této době rozhoří první svíčka na adventním věnci. Kdo má šikovné ruce, může si ho vyrobit sám a mít za míň peněz hezčí věnec. Já si je dělám už dlouhá léta sama a mnohé vánoce před dětmi jsem jich dělala fakt hodně a i je prodávala známým, kamarádům či kolegům. Takový homemade věnec potěší víc než kupovaný, protože je originál.

Věnce mohou mít různou velikost, zdobení, různobarevné svíčky, mohou viset na dveřích nebo ležet na stole. Každý si může vyrobit jeden přesně podle svého gusta. Kdo má rád přírodní materiály, nasuší si v troubě, na topení nebo v sušičce ovoce, pak stačí už jen koupit už obalený věnec (nejlíp jedlí, ta neopadá, ostatní jehličnany často začnou opadávat a hnědnout ještě před vánocemi), svíčky, podsvícny a lepicí pistoli s náboji, vše se dá pořídit třeba v Obi.

Kolik homemade věnce stojí a co je na ně potřeba
V obchodech věnce prodávají většinou tak za 250 korun a dráž, rozhodně ale většina z těch nejlevnějších vypadá nuzně. Za tuhle cenu si můžete sami udělat mnohem hezčí kousek. Co k tomu budete potřebovat? Nejlevněji vše nakoupíte v nějakém zahradnictví nebo ve velkých květinářstvích nebo obchodech jako Obi.

Nejlepší je koupit si už obalený věnec, je to zhruba stejně drahé jako si ho vyrobit sám, ale je to bez práce a nepořádku (léta jsem šetřila a chvojí si vázala na korpusy sama, než jsem to spočítala, ušetřili byste jedině v případě, že byste si natrhali jedlové chvojí sami v lese). Pak potřebujete ještě svíčky a podsvícny, dostatečně velké podsvícny uchrání váš byt před případným požárem, je dobré je sladit s barvou svíček. Zlaté podsvícny se hodí třeba ke svíčkám červené, žluté a oranžové barvy, stříbrné pak k modrým, stříbrným či bílým svíčkám. Svíčka je základem věnce, hezká svíčka je půl úspěchu. Pěkná velká svíčka sice stojí třeba i 80 Kč, ale věnce s velkýma hezkýma svíčkama vypadaj parádně. Nakonec ještě kupte v Obi či jinde lepicí pistoli a náboje do ní.

Vánoční tvoření s dětmi: přáníčka

Na Facebooku jsem objevila super video s tvořením vánočních přáníček. S dětmi jsme se do toho pustili. Zatím máme dvě a už umíme udělat asi 10 chyb. Vy je dělat nemusíte. Mrkněte, poučte se, vyberte si a můžete tvořit už šikovněji než já. Zkusíme i další přání, tato jsou myslím jedna z nejtěžších.

 

 

Nejdřív si na to ale musíte nakoupit:

• barevné papíry
• barevné čtvrtky (bílé, červené a zelené)
• balicí papíry
• vaši pásky
• flitry
• nalepovací hvězdičky či vločky
• korálky
• zelený provázek
• knoflíky
• zlatý fixy
• průhlednou fólii
• černý tenký fixy
• lepidlo, lepicí pistoli
• tužka, guma, nůžky
• mašličky

Dcera Bertička si vybrala na začátek jeden z nejtěžších. S flitrovým okýnkem. A tady je výsledek. Ale pozor, nevěřili byste, kolik chyb se u toho dá udělat:

1. na kruhy jsem použila skleničku, na první velkou a na druhý jsem potřebovala větší, ale neměla jsem, příště bych vzala kružítko a první kolečko bych udělala menší
2. místo lepicí pistolí jsem lepila lepidel kores (ala rtěnka) a šlo to dost blbě
3. kolečko jsem v púřáníčku vyřízla moc velké a moc nahoře, takže nakonec není mco poznat, že je to jako vánoční ozdoba, vánoční koule
4. dala jsem na to moc velkou mašli, takže pokud je bez ní vánoční koule alespoň trochu k poznání, pod mašlí už byste ji nenašlí
5. dali jsme tam moc flitrů, takže se moc nehejnou
6. jako zadní stěnu jsme dali flitrovej zelenejš šmirgl a po něm to neklouže

Druhý pokus byl na vyšívaným stromečku. napadlo mě místo korálků, která jsou na videu, použít písmenkové korálky. Syn vybíral a psal jména všech členů rodiny. Nápad super, ale zpracování mělo opět několik vad:

1. provázek se třepil, měla jsem asi použít jehlu, jak jsem prostrkávala dírkama roztřepený provázek, mnoho děr jsem natrhla
2. příště jehlu
3. dírky jsem dělala nůžkama, a tak byly nepravidelné, příště asi pletací jehlici
4. hezčí by to bylo bez červené vaši pásky na bocích, ale ty roztrhané dírky vypadaly děsně, takže te´d vypadá děsně vaši páska:) Ale aspoň to drží pohromadě

Až budou další, přidám je sem.

Letní čas a změna času? Snad už jen 2x a dost!

Dneska v noci se nám změnil čas na „letní“. Ve 2 byly 3.

Zítra se zas mění čas. Pak ještě jednou a padla Madla. Snad. Změny „letního“ a „zimního“ času jsme u nás zaváděli několikrát, za války Hitler, pak se to zas ujalo za ropné krize v roce 1979 a od té doby už víceméně zůstal „letní čas“ v dnešní podobě. Mělo to ušetřit elektriku za večerní svícení během léta. Dneska už je to nesmysl. EU odsouhlasila  stále uvažuje o jeho zrušení.

OBSAH:

1. LETNÍ ČAS
2. HISTORIE ZMĚNY ČASU
3. HISTORIE U NÁS
4. ZRUŠEJ TO UŽ?

Čas se mimo pohybu planet určuje i podle poledníků. To jsou ty pomyslné čáry spojující severní a jižní pól svisle zeshora dolů. Právě poledníky rozděluji naši planetu na časová pásma. Zdroj: specialforcesvdf.cz

Tady jsou krásně vidět jednotlivá časová pásma. Posun času nás blbne stejně jako pčasový posun, když třeba letíme někam daleko letadlem. Musíme to pak dospat, dlouho si zvykat, někdo má i psychické problémy. Zdroj: simon22.blog.pravda.sk

1.LETNÍ ČAS

• začíná poslední neděli v březnu, hodiny se ve 2:00 posunou na 3:00
• trvá 7 měsíců
• končí poslední neděli v říjnu, kdy se ve 3:00 posune ručička na 2:00
• důvodem k zavedení posunů byla očekávaná úspora energie, že se jako v létě večer bude míň svítit, ale tyhle úspory už jsou dneska zanedbatelný
• řeší ho jen v zemích mírného pásma, v tropickém pásmu se délka letního a zimního dne tolik neliší, takže zavedení „letního času“ by nemělo smysl, stejně tak v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, žádný posouvání hodinek světlo nepřinese

2.HISTORIE ZMĚNY ČASU

• 

  Letní čas byl poprvé zaveden za 1. světový války

  stejně jako byl Jules Verne vizionář, i americký prezident Benjamin Franklin o změně času psal už v roce 1784, jenže to celý myslel jako vtip, místo posunu času navrhoval lidem, aby prostě chodili spát dřív, když je venku tma, a vstávali dřív, protože už je venku zas světlo, který zbytečně svítí, když lidi nemakaj

• vážně míněný návrh změny času podal v roce 1907 jistý londýnský stavitel, ale neuspěl
• doopravdy byl „letní čas“ zaveden až za 1.sv.v. v roce 1916, začali s tím Němci, pak Rakousko-Uhersko (takže i my), Anglie, Švédsko, i když si každej stát či mocnost délku trvání „letního času“ nastavili trochu jinak
• v roce 1918 se přidala Amerika, za rok ho ale zas zrušila, protože Amíci tehdy chodili spát dřív a vstávali dřív, a tak uměli denní světlo účinněji využít
• Rusové vždy potřebují něco speciálního, takže si začali čas měnit od roku 1917 o 1 hodinu, tu zas o 2 či o 3, v zemi, kde „včera znamená zítra“ jde halt všechno, v roce 2011 prezident Medvěděv zrušil standartní čas a zavedl „letní čas“ celoročně (i to ovšem Rusům vadilo, štvalo je, že mají v zimě v důsledku trvalýho letního času o hodinu kratší odpoledne, neboť se dříve stmívá, takže od minulýho podzimu zas čas mění)
  

Čas, jsme pánem času. Jsme pánem času? Pochybuju

3.HISTORIE U NÁS

Nikomu to už myslím nedělá dobře a k ničemu to není dobrý.

• v českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916
• za 2.sv.v. v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava fungoval nepřetržitě pod taktovkou Adolfa Hitlera, bylo málo uhlí, málo energie, tak se takhle šetřilo
• v roce 1946 k němu přibyl tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu, což byl asi světovej unikát, opačnej posun jinde neměli
• potřetí si začali Češi posouvat hodinky a hodiny v roce 1979 za ropné krize, letní čas se ustálil do víceméně dnešní podoby (20 let trval letní čas půl roku, pak se to o měsíc prodloužilo na současných 7 měsíců, takhle si to upravila celá EU, takže i my)
• „letní čas“ v Evropě nepoužívají na Islandu, v Bělorusku a v části Grónska

4.ZRUŠEJ TO UŽ?

• i podle Pražské energetiky a jiných odborníků to už úspory energie nepřináší
• ve dny po změně je prej mnohem víc dopravních nehod, v USA se pravidelně zraňují horníci, podle studie, kterou loni publikovali američtí vědci, se v den po zavedení letního času zvedne o 25 % počet infarktů
• lidem se zkracuje a zhoršuje spánek a asi tejden si musej zvykat, dospěláci i děcka maj prostě vnitřní hodiny, kdy spát a kdy vstávat, a teď je tohle totálně zblbne, já to teda nesu dobře, ale ani já se nevyhnu lehkýmu chaosu

Hacknutá čeština: to nejlepší z webu Čeština 2.0 konečně v knize

Neortodoxní slovník dnešní mateřštiny

Je to už 10 let, co můj muž Martin Kavka založil web Čeština 2.0 – slovník nestandardní češtiny tvořený přímo uživateli. Dnes je v něm přes 11 000 výrazů. Do této knihy vybral Martin spolu s lexikografem Michalem Škrabalem přes 3000 výrazů. Není to jen slovník, je to pocta češtině, a proto v knize najdete taky povídání o naší mateřštině s devíti osobnostmi, jimž je jazyk pracovním nástrojem i vášní.

 

•       Michelle Losekoot (blogerka, copywriterka a markeťačka)
•       René Nekuda (lektor tvůrčího psaní)
•       Jan Zadražil (herec)
•       Petr Kukal (básník a twitřan)
•       Lenka Papřoková (sloganistka)
•       Pavel Tomeš (stand-up komik )
•       Michaela Lišková (lingvistka)
•       Anežka Charvátová (překladatelka)
•       Jiří Marvan (světově uznávaný bohemista a linqoekolog)

Hacknutá čeština a 4 Kavky mají stejný tým:

• obálka i ilustrace k vybraným definicím jsou od našeho dvorního čtyřkavčího ilustrátora Lukáše Fibricha
• grafiku celé knihy dělali stejně jako u našich her v Lemon design
• bylo nám ctí na knize spolupracovat s Jan Melvil Publishing, jejichž knihy o osobním rozvoji jsou naše srdcovky

Vyšlo: říjen 2018, nakl. Jan Melvil Publishing

„Myslíte si, že umíte česky? Hacknutá čeština vás drze vyvede z omylu. Protože zatímco my stárneme, naše mateřština neustále mládne. Krásná a vtipná, důležitá kniha. Za mě cajk!”

Robert Vlach, autor bestselleru Na volné noze

„Mám radost, že se vaše úsilí konečně zhodnotí i knižně. Tohle dílo totiž ukazuje škarohlídům, kteří tvrdí, že se náš jazyk nevyvíjí a skomírá, že je tomu právě naopak. Současná mluva a čeština prostě mají co nabídnout, stačí jen poslouchat, číst anebo se občas pobavit a poučit na http://www.cestina20.cz.”

Aleš Háma, herec a moderátor

„Byl jsem překvapenej, jak se mi tenhle novej, aktuální Šmírbuch jazyka českého líbil. Pro rozšíření a osvěžení zastaralý slovní zásoby šestapadesátiletýho spisovatele je to skvělý!”

Michal Viewegh, spisovatel

 

„Příští měsíc budu padesát jedna let v Kanadě. Náhodou jsem objevil váš slovník, obdobu Urban Dictionary. Mohu tedy držet krok s češtinou, aniž bych se obtěžoval tam jet a slyšet nová slova. Měl jsem mylný dojem, že český humor odumírá. Je to pro mne překvapení a potěšení, že se takhle bojuje proti hrozné politické situaci a tzv. českých politicích, od vlády až po vesnické tlučhuby.“

–- Pavel Stanislav, Calgary

Kde knihu koupit

• U nás ve čtyřkavčím eshopu
• Přímo u vydavatele Jan Melvil Publishing

Napsali o nás

• Rozhovor s Martinem Kavkou na DVTV
• Rozhovor s Martinem Kavkou pro Magazín Aktuálně.cz
• Videorozhovor s Martinem Kavkou pro portál Na volné noze